Turecký politik Demirtaş je pět let ve vězení, Ankara výzvy k jeho propuštění neslyší

2 minuty
Události ČT: Demirtaş je pět let vězení
Zdroj: ČT24

Přesně pět let je za mřížemi Selahattin Demirtaş, patrně nejznámější politický vězeň současného Turecka. K propuštění bývalého lídra druhé největší opoziční strany HDP a prezidentského kandidáta opakovaně vyzývají evropské instituce včetně soudu pro lidská práva. Ankara je ale ignoruje. V krajním případě jí hrozí vyloučení z Rady Evropy.

„Společně jsme usilovali o mír v Turecku a věděli jsme, že za to zaplatíme. Věděli jsme to i proto, že když mi bylo pět let, podobně zatkli mého otce,“ uvádí Demirtaşova manželka Başak, která nyní v bývalé kanceláři svého vězněného partnera v Diyarbakiru na východě Turecka pomáhá vyřizovat jeho agendu.

Demirtaş je ve vězení na západě Turecka, patnáct set kilometrů od manželky a dcer. Během dvou povolených návštěv měsíčně se s ním mohou vidět vždy jen hodinu. „Očekáváme pomoc hlavně od Evropy. Měla by se postavit za své hodnoty. Dosavadní kroky byly velmi pomalé,“ podotýká politikova manželka.

Razie proti Demirtaşovi přišla rok a půl po volbách, ve kterých prokurdskou HDP dostal do parlamentu a AKP prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana tím připravil o většinu. Prokurátoři Demirtaşe viní z podpory terorismu, respektive zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), která vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii.

Tlak na HDP pokračuje

Politik jakékoli vazby na PKK odmítá. Postavil se za něj i Evropský parlament a soud pro lidská práva, který případ označil za omezování politické soutěže. Ankara verdikty vyzývající k jeho propuštění ignoruje. „Je to otázka dodržování mezinárodních dohod. Otázka, jestli jste právní nebo autoritářský stát,“ míní politikův obhájce Mahsuni Karaman.

Sílící tlak na HDP se neprojevuje jen vězněním jejích bývalých lídrů. Trestnímu stíhání čelili a čelí tisíce řadových členů strany, její poslanci. Turecké úřady zbavily funkcí téměř všechny starosty zvolené za HDP v posledních komunálních volbách a nadto všechno hrozí zákazem straně jako takové.

Demirtaşova manželka Basaş přesto tvrdí, že je optimističtější než před pěti lety, a věří, že se její manžel nakonec znovu vrátí ke své práci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...