Osudy vyhnanců, ale i připomenutí nacistických zločinů. Muzeum v Berlíně se vyrovnává s německou historií

3 minuty
Události: V Berlíně se otevřelo muzeum o vyhnanství
Zdroj: ČT24

Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.

Takzvané vyhnanecké muzeum bude připomínat osudy hlavně odsunutých německých obyvatel zejména z Československa a Polska na sklonku druhé světové války a po jejím konci, kdy bylo do Německa přesunuto na čtrnáct milionů Němců.

„Bez teroru, který Německo nacionálním socialismem do Evropy a světa přineslo, bez holocaustu, který Německo nacionálním socialismem spáchalo, a bez druhé světové války rozpoutané Německem by nedošlo k tomu, že na sklonku druhé světové války a po ní musely miliony Němců protrpět útěk, vyhnání a nucené vysídlení,“ uvedla Merkelová.

Ačkoli se muzeum a dokumentační centrum zabývá převážně exodem vysídlených Němců, nemá jít jen o připomínku jejich situace.

„Německo se musí vyvarovat toho, aby prezentovalo vysídlené Němce jako hlavní či jediné oběti druhé světové války,“ upozornil na výrok bývalého předsedy spolkového sněmu zahraniční zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš a poukázal na fakt, že citlivou problematiku sleduje nejen německá společnost, ale bedlivě také sousedé Německa.

Myšlenka, která potřebovala čas

Celá otázka se tak nemá omezovat jen na německou dimenzi, ale uprchlictví jako takové. Původní idea o vzniku podobného muzea přitom vznikla už na konci 20. století, realizace si však vyžádala čas.

„Ukázalo se, že řešení rovnice, tedy nutnost a potřeba postihnout osudy milionů vyhnaných a vysídlených lidí a zároveň nerelativizovat nacistické zločiny a zločiny spáchané v zemích, odkud vysídlenci přišli, není vůbec jednoduché,“ řekl Jonáš.

Iniciátorkou projektu byla kontroverzní politička CDU Erika Steinbachová, která v minulosti prohlásila mimo jiného to, že Polsko mělo svůj podíl na rozpoutání druhé světové války. Přes kontroverze a peripetie v minulosti a vynaložení 63 milionů eur se ale nakonec podařilo dokumentační centrum se stálou výstavou dokončit.

„O tomto středisku se dlouho a intenzivně diskutovalo – v Německu, ale také s našimi evropskými partnery. Proto mě těší, že dnes mohu přivítat velvyslance Polska, Česka a Maďarska. Děkuji, že jste přišli,“ řekla Merkelová na adresu sousedů za účast na ceremonii.

Výstava se rozprostírá na pěti tisících metrech čtverečních a neomezuje se jen na otázku vysídlených Němců ve 20. století, ale problematiku odsunu a uprchlictví postihuje v celé šíři i mimo německý prostor. Návštěvníci tak narazí na exponáty týkající se i masových odchodů obyvatelstva z bývalé Jugoslávie nebo migračních vln z roku 2015 a 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpem vyslaná Národní garda může v Los Angeles zatím zůstat, rozhodl soud

Americký soudce ve čtvrtek dočasně zakázal prezidentovi Donaldu Trumpovi nasadit Národní gardu proti demonstrantům v Los Angeles, kteří vyšli do ulic na protest proti zátahům imigračních úřadů. Jen několik hodin poté, ale odvolací soud rozhodnutí nižší instance zvrátil a prozatím gardu v Los Angeles ponechal pod Trumpovým velením, informovala agentura Reuters.
před 18 mminutami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele revolučních gard

Izrael provedl preventivní útok v Íránu, oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua úder cílil na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Při útoku zemřel mimo jiné velitel revolučních gard Hosejn Salámí. Podle íránské státní televize jsou v Teheránu i civilní oběti. Írán slíbil odvetu Jeruzalému i USA, které prohlásily, že se do úderu nezapojily.
02:48Aktualizovánopřed 28 mminutami

Írán neplní jaderné závazky, uvedla MAAE. Izrael dle médií zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů schválila snížení výdajů na veřejnoprávní média

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.
před 7 hhodinami

Pád letadla v Indii si vyžádal stovky mrtvých, jeden z cestujících přežil

Zřícení letadla společnosti Air India u západoindického města Ahmadábád nepřežilo nejméně 240 lidí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Upravily tak dřívější odhady, které hovořily o více než 290 obětech. Oficiální počet obětí chtějí zveřejnit až po analýze DNA všech těl. Na palubě stroje mířícího do Velké Británie bylo 242 lidí, jeden cestující nehodu přežil, byl hospitalizován. Indická vláda ve čtvrtek večer oznámila ustavení speciální expertní komise.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Otevírá se příležitost pro zastavení bojů na Ukrajině, míní Reznikov

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.
před 10 hhodinami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 14 hhodinami
Načítání...