Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.
Osudy vyhnanců, ale i připomenutí nacistických zločinů. Muzeum v Berlíně se vyrovnává s německou historií
Události: V Berlíně se otevřelo muzeum o vyhnanství (zdroj: ČT24)
Takzvané vyhnanecké muzeum bude připomínat osudy hlavně odsunutých německých obyvatel zejména z Československa a Polska na sklonku druhé světové války a po jejím konci, kdy bylo do Německa přesunuto na čtrnáct milionů Němců.
„Bez teroru, který Německo nacionálním socialismem do Evropy a světa přineslo, bez holocaustu, který Německo nacionálním socialismem spáchalo, a bez druhé světové války rozpoutané Německem by nedošlo k tomu, že na sklonku druhé světové války a po ní musely miliony Němců protrpět útěk, vyhnání a nucené vysídlení,“ uvedla Merkelová.
Ačkoli se muzeum a dokumentační centrum zabývá převážně exodem vysídlených Němců, nemá jít jen o připomínku jejich situace.
„Německo se musí vyvarovat toho, aby prezentovalo vysídlené Němce jako hlavní či jediné oběti druhé světové války,“ upozornil na výrok bývalého předsedy spolkového sněmu zahraniční zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš a poukázal na fakt, že citlivou problematiku sleduje nejen německá společnost, ale bedlivě také sousedé Německa.
Myšlenka, která potřebovala čas
Celá otázka se tak nemá omezovat jen na německou dimenzi, ale uprchlictví jako takové. Původní idea o vzniku podobného muzea přitom vznikla už na konci 20. století, realizace si však vyžádala čas.
„Ukázalo se, že řešení rovnice, tedy nutnost a potřeba postihnout osudy milionů vyhnaných a vysídlených lidí a zároveň nerelativizovat nacistické zločiny a zločiny spáchané v zemích, odkud vysídlenci přišli, není vůbec jednoduché,“ řekl Jonáš.
Iniciátorkou projektu byla kontroverzní politička CDU Erika Steinbachová, která v minulosti prohlásila mimo jiného to, že Polsko mělo svůj podíl na rozpoutání druhé světové války. Přes kontroverze a peripetie v minulosti a vynaložení 63 milionů eur se ale nakonec podařilo dokumentační centrum se stálou výstavou dokončit.
„O tomto středisku se dlouho a intenzivně diskutovalo – v Německu, ale také s našimi evropskými partnery. Proto mě těší, že dnes mohu přivítat velvyslance Polska, Česka a Maďarska. Děkuji, že jste přišli,“ řekla Merkelová na adresu sousedů za účast na ceremonii.
Výstava se rozprostírá na pěti tisících metrech čtverečních a neomezuje se jen na otázku vysídlených Němců ve 20. století, ale problematiku odsunu a uprchlictví postihuje v celé šíři i mimo německý prostor. Návštěvníci tak narazí na exponáty týkající se i masových odchodů obyvatelstva z bývalé Jugoslávie nebo migračních vln z roku 2015 a 2016.