Australský premiér přiznal volební porážku, k vládě míří labouristé

Australský premiér Scott Morrison uznal porážku v sobotních parlamentních volbách. Konzervativní vláda tak zjevně končí, a to po třech volebních obdobích, respektive po devíti letech u moci. Morrison poblahopřál k volebnímu vítězství lídrovi dosud opozičních labouristů Anthonymu Albanesemu, sčítání stále pokračuje.

„Už jsem mluvil s šéfem opozice a novým premiérem Anthonym Albanesem,“ řekl Morrison. „Poblahopřál jsem mu k volebnímu vítězství,“ dodal s tím, že odstoupí z čela středopravé Liberální strany Austrálie. „Je velmi důležité, aby tato země měla jistotu. Myslím, že je velmi důležité, aby se tato země pohnula dopředu.“

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit.

Morrison slíbil, že pokud by byl znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů. Částečné výsledky ukazují, že premiérovu formaci potrestali voliči hlavně na západě Austrálie a v bohatých městských okrscích.

Mlhavé vyhlídky

První odhady výsledků podle australských televizních stanic současně naznačují, že ve volbách ztratila jak Morrisonova konzervativní koalice, tak i labouristická opozice, a to ve prospěch menších stran a nezávislých, kteří se zaměřili na téma změny klimatu. Podle agentury Reuters by labouristé mohli vládnout právě s podporou ekologicky zaměřených nezávislých, pravděpodobnost zablokovaného parlamentu bez potřebné většiny pro sestavení vlády se nicméně zvyšuje.

Kvůli pandemii zhruba polovina ze 17 milionů oprávněných voličů odevzdala hlas předem prostřednictvím korespondenčního hlasování, což podle agentury AP zřejmě zpomalí sčítání. Lidé nedávno nakažení koronavirem navíc mohli nově hlasovat po telefonu.

Hlasování je v Austrálii povinné, za neúčast bez řádné omluvy se dávají pokuty. Volební komisař Tom Rogers řekl, že bylo otevřeno více než sedm tisíc volebních místností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
06:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 1 hhodinou

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 2 hhodinami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...