Belgičané chtějí pracovní a soukromý život v rovnováze. Zavedou čtyřdenní pracovní týden

Belgičané by v budoucnu mohli pracovat jen čtyři dny v týdnu při stejném objemu práce a při stejné mzdě. Na odpovídající reformě pracovního trhu se shodla belgická vláda. Oznámil to podle agentury DPA premiér Alexander De Croo.

Záměrem vlády je podle jejího předsedy dát zaměstnancům více flexibility a více svobody. Belgičané, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek, budou moci pracovat denně až deset hodin tak, aby vše stihli za čtyři dny. Lidé si také budou moci vybrat, zda budou během jednoho týdne pracovat více a následující týden méně. To by jim mělo umožnit lépe zvládat pracovní a soukromý život, včetně rodičovství.

„Myslím si, že dát zaměstnancům flexibilitu je skvělý nápad, můžete se jinak zorganizovat, mít třeba třídenní víkend, zorganizovat se, pokud máte děti, je to jednodušší,“ řekl Reuters TV 44letý hudebník Amaury Massion.

Dohoda, ke které sedmičlenná vládní koalice dospěla po nočním jednání, také zavádí právo nebýt po běžné pracovní době dosažitelný. Týkat se bude společností s více než dvaceti zaměstnanci.

Dohoda rovněž stanovuje nová pravidla pro lidi zaměstnané internetovými společnostmi, jako je Uber. Obsahuje nová kritéria a to, jak je podle nich považovat za zaměstnance.

Belgie usiluje o to, aby do roku 2030 dosáhla osmdesátiprocentní míry zaměstnanosti. Koncem loňského roku v zemi pracovalo 71,4 procenta obyvatel, píše Reuters.

Změnu inspirovala pandemie

Volání po čtyřdenním pracovním týdnu zesílilo díky pandemii covidu-19, která ukázala, že se svět práce může změnit velmi rychle, pokud chce a musí. Lidé mohli ze dne na den začít pracovat z domova a někteří dostávali velmi velkorysou pomoc od státu.

Firmy, které se potýkají s prací z domova, ale i rezignací a vyhořením zaměstnanců, se proto čím dál častěji rozhodují čtyřdenní pracovní týden testovat. V Británii je to například výrobce potravin Unilever nebo internetová společnost pro crowdfundingové financování projektů Kickstarter.

Belgie není jedinou zemí, která se zabývá možností přejít na čtyřdenní pracovní týden. V minulosti se k této myšlence kladně vyjádřila finská premiérka Sanna Marinová.

Experimentovat s přechodem na čtyřdenní pracovní týden se loni rozhodlo i Španělsko. Vyčlenilo 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie, které dostává dvě stě středně velkých firem. Ty musejí upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu.

Za svůj už přijala čtyřdenní pracovní týden státní správa v Dánsku a na Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 3 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami
Načítání...