Belgičané chtějí pracovní a soukromý život v rovnováze. Zavedou čtyřdenní pracovní týden

Belgičané by v budoucnu mohli pracovat jen čtyři dny v týdnu při stejném objemu práce a při stejné mzdě. Na odpovídající reformě pracovního trhu se shodla belgická vláda. Oznámil to podle agentury DPA premiér Alexander De Croo.

Záměrem vlády je podle jejího předsedy dát zaměstnancům více flexibility a více svobody. Belgičané, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek, budou moci pracovat denně až deset hodin tak, aby vše stihli za čtyři dny. Lidé si také budou moci vybrat, zda budou během jednoho týdne pracovat více a následující týden méně. To by jim mělo umožnit lépe zvládat pracovní a soukromý život, včetně rodičovství.

„Myslím si, že dát zaměstnancům flexibilitu je skvělý nápad, můžete se jinak zorganizovat, mít třeba třídenní víkend, zorganizovat se, pokud máte děti, je to jednodušší,“ řekl Reuters TV 44letý hudebník Amaury Massion.

Dohoda, ke které sedmičlenná vládní koalice dospěla po nočním jednání, také zavádí právo nebýt po běžné pracovní době dosažitelný. Týkat se bude společností s více než dvaceti zaměstnanci.

Dohoda rovněž stanovuje nová pravidla pro lidi zaměstnané internetovými společnostmi, jako je Uber. Obsahuje nová kritéria a to, jak je podle nich považovat za zaměstnance.

Belgie usiluje o to, aby do roku 2030 dosáhla osmdesátiprocentní míry zaměstnanosti. Koncem loňského roku v zemi pracovalo 71,4 procenta obyvatel, píše Reuters.

Změnu inspirovala pandemie

Volání po čtyřdenním pracovním týdnu zesílilo díky pandemii covidu-19, která ukázala, že se svět práce může změnit velmi rychle, pokud chce a musí. Lidé mohli ze dne na den začít pracovat z domova a někteří dostávali velmi velkorysou pomoc od státu.

Firmy, které se potýkají s prací z domova, ale i rezignací a vyhořením zaměstnanců, se proto čím dál častěji rozhodují čtyřdenní pracovní týden testovat. V Británii je to například výrobce potravin Unilever nebo internetová společnost pro crowdfundingové financování projektů Kickstarter.

Belgie není jedinou zemí, která se zabývá možností přejít na čtyřdenní pracovní týden. V minulosti se k této myšlence kladně vyjádřila finská premiérka Sanna Marinová.

Experimentovat s přechodem na čtyřdenní pracovní týden se loni rozhodlo i Španělsko. Vyčlenilo 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) z fondů Evropské unie, které dostává dvě stě středně velkých firem. Ty musejí upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu.

Za svůj už přijala čtyřdenní pracovní týden státní správa v Dánsku a na Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...