Ve Francii šest měsíců před prezidentskými volbami přestává být jasné, kdo má největší šance dostat se do druhého kola spolu se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco dosud předvolební průzkumy i média nejčastěji předpovídaly druhé kolo kandidátce krajní pravice Marine Le Penové, v posledních dnech si v preferencích nečekaně výrazně polepšil další krajně pravicový kandidát, novinář Éric Zemmour. O post hlavy státu usiluje asi třicítka lidí, oficiálně kandidaturu oznámila ale jen část z nich.
Do hry o post francouzského prezidenta vstupuje nový kandidát, otřásl průzkumy
2 minuty
Události: Francouzské prezidentské volby mají nového černého koně
„Éric Zemmour předběhl Marine Le Penovou a otevřel si tak dveře do druhého kola,“ napsal francouzský ekonomický magazín Challenges po zveřejnění výsledků svého průzkumu. Kontroverzní novinář, který dosud oficiálně svou kandidaturu nepotvrdil, v něm získal 17 procent hlasů, zatímco v létě ho chtělo volit jen sedm procent Francouzů. Podle stejného průzkumu se Le Penová ve srovnání s létem propadla o 13 procentních bodů a s 15 procenty je na třetím místě. První místo v průzkumu si se 24 procenty udržel stávající prezident Macron.
„Ještě nedávno komentátoři tvrdili, že je v podstatě nemožné, aby se ve druhém kole neutkali současný prezident Emmanuel Macron a Marine Le Penová. I proto, že pravice nemá silného kandidáta. Zdálo se, že se jedná jen o potvrzení souboje. No a najednou přišel Zemmour,“ říká zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Magazín Challenges výsledky průzkumu popisuje jako „zemětřesení“, propad Le Penové jako ještě před několika týdny „nepravděpodobný a nepředstavitelný scénář“.
8 minut
Jan Šmíd: Éric Zemmour je ve Francii stále populárnější
Kdo je Eric Zemmour
Třiašedesátiletý Éric Zemmour se narodil na pařížském předměstí. Jeho rodiče přišli do Francie z Alžírska během francouzsko-alžírské války v 50. letech.
Vystudoval prestižní francouzskou vysokou školu Sciences Po, po studiu se stal novinářem a spisovatelem. Objevoval se pravidelně v televizi, v rozhlasových diskusích a jeho články publikovaly nejprestižnější tiskoviny. „Popularitu si získal právě v televizních debatách, často si ho zvali, protože byl zábavný. Zde se nabízí srovnání s Donaldem Trumpem, které ale není přesné,“ uvedl Šmíd.
Zemmour tvrdí, že potíže Francie plynou především z imigrace. Dle zpravodaje opakovaně říkal, že děti z Afriky a Blízkého východu bez doprovodu jsou potenciální vrazi, zloději a sexuální násilníci. Pronášel, že muslimové vnímají džihádisty jako dobré muslimy. Dvakrát byl usvědčen z podněcování nenávistných projevů a vyvolávání rasového násilí, propagoval rasové konspirační teorie.
Ve své knize z roku 2014 Sebevražda Francie: 40 let, které porazily Francii tvrdí, že za úpadkem země stojí neoliberalismus a že vysoká rozvodovost vedla k sexuální deprivaci a krizi mužnosti bílých Francouzů.
„Macron ho z počátku nebral vážně, spíše to pro něj bylo příjemné, protože se zdálo, že oslabí Marine Le Penovou. Jenže on ji oslabil tak důkladně, že se v tuto chvíli rýsuje duel Marcon–Zemmour. To ale pro Macrona není úplně ideální, protože Zemmour je mnohem těžší protivník. Ten už si buduje strukturu, finanční prostředky, dokonce jeho příznivci už si najali v luxusním pařížském obvodu úřad,“ uvedl Šmíd s tím, že nyní vše směřuje k tomu, že Zemmour oznámí kandidaturu.
Na čtvrtém místě v anketě za oběma krajně pravicovými kandidáty skončil se 13 procenty Xavier Bertrand, předpokládaný společný kandidát sjednocené pravice.
Macron stále v čele
Ve všech dosud zveřejněných průzkumech vede Macron, většina médií ho považuje i za pravděpodobného vítěze voleb. Jejich první kolo se ve Francii uskuteční 10. dubna, dva kandidáti s nejvíce hlasy se utkají 24. dubna v kole druhém.
Pro účast ve francouzských prezidentských volbách musí zájemce o kandidaturu získat podpisy nejméně 500 volených představitelů státu, například radních, starostů nebo poslanců. Tento filtr nakonec vyřadí z boje značný počet osob.
Nespokojenost s kandidáty levice
Zatímco pravicoví kandidáti v průzkumech stoupají, voliči levice nejsou s výběrem příliš spokojeni, konstatoval list Le Figaro na základě svého průzkumu. Pro 63 procent Francouzů není žádný z levicových uchazečů o prezidentské křeslo „schopen spravovat zemi“. Nikdo ze zástupců levice zatím v průzkumech nepřekročil hranici deseti procent. Dvě třetiny Francouzů se podle průzkumu domnívají, že levice nemá žádnou šanci volby vyhrát.
Celkem 59 procent respondentů necítí sympatie a shodu s žádným z levicových kandidátů. Nejlépe si u potenciálních voličů stojí ekologický europoslanec Yannick Jadot, který má sympatie 25 procent respondentů. O jeden procentní bod méně má socialista Jean-Luc Mélenchon. Starostka Paříže Anne Hidalgová se zamlouvá jen 15 procentům respondentů v průzkumu Le Figaro.
Průzkum pro Challenges realizovala společnost Harris Interactive na začátku října. Odpovídal v něm reprezentativní vzorek 1310 dospělých, z nichž 1062 je zapsáno na voličských seznamech, což je ve Francii podmínkou pro účast ve volbách. Průzkum pro Le Figaro realizovala společnost Odoxa Backbone-Consulting.
