Chilští mapučové doufají v historické uznání svých práv. Ozývají se i další jihoameričtí indiáni

4 minuty
Horizont ČT24: Politický hlas jihoamerických indiánů
Zdroj: ČT24

Protestní, ale i politický hlas jihoamerických indiánů sílí. Jednou z favoritek na předsedkyni Ústavodárného shromáždění v Chile je lídryně mapučů. Tito původní obyvatelé země doufají, že v nové ústavě budou poprvé v historii uznána jejich práva na území, ale i vlastní vzdělání. Indiáni jsou slyšet i v dalších zemích, třeba v Kolumbii.

Víkendové volby do chilského Ústavodárného shromáždění byly pro obyvatele Araukánie, kde žije převážná část mapučů, historickým okamžikem. Poprvé v dějinách země se budou indiáni podílet na vzniku nové ústavy.

„Pro mapuče je to příležitost, aby nás začali opravdu poslouchat a konečně uznali, čím náš národ byl a stále je,“ podotkl místní obyvatel Benedicto Huaicapan, který si nenechal volby ujít.

Právo na území by změnilo vztahy s těžaři

Domorodé národy představují necelých třináct procent chilského obyvatelstva. O jejich existenci se ale platná ústava ještě z Pinochetovy éry nezmiňuje, o jejich právech už vůbec ne. Indiánští kandidáti do shromáždění to chtějí změnit. 

„Pro původní obyvatele chceme prosadit právo na vlastní vzdělávací systém, právo na území a pozemky, právo na vodu,“ naráží mapučský kandidát do Ústavodárného shromáždění Benito Cumilaf i na možnost vrácení půdy. 

Přiznáním území původnímu obyvatelstvu by se změnila pravidla hry hlavně pro těžařské a stavební firmy, které na mapučském území podnikají a s kterými domorodci vedou vleklé spory.

Kamiony těžařů dřeva napadla na začátku měsíce skupina maskovaných ozbrojenců. Vláda nečekala na výsledky vyšetřování a mapuče označila za teroristy. „Shořelo patnáct kamionů. Prověřujeme ještě jednu oblast, kde podle všeho shořely čtyři kusy lesní techniky a dvě dodávky,“ doplnil policejní prefekt Carlos Díaz. 

Ve volbách do Ústavodárného shromáždění, které novou ústavu sepíše, poslali Chilané hlavně zastánce změn. Je to naděje nejen pro domorodé obyvatelstvo, ale také pro ty, kteří prosazují rovnost mužů a žen a větší sociální spravedlnost.

Rozporuplný Morales

Nová ústava, o které budou Chilané hlasovat příští rok, může podle pozorovatelů ovlivnit i další jihoamerické země. „V posledních třiceti letech (Chilané) přehodnotili svůj pohled na původní obyvatele,“ podotýká chilský spisovatel a publicista Jorge Baradit Morales.

Historii psala na začátku tisíciletí Bolívie. Do čela země, kde více než polovinu populace tvoří domorodci, se postavil hrdý Evo Morales z kmene Aymarů. Jeho třináctiletá vláda budí rozporuplné reakce.

Do ústavy vetknul práva původního obyvatelstva, potlačil extrémní chudobu, snížil negramotnost. Podle kritiků ale postupem času stále víc ulpíval na moci a to s sebou přineslo bující korupci. Rezignoval po nátlaku vojska kvůli podezření z manipulace voleb.

Morales to označil za státní převrat. „Státní převrat nebyl jen kvůli Moralesovi. Nebyl jen kvůli sociálnímu hnutí. Byl kvůli našemu ekonomickému programu,“ prohlásil nyní už bývalý prezident Morales.

Protesty v Kolumbii

Do současného dění promlouvají domorodí obyvatelé i v dalších státech regionu a jsou stále více slyšet. Například v Kolumbii se zásadní měrou přidali do protestů proti sociální politice vlády. V chudobě jich v zemi žije více než šedesát procent.

Podobné demonstrace zažilo před dvěma roky právě i Chile, kde se poslední kapkou v poháru dlouholeté nespokojenosti stalo zdražení jízdného v metru. Teď země píše novou ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 3 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 5 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 5 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 6 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 10 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 13 hhodinami
Načítání...