Španělsko a EU vyzvaly Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty. Do města se snažily dostat tisíce migrantů

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Nynější vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84 tisíc obyvatel, byla podle deníku El País bezprecedentně početná. Španělské ministerstvo vnitra v úterý odpoledne uvedlo, že do města přišlo za poslední dva dny nejméně osm tisíc lidí. To je několikrát více než za celý loňský rok.

Mnozí z nich hranici mezi Španělskem a Marokem přeplavali. Zhruba polovina lidí byla již vyhoštěna do severoafrického státu. Španělské úřady také oznámily výrazné posílení počtů příslušníků policie ve městě.

V Ceutě tak v úterý rostlo napětí. U hraničního plotu skupiny migrantů z Maroka házely kameny na španělskou policii, která odpověděla slznými granáty.

Podle španělského tisku usnadnil masivní vlnu migrantů výrazný pokles ostrahy hranice ze strany Maroka. Odpoledne se však marocká ostraha hranice zintenzivnila. Tím se také snížil počet lidí, kteří přicházejí na španělské území, informovala EuropaPress i místní média.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Důsledek diplomatické krize

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem. Tu způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu.

Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, ale zatím se tak nestalo. Třiasedmdesátiletý Ghálí byl minulý měsíc přijat do nemocnice v severošpanělském městě Logrono kvůli covidu-19.

Polisario nyní ovládá necelou čtvrtinu území Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští. Na severu se nachází ložiska fosfátů. Oblast bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo v sedmdesátých letech minulého století. Marocký nárok na ni nedávno uznaly USA pod vedením Donalda Trumpa za to, že Maroko uznalo Izrael.

Výzvy Evropské komise

Dění sledují i zástupci Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k nalezení společného řešení. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dodal, že prioritou je zabránit úmrtím a návrat k normálu v Ceutě. 

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová už dříve během dne apelovala na  Maroko, aby plnilo své závazky kontroly hranice a zastavilo „bezprecedentní“ vlnu migrantů. „Španělská hranice je hranicí evropskou, EU chce budovat vztahy s Marokem založené na důvěře a sdílených závazcích, imigrace je v tomto ohledu klíčová,“ prohlásila Johanssonová v Evropském parlamentu.

Situaci komentoval i místopředseda EK Margaritis Schinas, do jehož odpovědnosti otázka migrace spadá. „Vyjadřuji plnou solidaritu se Španělskem. Potřebujeme evropský politický migrační pakt: dohody se třetími zeměmi, masivní ochranu našich hranic, solidaritu členských států EU a politiku legální migrace,“ napsal na Twitteru.

„Domnívám se, že je velice důležité, aby se Španělsko a Maroko společně dohodly na uklidnění situace,“ uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Město navštívil španělský premiér

Marocké ministerstvo zahraničí uvedlo, že povolalo velvyslankyni v Madridu ke konzultacím, aniž uvedlo podrobnosti. K obdobnému kroku se Rabat naposledy odhodlal v roce 2007 na protest proti návštěvě španělského královského páru v Ceutě a Melille. Podle agentury EFE odjezd velvyslankyně představuje nejhorší diplomatickou krizi ve vztazích obou států za posledních deset let.

Krátce před tím se s marockou diplomatkou setkala španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. „Připomněla jsem jí, že ostraha hranice byla a musí být odpovědností, kterou sdílí Španělsko s Marokem,“ uvedla po setkání ministryně. Ta také velvyslankyni vyjádřila znepokojení nad událostmi v posledních dvou dnech v Ceutě.

Pedro Sánchez
Zdroj: Susana Vera/Reuters

První místopředsedkyně španělské vlády Carmen Calvová v úterý označila události za napadení španělských hranic. Kritiku od tří největších španělských opozičních stran si zároveň vysloužil ministr vnitra. Podle nich nebyl schopen ubránit španělské hranice. Před marockým velvyslanectvím v Madridu také demonstrovalo několik stovek lidí, kteří označovali události v Ceutě za „invazi“.

Ceutu v úterý odpoledne navštívil premiér Sánchez. Uvedl, že jeho vláda bude trvat na hlídání hranice za všech okolností. Kabinet schválil také dotaci marockému ministerstvu vnitra ve výši 30 milionů eur (zhruba 800 milionů korun). Peníze mají jít na potírání nelegální migrace.

Přes plot

Do Ceuty a další španělské enklávy v Africe Melilly se obvykle běženci z Maroka dostávají přes vysoké hraniční ploty, které přelézají, a to hromadně, aby bezpečnostní složky nestihly všechny zadržet. V takových případech jich ale bývají maximálně stovky. Jedna z největších takových akcí se odehrála na hranici Ceuty v červenci 2018, kdy se plot pokusilo naráz překonat na 850 migrantů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Španělska různými trasami na 9200 migrantů, tento údaj je ale k devátému květnu, a nezahrnuje tak akci v Ceutě z tohoto pondělka. Nejvíce běženců do Španělska do minulého týdne připlulo na Kanárské ostrovy, a to 4950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...