Izraelská armáda zabila na Západním břehu pět členů Hamásu. Dle premiéra se chystali provést teroristické útoky

Izraelská armáda zabila v neděli při zásahu na okupované území Západního břehu Jordánu nejméně pět Palestinců, informovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Premiér židovského státu Naftali Bennett ve svém prohlášení uvedl, že šlo o operaci s cílem zneškodnit „teroristy z hnutí Hamás, kteří se chystali provést bezprostřední teroristické útoky“. Mluvčí Hamásu podle agentury Reuters potvrdil, že zabití byli členy tohoto hnutí. Vážná zranění utrpěli i dva Izraelci.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že ve vesnici Biddu, na severozápadě od Jeruzaléma, zahynuli tři Palestinci. Další dva byli dle ministerstva zabiti v Burqinu, vesnici poblíž palestinského města Džanín. 

Izraelská armáda uvedla, že při bojích byli rovněž vážně zranění dva příslušníci bezpečnostních složek Izraele. Nejmenovaný zdroj AFP sdělil, že zranění byli převezeni do nemocnice v Haifě a že ani jeden z nich není ohrožen na životě. Podle armádního mluvčího vojáci podnikli pět souběžných zátahů společně s bezpečnostní službou Šin Bet a pohraniční policií. Několik členů Hamásu bylo podle něj zatčeno.

Nejvyšší izraelští představitelé vyjadřují již dlouhodobě znepokojení nad tím, že hnutí Hamás, které vládne v pásmu Gazy, hodlá posilovat svůj vliv na Západním břehu a postavit se svému rivalovi – Západem podporované Palestinské samosprávě, píše agentura Reuters.

Hamás označil zabité za „hrdinné mučedníky“, píše AP, podle níž islamistické hnutí ze smrti čtyř Palestinců viní „pokračující koordinaci“ mezi izraelskou vládou a palestinskou samosprávou. Samospráva zabití čtyř Palestinců odsoudila, za nedělní „krvavé ráno“ je podle ní zodpovědný Izrael. 

Zvýšené napětí v regionu

Nedělní násilnosti jsou nejsmrtelnějšími střety mezi izraelskými silami a palestinskými ozbrojenci na okupovaném Západním břehu Jordánu za posledních několik týdnů, poznamenala AP. Odehrály se podle ní v době zvýšeného napětí v regionu po letošním jedenáctidenním konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.

V posledních měsících zemřely na Západním břehu Jordánu při střetech s izraelskými vojáky a během protestů více než dvě desítky Palestinců, podotkla AP.

Izraelští představitelé podle Reuters už delší dobu vyjadřují obavy, že Hamás usiluje o posílení své pozice na Západním břehu a chce se tam postavit svému rivalovi – Západem podporované palestinské samosprávě, což zvyšuje bezpečnostní riziko pro Izrael, píše Reuters.

Léta trvající konflikt

Izrael obsadil Západní břeh Jordánu za války v roce 1967 a v následujících desetiletích na tamním území vybudoval desítky izraelských osad, kde žije téměř půl milionu židovských osadníků. Palestinci toto území považují za klíčovou část svého budoucího státu a osady, které považují za nelegální, vnímají jako zásadní překážku k vyřešení konfliktu. Z dalšího palestinského území – Pásma Gazy – Izrael stáhl vojáky i osadníky v roce 2005.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...