Lavrov chce po Západu záruky nerozšiřování NATO, Blinken varuje Moskvu před agresí

Šéfové diplomacií Ruska a USA jednali ve Stockholmu o situaci kolem Ukrajiny. Sergej Lavrov před schůzkou zopakoval, že si tam nepřeje nový konflikt. Zároveň požaduje záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Antony Blinken znovu varoval, že případná nová ruská agrese vůči Ukrajině bude mít „vážné důsledky“. O situaci budou nejspíše jednat prezidenti obou zemí.

Šéfové diplomacií Ruska a USA se sešli k rozhovoru na okraj výročního zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Akce se koná v době vystupňovaného napětí kvůli zprávám o stahování ruských ozbrojených sil k ukrajinským hranicím. Panují obavy, že se Rusko připravuje k nové agresi vůči Ukrajině, před čímž Moskvu varoval už v úterý vedle Blinkena i šéf NATO Jens Stoltenberg.

Rusko odmítá, že by se chystalo na Ukrajině zaútočit a obviňuje ukrajinské vedení, že zamýšlí řešit konflikt na východě země místo politického přístupu silou. To ale Kyjev popírá.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba před setkáním ve Stockholmu ujistil, že ukrajinské vedení je pro politické řešení konfliktu na východě země. „Nemáme v úmyslu provádět v Donbasu útočné akce. Ukrajina je pro mírové urovnání konfliktu,“ citoval ministra ukrajinský list Evropská pravda. Centrální ukrajinská vláda bojuje na východě země proti Moskvou podporovaným separatistům.

Lavrov: Moskva odmítá rozšiřování NATO na východ

Lavrov ve svém vystoupení před kolegy ve Stockholmu kromě jiného zdůraznil znepokojení Ruska nad rozšiřováním Severoatlantické aliance směrem na východ. „Udělat z našich sousedních zemí předmostí konfrontace s Ruskem a rozmístit síly NATO v přímé blízkosti oblastí strategického významu pro naši bezpečnost, je kategoricky nepřijatelné,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

11 minut
UK: Napětí na rusko-ukrajinské hranici
Zdroj: ČT24

Pokud Washington zatáhne Ukrajinu do svých „geopolitických her“, bude to mít závažné důsledky, uvádí se podle agentury Interfax v prohlášení ruského ministerstva zahraničí po skončení jednání. Moskvu by takový krok „donutil přijmout odvetná opatření k narovnání vojenské a strategické rovnováhy“, uvedla dále ruská diplomacie.

Rusko podle Lavrova chce, aby Západ respektoval jeho bezpečnostní zájmy. Vyzval přitom k přijetí dlouhodobých právně závazných záruk bezpečnosti. Svůj návrh už podle něj Moskva připravuje.

Blinken: Respektujte svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny

Blinken na druhé straně v projevu prohlásil, že „USA jsou znepokojené důkazy, že Rusko připravuje plány agrese vůči Ukrajině“. „Vyzýváme Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, aby začalo snižovat napětí, vrátilo svá vojska do normálních mírových pozic a plnilo minské dohody, zejména část týkající se zastavení palby,“ řekl ministr.  

Po skončení rozhovorů Blinken sdělil, že Ukrajina pro Rusko nepředstavuje žádné nebezpečí a ani se nesnaží o konfrontaci, která by ospravedlňovala jakoukoliv vojenskou intervenci Moskvy.

Vedle ukrajinské krize udržuje vztahy mezi USA a Ruskem na bodu mrazu řada dalších problémů, které je třeba řešit. Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov v této souvislosti řekl, že Moskva doufá, že v „nejbližších dnech“ dojde na „kontakt“ prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina. Datum zatím dohodnuto nebylo. Blinken podle agentury AFP řekl, že o eskalaci kolem Ukrajiny budou Biden s Putinem „pravděpodobně“ hovořit „v blízké budoucnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 7 hhodinami

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 7 hhodinami

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
před 7 hhodinami

Kritický nedostatek jídla. Mezinárodní soud projednává izraelskou blokádu Gazy

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.
před 7 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby viněný v souvislosti s útokem Hamásu odstoupí

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
před 8 hhodinami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 9 hhodinami
Načítání...