Polsko musí zaplatit odškodné dvěma soudcům, rozhodl tribunál ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva v pondělí uvedl, že Polsko musí rychle jednat, aby vyřešilo problémy kolem Zemské soudcovské rady (KRS). Podle soudu byla porušena práva dvou polských soudců, kteří se ucházeli o pracovní místo, ale nezískali doporučení od KRS. Rozsudek zpochybňuje nezávislost polského soudnictví, uvedla agentura Reuters.

Evropský soud pro lidská práva v rozsudku kritizoval KRS, převážně zvolenou parlamentem ovládanou vládní stranou, která rozhoduje o ustavení soudců v Polsku.

Soudkyně Monika Dolińská-Ficeková a soudce Artur Ozimek si ve Štrasburku stěžovali poté, co jim v Polsku zamítli jejich žádosti o zaměstnání. Oba uvedli, že soudcovská rada i disciplinární komora a komora pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti nejvyššího soudu, které projednávaly jejich odvolání, nebyly nezávislé a nestranné. Obě komory se totiž skládaly ze soudců, které doporučila právě KRS.

Soud rozhodl, že Polsko musí každému soudci zaplatit odškodné ve výši 15 tisíc eur (378 tisíc korun). Podle Evropského soudu pro lidská práva je „ze strany polského státu vyžadována rychlá náprava v zájmu právního státu a nezávislosti soudnictví“. Soud rovněž uvedl, že komora pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti nejvyššího soudu není „nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem“.

Polsko dostalo pokutu i od Komise

„Evropský soud pro lidská práva vydal další rozsudek, ve kterém napadá Zemskou soudcovskou radu na základě bizarního principu, že existují státy s vyspělými demokraciemi, jako je Německo, které může mít extrémně politické způsoby výběru soudců, a státy jako Polsko, které potřebují opatrovnictví,“ reagoval na verdikt na Twitteru náměstek ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta.

Verdikt soudu, který ale není institucí EU, souvisí se širší pří o polskou justiční reformu, jejíž části podle názoru Evropské komise ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost tvrdí, že její soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.

Soudní dvůr Evropské unie na konci října udělil Polsku pokutu ve výši milion eur (25,7 milionu korun) denně za to, že nepozastavilo činnost disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce.

Nejvyšší soudní instance EU v červenci konstatovala, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí.

Evropská komise však v září doplnila, že komora nadále pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Pokutu by země měla platit až do doby, kdy se zcela podřídí příkazu soudu a sporný orgán přestane fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 19 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 23 hhodinami
Načítání...