Vojenské muzeum na Urale vystavuje zbraně wehrmachtu i československý tank

3 minuty
Události: Vojenské muzeum ve městě Verchňaja Pyšma na Urale vystavuje československé zbraně
Zdroj: ČT24

Skoro čtyři sta kusů armádní techniky vystavuje jedno z největších vojenských muzeí na světě ve městě Verchňaja Pyšma na Urale. Zaměřuje se hlavně na zbraňové systémy sovětské a ruské výroby. Je v něm k vidění ale i exponát vyrobený v někdejším Československu.

Muzeum nedaleko Jakatěrinburgu se pyšní největším exponátem v podobě prvního sovětského proudového strategického bombardéru M-4. Dochovaly se pouze tři stroje. Jejich hlavním úkolem bylo donést sovětskou vodíkovou bombu nad území nepřítele.

„Současně s ním se začaly dělat americké stroje, jako je bombardér B-52. Jsou to letadla stejné generace,“ přibližuje ředitel vojenského komplexu UGMK Viktor Sevosťanov. Ten je bývalým armádním pilotem s titulem zasloužilý vojenský letec Ruské federace. Bojoval ve druhé kavkazské válce, v Gruzii, účastnil se vojenské intervence Moskvy v Sýrii.

V muzeu, které řídí, jsou taky německé zbraně ukořistěné v průběhu druhé světové války, včetně československého tanku LT vzor 38, který v roce 1941 používali vojáci wehrmachtu. „Je velmi zajímavé, že jeden z jeho konstruktérů byl Rus Alexej Surin, který do Československa emigroval po revoluci v roce 1917,“ vysvětluje specialista na zbraně ve vojenském komplexu Ivan Silčenko.

Československé zbraně

Právě na československé zbraně se Silčenko specializuje, a to včetně tanku Cromwell z Velké Británie. Tento typ měla ve své výzbroji i Československá samostatná obrněná brigáda, která se v roce 1944 vylodila v Normandii a osvobozovala Evropu.

Pokud si uralské muzeum nemůže pořídit originál, dokáže vyrobit přesnou repliku. To je případ těžkého sovětského tanku T-35, kterého se dochoval pouze jeden kus. „Vzali jsme staré výkresy, originální díly z té doby a postavili jsme v našem závodě tento tank,“ říká historik Alexandr Jemeljanov.

Vojenský areál nedaleko Jekatěrinburgu je druhým největším vojenským muzeem v Rusku, větší už je pouze armádní park Patriot v Kubince nedaleko Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...