Samozřejmě zůstanu kancléřem, odmítá Kurz obvinění z korupce. Koaliční Zelení zpochybňují jeho způsobilost

Nahrávám video
Události: Otřesy v rakouské koalici, Kurz vinu odmítá
Zdroj: ČT24

Rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) hodlá zůstat v úřadě i po oznámení rakouské prokuratury, že jeho a dalších devět lidí viní z úplatkářství a zpronevěry. Potvrdil to ve zpravodajském pořadu ZiB2 rakouské televize ORF. Podle Kurze neexistuje žádný náznak, že byl osobně zapojen do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství. Zelení, kteří jsou s lidovci (ÖVP) v koalici, zpochybnili způsobilost Kurze vykonávat kancléřskou funkci. Opoziční strany chtějí v parlamentu vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kancléři.

Kurz a jeho kolegové čelí podle státního zastupitelství pro hospodářskou kriminalitu a korupci (WKStA) podezření, že si před pěti lety koupili příznivý mediální obraz za peníze daňových poplatníků. Tehdejšímu ministru zahraničí Kurzovi to mělo usnadnit cestu do čela lidové strany i vlády. Se zveřejněním těchto přikrášlených průzkumů a dalšího pozitivního zpravodajství o Kurzovi v médiích skupiny Österreich pak podle WKStA souvisela vzájemná dohoda o spolupráci v oblasti inzerce. 

Kvůli vyšetřování se ve středu odehrály razie v centrále ÖVP, v kancléřství a na ministerstvu financí. Spolu s Kurzem protikorupční státní zastupitelství vyšetřuje dalších devět lidí.

Lidovečtí ministři dali najevo, že ve vládě zůstanou jedině tehdy, pokud v ní bude Kurz. „Obyvatelé Rakouska Sebastiana Kurze v roce 2017 a 2019 zvolili velkou většinou, a je tak spolkovým kancléřem naší republiky s demokratickou legitimitou,“ konstatovali ministři z Kurzovy strany.

Nahrávám video
Politolog Hloušek: Rakouská politika je korupčních a jiných skandálů poměrně plná
Zdroj: ČT24

„Všechny tyto výtky, které tu jsou, jsou namířeny proti pracovníkům ministerstva financí,“ řekl Kurz v ZiB2. To, že byly průzkumy údajně manipulovány v jeho prospěch, je scestné už z toho důvodu, že desítky průzkumů v dotyčném období v roce 2016 vykazovaly zcela podobné hodnoty u jednotlivých stran a politiků, tvrdí předseda vlády.

Kurz poznamenal, že „samozřejmě“ zůstane kancléřem. Na otázku, zda bude pokračovat koalice lidovců a Zelených, odpověděl: „Nedokážu si při nejlepší vůli představit nic jiného.“ Vicekancléř a šéf Zelených Werner Kogler je podle něj o situaci informován.

Samotný bulvární deník Österreich informace prokuratury odmítl. „Tvrzení, že deník Österreich obdržel peníze na inzerci za zveřejnění průzkumů veřejného mínění, které jiné noviny nedostaly, je rozhodně nepravdivé,“ stojí v komuniké novin.

Kogler: Nemůžeme přejít k běžnému programu

Vyšetřování Kurze a jeho okolí už začíná otřásat koalicí. Zelení ve čtrvtek zpochybnili způsobilost kancléře zastávat úřad a Kogler a šéfka poslaneckého klubu Zelených Sigrid Maurerová proto pozvali ostatní šéfy frakcí k rozhovorům. Dojednáno je i setkání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem.

Aktuální vyšetřování dosáhla podle Koglera „nové dimenze“. „Dojem je zničující, okolnosti musí být kompletně vyšetřeny. To lidé v Rakousku očekávají. Nemůžeme přejít k běžnému programu, akceschopnost spolkového kancléře je na tomto pozadí zpochybněna.“

Prezidentská kancelář agentuře APA potvrdila, že hlava státu bude během čtvrtka a pátku jednat s šéfy všech parlamentních stran. Ve čtvrtek má schůzky s Koglerem, Kurzem a šéfkou opoziční sociálnědemokratické strany Pamelou Rendiovou-Wagnerovou. „Co se musí ještě stát, aby začal Kurz brát svoji zodpovědnost vážně, přijal následky a regiznoval?“ nechala se slyšet předsedkyně sociálních demokratů.

Werner Kogler
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

V pátek budou následovat předsedové dalších dvou opozičních stran, šéfka liberální NEOS Beate Meinlová-Reisingerová a šéf pravicově populistických svobodných (FPÖ) Herbert Kickl. Prezident nehodlá vydávat žádná prohlášení.

Kurz ještě před jednáním s hlavou státu zopakoval, že vznesená obvinění jsou chybná a bude se jim bránit všemi prostředky, jež mu demokratický a právní stát dává. Zeleným vzkázal, že pokud nechtějí pokračovat ve vládní koalici s jeho stranou, je třeba to přijmout. „My jsme připraveni ve spolupráci pokračovat,“ doplnil.

Opozice žádá Kurzovu rezignaci

Opoziční strany oznámily, že chtějí hlasovat o nedůvěře Kurzovi, pokud kancléř sám neodstoupí. Nové volby však opozice nechce. „Už nemůže tuto funkci a tento úřad zastávat, aniž by to nepřineslo škody Rakousku,“ řekla šéfka opoziční sociálnědemokratické strany (SPÖ) Pamela Rendiová-Wagnerová.

Parlamentní strany se dohodly na konání mimořádné schůze Národní rady příští úterý. Opoziční poslanci budou potřebovat k případnému vyslovení nedůvěry i hlasy Zelených.

Rendiová-Wagnerová prohlásila, že podezření vůči Kurzovi jsou velmi závažná. Existuje sice presumpce neviny, ale také politická zodpovědnost, zdůraznila politička a položila si otázku, co se musí ještě stát, aby Kurz převzal odpovědnost a složil funkci.

„Rakousko potřebuje nový začátek. I ÖVP by nový začátek prospěl,“ řekla a dodala, že záleží na Zelených, zda chtějí zůstat partnerem ve „vládě Kurzova systému“. Rendiová-Wagnerová se přitom vyslovila proti dalším volbám, které by byly už třetí během čtyř let.

„Takto to v naší zemi nemůže pokračovat,“ řekla šéfka NEOS Meinlová-Reisingerová. Aféra podle ní musí být „dnem nula nového Rakouska“.

Politolog: Kurzovo lpění na funkci prohloubí polarizaci

Rakouský politolog Peter Filzmaier v ZiB2 řekl, že sice předpokládá, že Kurz vyšetřování politicky zatím přežije, ale jeho lpění na úřadu prohloubí polarizaci v zemi. Pravděpodobným scénářem je, že se politici i veřejnost nyní budou měsíce a možná i roky zabývat otázkou, zda je kancléř vinen, nebo nevinen.

Politický poradce Thomas Hofer podle deníku Der Standard řekl, že rozpad koalice je možný. Záleží to ale podle něj na tom, zda podezření ještě zesílí. Podle Filzmaiera by byl po případném vyslovení nedůvěry vládě na tahu prezident, který by mohl jmenovat nového kancléře. „Nemusí se automaticky konat nové volby,“ zdůraznil politolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 22 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...