Otevření úřadu Tchaj-wanu pod jeho názvem byla chyba, řekl prezident Litvy. Tamní firmy čelí tlaku Číny

Litva udělala chybu, když dovolila Tchaj-wanu, aby ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod svým názvem, prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda. Listopadové otevření tchajwanského úřadu vyvolalo ostrou reakci Pekingu a pobaltská země nyní podle hlavy státu čelí důsledkům. Litevské firmy, jež obchodují s Čínou, si stěžují na obchodní omezení.

Litva i Tchaj-wan si podle prezidenta mohou svobodně otevírat zastupitelské úřady, které nemají diplomatický status. Problémem je podle něj jméno úřadu. „Domnívám se, že chybou nebylo otevření zastoupení Tchaj-wanu, ale název, který se mnou nebyl konzultován,“ řekl litevské rozhlasové stanici prezident Žiniu Radijas, který dohlíží na zahraniční politiku země a reprezentuje Litvu na summitech Evropské unie.

Úřad ve Vilniusu nese název Tchajwanský zastupitelský úřad v Litvě, zatímco zastupitelství v jiných zemích mají v názvu jméno metropole Tchaj-pej. Ostrov se tím vyhýbá odkazu na celé území. Peking totiž považuje demokratický Tchaj-wan, který se v roce 1949 oddělil od pevninské Číny, za odpadlickou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat. Ostrovní republika se považuje za nezávislou.

Jde o útok, tvrdí prezident

Peking několik dní po otevření úřadu oficiálně degradoval diplomatické vztahy s Litvou z úrovně velvyslanectví na kancelář chargé d'affaires. Zároveň vyjádřil silnou nespokojenost s počínáním pobaltské země, která otevření zastupitelství povolila bez ohledu na jeho námitky.

Vilnius tehdy potvrdil, že se hlásí k politice jedné Číny, ale současně si vymínil, že má právo rozšířit spolupráci s Tchaj-wanem. V prosinci Litva stáhla své diplomaty z Číny do vlasti poté, co čínské ministerstvo zahraničí požadovalo vrácení diplomatických průkazů zástupců Litvy, připomněla agentura Bloomberg.

„Nyní se musíme vypořádat s následky,“ řekl Nauséda podle litevské veřejnoprávní stanice LRT. „Proti Litvě začala být přijímána nekonvenční opatření a my musíme být velmi aktivní a dát EU jasně najevo, že se jedná o útok, jakýsi nátlak na jednu z unijních zemí,“ doplnil.

Litevské společnosti, které obchodují s Čínou nebo jsou součástí dodavatelských řetězců napojených na asijskou zemi, si v poslední době stěžují na obchodní omezení. Představitelé Litvy označují tato opatření za „nevyhlášené sankce“. Asijská země údajně zastavila odbavování litevského vývozu, což podle Bloombergu přimělo EU, aby si stěžovala u Světové obchodní organizace (WTO).

Litevský svaz průmyslníků oznámil, že žádá pomoc od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) při jednáních s Čínou kvůli ekonomickému nátlaku a zablokovaným dodávkám v přístavech. Přibližně 130 společností nemůže odbavit své zásilky přes čínské celní úřady, nebo náklad přesměrovat. Nadnárodní společnosti jsou tlačeny k tomu, aby ukončily spolupráci s Litvou, jinak riskují restrikce na čínských celnicích, tvrdí sdružení.

Peking blokování litevského exportu popírá. Jedna tchajwanská společnost už ve snaze podpořit pobaltskou zemi nakoupila 20 400 lahví litevského rumu, které Čína odmítla, poznamenal Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 2 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 37 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...