Australský premiér přiznal volební porážku, k vládě míří labouristé

Australský premiér Scott Morrison uznal porážku v sobotních parlamentních volbách. Konzervativní vláda tak zjevně končí, a to po třech volebních obdobích, respektive po devíti letech u moci. Morrison poblahopřál k volebnímu vítězství lídrovi dosud opozičních labouristů Anthonymu Albanesemu, sčítání stále pokračuje.

„Už jsem mluvil s šéfem opozice a novým premiérem Anthonym Albanesem,“ řekl Morrison. „Poblahopřál jsem mu k volebnímu vítězství,“ dodal s tím, že odstoupí z čela středopravé Liberální strany Austrálie. „Je velmi důležité, aby tato země měla jistotu. Myslím, že je velmi důležité, aby se tato země pohnula dopředu.“

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit.

Morrison slíbil, že pokud by byl znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů. Částečné výsledky ukazují, že premiérovu formaci potrestali voliči hlavně na západě Austrálie a v bohatých městských okrscích.

Mlhavé vyhlídky

První odhady výsledků podle australských televizních stanic současně naznačují, že ve volbách ztratila jak Morrisonova konzervativní koalice, tak i labouristická opozice, a to ve prospěch menších stran a nezávislých, kteří se zaměřili na téma změny klimatu. Podle agentury Reuters by labouristé mohli vládnout právě s podporou ekologicky zaměřených nezávislých, pravděpodobnost zablokovaného parlamentu bez potřebné většiny pro sestavení vlády se nicméně zvyšuje.

Kvůli pandemii zhruba polovina ze 17 milionů oprávněných voličů odevzdala hlas předem prostřednictvím korespondenčního hlasování, což podle agentury AP zřejmě zpomalí sčítání. Lidé nedávno nakažení koronavirem navíc mohli nově hlasovat po telefonu.

Hlasování je v Austrálii povinné, za neúčast bez řádné omluvy se dávají pokuty. Volební komisař Tom Rogers řekl, že bylo otevřeno více než sedm tisíc volebních místností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Szijjártó mluví na nahrávce s Lavrovem o sankcích. Pavel chce přehodnotit vztah s Maďary

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.
13:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Itálie nepovolila americkým letadlům přistát na Sicílii

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
15:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuba dostala první zahraniční ropu od ledna, na ostrově přistál ruský tanker

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.
před 1 hhodinou

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.
16:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.
před 3 hhodinami

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.
před 4 hhodinami
Načítání...