Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan svému izraelskému protějšku řekl, že diplomacie představuje nejlepší cestu, jak omezit íránský jaderný program. Zopakoval však Bidenovo varování Teheránu, že Spojené státy mohou přistoupit k jiným prostředkům, pokud jednání selžou, informuje agentura Reuters.
Sullivan ve Washingtonu v úterý přijal izraelského poradce pro národní bezpečnost Ejala Hulatu. Jednání podle nejmenovaného amerického zdroje Reuters dalo spojencům možnost sdílet zpravodajské informace a udělat základní vyhodnocení pokroku v íránském jaderném programu.
Sullivan podle prohlášení Bílého domu „zdůraznil zásadní závazek prezidenta Bidena k bezpečnosti Izraele a zajištění toho, aby se Írán nikdy nedostal k jaderné zbrani“. „Sullivan vysvětlil, že Bidenova administrativa považuje diplomacii za nejlepší cestu k dosažení tohoto cíle. Zároveň poznamenal, že prezident dal jasně najevo, že Spojené státy jsou připraveny využít jiné možnosti, pokud diplomacie selže,“ uvádí se dále v prohlášení.
Írán v roce 2015 uzavřel dohodu o svém jaderném programu se Spojenými státy, Čínou, Ruskem, Británií, Francií a Německem. Dohoda výměnou za zrušení ekonomických sankcí proti Íránu uložila Teheránu omezit obohacování uranu a zaručit se, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Teherán pak začal dohodu porušovat.
USA jsou nyní ochotné se k ujednání vrátit s podmínkou, že se Írán začne znovu řídit jeho pravidly. Ve Vídni se proto letos za účasti světových mocností uskutečnilo šest kol nepřímých rozhovorů mezi USA a Íránem o obnovení dohody. Jednání byla ale odložena v červnu poté, co konzervativec Ebráhím Raísí vyhrál íránské prezidentské volby. Teherán zatím neupřesnil termín, kdy se chce k jednání vrátit.
Izraelská vláda se k oživení dohody staví odmítavě
Izraelská vláda se nicméně k možnému oživení dohody staví odmítavě. Tamní premiér Naftali Bennett, který v červnu po dvanácti letech vystřídal v čele kabinetu Benjamina Netanjahua, dal Bidenovi jasně najevo, že od něj očekává tvrdší postoj vůči Íránu, protože ho Izrael považuje za existenční hrozbu.
Američtí odborníci se domnívají, že doba, za kterou by Írán mohl získat dostatek obohaceného uranu k výrobě jaderné zbraně, se od Trumpova odstoupení od jaderné dohody „zkrátila ze zhruba dvanácti měsíců na několik měsíců,“ sdělil Reuters nejmenovaný americký činitel.
Írán, který je úhlavním nepřítelem Izraele, opakovaně odmítl, že by vyvíjel jadernou bombu.
