Severoatlantická aliance je kvůli hrozícímu útoku Ruské federace na Ukrajinu připravena posílit svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě, zvažuje nasazení jednotek i na Slovensku. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď (OĽANO) v pořadu Události, komentáře řekl, že by si uměl představit i nasazení českých vojáků na slovenském území.
S přítomností českých vojáků by lidé neměli problém, věří slovenský ministr obrany
7 minut
Události, komentáře: Slovensko se chystá na možný ruský útok na Ukrajinu
Bojové jednotky s tisícovkou příslušníků by podle informací médií kromě Slovenska mohly působit také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. Slovensko leží na východní hranici Severoatlantické aliance, je tedy společně s Rumunskem, Polskem a pobaltskými státy případné konfliktní zóně nejblíž. Podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě je situace nejvážnější hrozbou za desítky let.
„Je tam reálně možná okolo 140 tisíc vojáků z ruské strany (za hranicemi Ukrajiny, pozn. red.). K tomu adekvátní technika a další desítky tisíc jsou na cestě. Dokonce z východního vojenského okruhu Ruské federace. Museli projet celou federaci, aby se dostali k hranici s Ukrajinou, což je mimořádně neobvyklé. Napětí v regionu je tam největší od začátku 90. let,“ upozorňuje Naď.
Slovenský ministr obrany se obává toho, že kdyby skutečně došlo k ruskému útoku na Ukrajinu, vyvolalo by to zásadní migrační vlnu, která by zasáhla Slovensko.
S přítomností českých vojáků by Slováci neměli problém
Debaty o umístění aliančních sil na území Slovenska jsou ale podle něj na úplném začátku a budou se muset řešit zejména ve vojenských strukturách Aliance. Síla jednotek by podle něj neměla přesahovat nynější obdobné alianční útvary v Polsku nebo v Pobaltí.
Přítomnost cizích vojenských jednotek vždy a v každém státě budí vášně části obyvatel. Je tedy citlivou otázkou, jak by alianční základny v sousedství přijala slovenská veřejnost. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se přiklání k tomu, aby se případné slovenské mise zúčastnili i čeští vojáci. Ministr obrany Naď by takovou spolupráci uvítal s tím, že by to mohlo důvěru v tyto kroky obecně posílit.
Naď poukázal i na nynější součinnost českého a slovenského vojenského letectva při obraně regionu. „Vztahy, které jsou mezi Slovenskou a Českou republikou, jsou výjimečné a osobně myslím, že by se to projevilo i v tom, že by s tím lidé neměli problém, právě naopak. Zároveň už dnes existují různé smlouvy, které dostávají naši vojenskou spolupráci na nadstandardní úroveň. Například naši letci mohou nad územím České republiky anebo i čeští nad územím Slovenska v případě potřeby sestřelovat letadla, to už je opravdu velká míra transferu suverenity. Právě to umožňuje naši spolupráci,“ dodal ministr.
Unie by měla být vůči Rusku jednotnější
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek o situaci jednal s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem. Během rozhovoru Putin uvedl, že NATO podle něj nerozptýlilo obavy Moskvy ohledně rozšiřování Aliance směrem na východ. Slib, že se NATO neotevře zemím z východní Evropy, žádalo Rusko po Severoatlantické alianci i Spojených státech. NATO avizovalo, že je připraveno posílit svou vojenskou přítomnost v regionu, upřednostňuje ale diplomatické řešení krize.
Jaroslav Naď si myslí, že by situaci pomohlo, kdyby státy Evropské unie vystupovaly jednotněji. „Společná zahraniční ale i bezpečnostní obranná politika v rámci Unie do velké míry pokulhává právě kvůli tomu, že jednotlivé členské země jednají unilaterálně na základě svých vlastních zájmů. Nakonec jsme to viděli i v případě uzavření dohody o plynovodu Nord Stream 2 mezi Německem a Ruskou federací. Toto rozhodnutí mělo výsostně negativní dopad i na bezpečnost v rámci Evropy,“ poukázal ministr.
Dodal ale, že věří tomu, že právě tato situace, která nastala mezi Ukrajinou a Ruskem, nakonec země Evropské unie i Severoatlanské aliance více spojí a sjednotí.
