Belgičané chtějí pracovní a soukromý život v rovnováze. Zavedou čtyřdenní pracovní týden

Belgičané by v budoucnu mohli pracovat jen čtyři dny v týdnu při stejném objemu práce a při stejné mzdě. Na odpovídající reformě pracovního trhu se shodla belgická vláda. Oznámil to podle agentury DPA premiér Alexander De Croo.

Záměrem vlády je podle jejího předsedy dát zaměstnancům více flexibility a více svobody. Belgičané, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek, budou moci pracovat denně až deset hodin tak, aby vše stihli za čtyři dny. Lidé si také budou moci vybrat, zda budou během jednoho týdne pracovat více a následující týden méně. To by jim mělo umožnit lépe zvládat pracovní a soukromý život, včetně rodičovství.

„Myslím si, že dát zaměstnancům flexibilitu je skvělý nápad, můžete se jinak zorganizovat, mít třeba třídenní víkend, zorganizovat se, pokud máte děti, je to jednodušší,“ řekl Reuters TV 44letý hudebník Amaury Massion.

Dohoda, ke které sedmičlenná vládní koalice dospěla po nočním jednání, také zavádí právo nebýt po běžné pracovní době dosažitelný. Týkat se bude společností s více než dvaceti zaměstnanci.

Dohoda rovněž stanovuje nová pravidla pro lidi zaměstnané internetovými společnostmi, jako je Uber. Obsahuje nová kritéria a to, jak je podle nich považovat za zaměstnance.

Belgie usiluje o to, aby do roku 2030 dosáhla osmdesátiprocentní míry zaměstnanosti. Koncem loňského roku v zemi pracovalo 71,4 procenta obyvatel, píše Reuters.

Změnu inspirovala pandemie

Volání po čtyřdenním pracovním týdnu zesílilo díky pandemii covidu-19, která ukázala, že se svět práce může změnit velmi rychle, pokud chce a musí. Lidé mohli ze dne na den začít pracovat z domova a někteří dostávali velmi velkorysou pomoc od státu.

Firmy, které se potýkají s prací z domova, ale i rezignací a vyhořením zaměstnanců, se proto čím dál častěji rozhodují čtyřdenní pracovní týden testovat. V Británii je to například výrobce potravin Unilever nebo internetová společnost pro crowdfundingové financování projektů Kickstarter.

Belgie není jedinou zemí, která se zabývá možností přejít na čtyřdenní pracovní týden. V minulosti se k této myšlence kladně vyjádřila finská premiérka Sanna Marinová.

Experimentovat s přechodem na čtyřdenní pracovní týden se loni rozhodlo i Španělsko. Vyčlenilo 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie, které dostává dvě stě středně velkých firem. Ty musejí upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu.

Za svůj už přijala čtyřdenní pracovní týden státní správa v Dánsku a na Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 20 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 29 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 48 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...