Mercedes, Ford či Jaguar chtějí do roku 2040 přestat vyrábět vozy na benzin a naftu

Nahrávám video

Z klimatické konference COP26 v Glasgow vzešla výzva ukončit výrobu aut na naftu a benzin do roku 2040. Nahradit je mají vodíkové vozy a elektromobily. Deklaraci podepsaly Kanada, Rakousko, Polsko, Izrael nebo Mexiko. Připojily se i automobilky Mercedes Benz, Ford, Jaguar nebo velkoměsta jako New York a Sao Paulo.

„Pobídky jsou důležité, abychom snížili náklady, a dostali tak do těchto vozů víc lidí. Je třeba, abychom za sebou nikoho nenechali,“ vyzývá globální ředitelka Fordu Cynthia Williamsová. „Je důležité vyslat jasný signál od vlád, že teď přijdou elektromobily,“ dodává výkonný ředitel Volva Hakan Samuelsson.

Největší automobilové koncerny Volkswagen, Toyota, Renault Nissan a Huyndai se podepsat odmítly. S odůvodněním, že to neudělaly Čína, Spojené státy nebo Německo se svým obřím trhem.

Samotná Británie má jako hostitelská země mnohem vyšší ambice, než o čem mluví deklarace z COP26 nebo co plánuje Evropská unie. Už za devět let si Britové nekoupí žádný nový vůz se spalovacím motorem.

Benzinové a dieselové vozy z autobazarů budou asi podléhat vyšší dani. U nových nákladních aut plánuje britská vláda zákaz od roku 2040.

Opatrný Johnson, pochybující Guterres

Po vlně kritiky, že z Glasgow odletěl do Londýna tryskáčem, se na konferenci vrátil premiér Johnson vlakem. „V Glasgow je svět blíž než kdykoliv předtím tomu, aby signalizoval začátek konce klimatické změny způsobené lidskou činností,“ prohlásil Johnson. Sám přitom po prvních dnech konference varoval před přílišným očekáváním.

Den před koncem summitu vyjádřil pochybnost ohledně možnosti dosáhnout dohody na omezení globálního oteplení i generální tajemník OSN António Guterres. „Nejhorší by bylo dosáhnout dohody za každou cenu s minimálním společným jmenovatelem, který by nereagoval na obrovské výzvy, kterým čelíme,“ řekl Guterres. Podle něj je cíl omezit oteplování od předindustriálních dob na 1,5 stupně Celsia „stále na dosah, ale visí na vlásku“, jelikož teplotní nárůst od příchodu průmyslové revoluce již dosáhl 1,1 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 4 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 4 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 7 hhodinami
Načítání...