Osudy vyhnanců, ale i připomenutí nacistických zločinů. Muzeum v Berlíně se vyrovnává s německou historií

3 minuty
Události: V Berlíně se otevřelo muzeum o vyhnanství
Zdroj: ČT24

Německá kancléřka Angela Merkelová otevřela v Berlíně muzeum připomínající osudy lidí nucených opustit své domovy, zejména těch za druhé světové války. Středisko nazvané Útěk, vyhnání, usmíření bude návštěvníkům otevřeno od středy a hlavní myšlenkou celého projektu je vyplnit poslední mezeru ve vyrovnání se s dědictvím německé historie.

Takzvané vyhnanecké muzeum bude připomínat osudy hlavně odsunutých německých obyvatel zejména z Československa a Polska na sklonku druhé světové války a po jejím konci, kdy bylo do Německa přesunuto na čtrnáct milionů Němců.

„Bez teroru, který Německo nacionálním socialismem do Evropy a světa přineslo, bez holocaustu, který Německo nacionálním socialismem spáchalo, a bez druhé světové války rozpoutané Německem by nedošlo k tomu, že na sklonku druhé světové války a po ní musely miliony Němců protrpět útěk, vyhnání a nucené vysídlení,“ uvedla Merkelová.

Ačkoli se muzeum a dokumentační centrum zabývá převážně exodem vysídlených Němců, nemá jít jen o připomínku jejich situace.

„Německo se musí vyvarovat toho, aby prezentovalo vysídlené Němce jako hlavní či jediné oběti druhé světové války,“ upozornil na výrok bývalého předsedy spolkového sněmu zahraniční zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš a poukázal na fakt, že citlivou problematiku sleduje nejen německá společnost, ale bedlivě také sousedé Německa.

Myšlenka, která potřebovala čas

Celá otázka se tak nemá omezovat jen na německou dimenzi, ale uprchlictví jako takové. Původní idea o vzniku podobného muzea přitom vznikla už na konci 20. století, realizace si však vyžádala čas.

„Ukázalo se, že řešení rovnice, tedy nutnost a potřeba postihnout osudy milionů vyhnaných a vysídlených lidí a zároveň nerelativizovat nacistické zločiny a zločiny spáchané v zemích, odkud vysídlenci přišli, není vůbec jednoduché,“ řekl Jonáš.

Iniciátorkou projektu byla kontroverzní politička CDU Erika Steinbachová, která v minulosti prohlásila mimo jiného to, že Polsko mělo svůj podíl na rozpoutání druhé světové války. Přes kontroverze a peripetie v minulosti a vynaložení 63 milionů eur se ale nakonec podařilo dokumentační centrum se stálou výstavou dokončit.

„O tomto středisku se dlouho a intenzivně diskutovalo – v Německu, ale také s našimi evropskými partnery. Proto mě těší, že dnes mohu přivítat velvyslance Polska, Česka a Maďarska. Děkuji, že jste přišli,“ řekla Merkelová na adresu sousedů za účast na ceremonii.

Výstava se rozprostírá na pěti tisících metrech čtverečních a neomezuje se jen na otázku vysídlených Němců ve 20. století, ale problematiku odsunu a uprchlictví postihuje v celé šíři i mimo německý prostor. Návštěvníci tak narazí na exponáty týkající se i masových odchodů obyvatelstva z bývalé Jugoslávie nebo migračních vln z roku 2015 a 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zažaloval BBC, žádá odškodné až deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer (v noci na úterý SEČ) zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy Kč).
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj: Mírový plán zatím není hotov, Ukrajina neuzná Donbas za ruský

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 12 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 14 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 15 hhodinami
Načítání...