Austrálie zásadně změní svou klimatickou politiku, slíbil budoucí premiér Albanese

Vítěz australských sobotních voleb Anthony Albanese povede Austrálii novým směrem a od toho původního se odchýlí zejména v klimatické politice. Albanese, který má v pondělí složit přísahu jako 31. premiér země, řekl, že se Austrálie stane velmocí v oblasti obnovitelné energie.

„Máme nyní příležitost skoncovat v Austrálii s klimatickými válkami. Podnikatelé vědí, že bránit klimatické změně znamená pracovní příležitosti a že je to dobré pro naši ekonomiku. Chci se připojit k celosvětovému úsilí,“ řekl Albanese v rozhovoru s BBC.

I když v kampani kladl důraz na ekologická témata a slíbil, že bude prosazovat přijetí ambicióznějších cílů, pokud jde o snižování emisí, odmítl zatím výzvy omezit využívání uhlí nebo zablokovat otevírání nových uhelných dolů.

Austrálie je sice zasažena klimatickou změnou –⁠ v posledních třech letech zabily rekordně rozsáhlé požáry a povodně přes pět set lidí a miliardy zvířat –⁠ zároveň ale zůstává v přepočtu na obyvatele jedním z největších světových znečišťovatelů. Je mimo jiné druhým největším světovým vývozcem uhlí. 

Končící vláda konzervativního premiéra Scotta Morrisona slíbila, že do roku 2030 sníží emise o 26 procent, opoziční labouristé pod vedením Albanese slíbili snížení o 43 procent. Obě čísla jsou pod doporučenými padesáti procenty, které uvádí Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu.

Není jasné, zda bude mít nová vláda většinu

Australané dali v sobotu přednost středolevicové vládě, která vystřídá Morrisonovy konzervativce. Sčítání hlasů ale ještě neskončilo, takže stále není jasné, zda bude mít Albaneseho kabinet v 151místném parlamentu většinu aspoň 76 křesel. Z výsledků je patrný velký zisk kandidátů zelených a nezávislých, kteří požadovali snížení emisí nad závazky končící vlády.

Amanda McKenzieová z výzkumné skupiny Climate Council soudí, že vítězem voleb je vůle po klimatické změně. „Miliony Australanů daly klima na první místo.“

Podle BBC nemusí být konečný výsledek hlasování znám ještě několik dní, protože teprve nyní se začaly sčítat téměř tři miliony hlasů odevzdané poštou. Prozatím má Albanese a jeho potenciální spojenci 72 mandátů, Morrison 55.

Setkání skupiny Quad

Albanese povede první vládu labouristů téměř za deset let. S jeho jmenováním se spěchá mimo jiné kvůli zahraniční politice. V úterý se musí australský premiér zúčastnit jednání bezpečnostní skupiny Quad, která se bude konat v Tokiu. Patří k ní kromě Austrálie také Japonsko, USA a Indie, zúčastní se americký prezident Joe Biden.

„Setkání představitelů skupiny Quad je pro nás priorita. Je to příležitost upozornit, že se tady změnila vláda a že se politika, například v oblasti klimatu, změní. Vrátím se do Austrálie ve středu a pak se dáme do práce,“ prohlásil Albanese.

V politice se pohybuje dlouho, byl vicepremiérem za vlády Kevina Rudda a patřil k oblíbeným politikům levicového křídla labouristů. Od roku 2019 vedl opozici a od té doby se podle BBC posunul k názorovému středu.

Čekala se těsná porážka Morrisona

Končící ministerský předseda Morrison vedl Austrálii v době přírodních katastrof a pandemie celý tříletý mandát a jeho porážka se čekala, avšak pouze těsná. Výsledek však ukazuje propad přízně vůči Morrisonově straně.

Morrison už sobotu Albanesemu k vítězství gratuloval a ohlásil, že odejde z čela liberálů, i když zůstane členem parlamentu. Budoucím vůdcem opozice by se podle australských médií mohl stát dosavadní ministr obrany Peter Dutton, který by měl Morrisona v čele strany nahradit.

Albaneseho zvolení uvítal britský premiér Boris Johnson, který řekl, že se těší na spolupráci s ním. Telefonicky mu pogratuloval také americký prezident Joe Biden.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová s Albanesem telefonovala a označila Austrálii za „nejdůležitějšího partnera“ Nového Zélandu. K vítězství Albanesemu gratuloval také indický předseda vlády Naréndra Módí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba dostala první zahraniční ropu od ledna, na ostrově přistál ruský tanker

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.
před 6 mminutami

Szijjártó mluví na nahrávce s Lavrovem o sankcích. Pavel chce přehodnotit vztah s Maďary

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.
13:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.
před 1 hhodinou

Itálie nepovolila americkým letadlům přistát na Sicílii

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
před 2 hhodinami

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.
před 3 hhodinami
Načítání...