Chilští mapučové doufají v historické uznání svých práv. Ozývají se i další jihoameričtí indiáni

4 minuty
Horizont ČT24: Politický hlas jihoamerických indiánů
Zdroj: ČT24

Protestní, ale i politický hlas jihoamerických indiánů sílí. Jednou z favoritek na předsedkyni Ústavodárného shromáždění v Chile je lídryně mapučů. Tito původní obyvatelé země doufají, že v nové ústavě budou poprvé v historii uznána jejich práva na území, ale i vlastní vzdělání. Indiáni jsou slyšet i v dalších zemích, třeba v Kolumbii.

Víkendové volby do chilského Ústavodárného shromáždění byly pro obyvatele Araukánie, kde žije převážná část mapučů, historickým okamžikem. Poprvé v dějinách země se budou indiáni podílet na vzniku nové ústavy.

„Pro mapuče je to příležitost, aby nás začali opravdu poslouchat a konečně uznali, čím náš národ byl a stále je,“ podotkl místní obyvatel Benedicto Huaicapan, který si nenechal volby ujít.

Právo na území by změnilo vztahy s těžaři

Domorodé národy představují necelých třináct procent chilského obyvatelstva. O jejich existenci se ale platná ústava ještě z Pinochetovy éry nezmiňuje, o jejich právech už vůbec ne. Indiánští kandidáti do shromáždění to chtějí změnit. 

„Pro původní obyvatele chceme prosadit právo na vlastní vzdělávací systém, právo na území a pozemky, právo na vodu,“ naráží mapučský kandidát do Ústavodárného shromáždění Benito Cumilaf i na možnost vrácení půdy. 

Přiznáním území původnímu obyvatelstvu by se změnila pravidla hry hlavně pro těžařské a stavební firmy, které na mapučském území podnikají a s kterými domorodci vedou vleklé spory.

Kamiony těžařů dřeva napadla na začátku měsíce skupina maskovaných ozbrojenců. Vláda nečekala na výsledky vyšetřování a mapuče označila za teroristy. „Shořelo patnáct kamionů. Prověřujeme ještě jednu oblast, kde podle všeho shořely čtyři kusy lesní techniky a dvě dodávky,“ doplnil policejní prefekt Carlos Díaz. 

Ve volbách do Ústavodárného shromáždění, které novou ústavu sepíše, poslali Chilané hlavně zastánce změn. Je to naděje nejen pro domorodé obyvatelstvo, ale také pro ty, kteří prosazují rovnost mužů a žen a větší sociální spravedlnost.

Rozporuplný Morales

Nová ústava, o které budou Chilané hlasovat příští rok, může podle pozorovatelů ovlivnit i další jihoamerické země. „V posledních třiceti letech (Chilané) přehodnotili svůj pohled na původní obyvatele,“ podotýká chilský spisovatel a publicista Jorge Baradit Morales.

Historii psala na začátku tisíciletí Bolívie. Do čela země, kde více než polovinu populace tvoří domorodci, se postavil hrdý Evo Morales z kmene Aymarů. Jeho třináctiletá vláda budí rozporuplné reakce.

Do ústavy vetknul práva původního obyvatelstva, potlačil extrémní chudobu, snížil negramotnost. Podle kritiků ale postupem času stále víc ulpíval na moci a to s sebou přineslo bující korupci. Rezignoval po nátlaku vojska kvůli podezření z manipulace voleb.

Morales to označil za státní převrat. „Státní převrat nebyl jen kvůli Moralesovi. Nebyl jen kvůli sociálnímu hnutí. Byl kvůli našemu ekonomickému programu,“ prohlásil nyní už bývalý prezident Morales.

Protesty v Kolumbii

Do současného dění promlouvají domorodí obyvatelé i v dalších státech regionu a jsou stále více slyšet. Například v Kolumbii se zásadní měrou přidali do protestů proti sociální politice vlády. V chudobě jich v zemi žije více než šedesát procent.

Podobné demonstrace zažilo před dvěma roky právě i Chile, kde se poslední kapkou v poháru dlouholeté nespokojenosti stalo zdražení jízdného v metru. Teď země píše novou ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 37 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 1 hhodinou

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 13 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 15 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 19 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...