Španělsko a EU vyzvaly Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty. Do města se snažily dostat tisíce migrantů

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Nynější vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84 tisíc obyvatel, byla podle deníku El País bezprecedentně početná. Španělské ministerstvo vnitra v úterý odpoledne uvedlo, že do města přišlo za poslední dva dny nejméně osm tisíc lidí. To je několikrát více než za celý loňský rok.

Mnozí z nich hranici mezi Španělskem a Marokem přeplavali. Zhruba polovina lidí byla již vyhoštěna do severoafrického státu. Španělské úřady také oznámily výrazné posílení počtů příslušníků policie ve městě.

V Ceutě tak v úterý rostlo napětí. U hraničního plotu skupiny migrantů z Maroka házely kameny na španělskou policii, která odpověděla slznými granáty.

Podle španělského tisku usnadnil masivní vlnu migrantů výrazný pokles ostrahy hranice ze strany Maroka. Odpoledne se však marocká ostraha hranice zintenzivnila. Tím se také snížil počet lidí, kteří přicházejí na španělské území, informovala EuropaPress i místní média.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Důsledek diplomatické krize

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem. Tu způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu.

Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, ale zatím se tak nestalo. Třiasedmdesátiletý Ghálí byl minulý měsíc přijat do nemocnice v severošpanělském městě Logrono kvůli covidu-19.

Polisario nyní ovládá necelou čtvrtinu území Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští. Na severu se nachází ložiska fosfátů. Oblast bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo v sedmdesátých letech minulého století. Marocký nárok na ni nedávno uznaly USA pod vedením Donalda Trumpa za to, že Maroko uznalo Izrael.

Výzvy Evropské komise

Dění sledují i zástupci Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k nalezení společného řešení. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dodal, že prioritou je zabránit úmrtím a návrat k normálu v Ceutě. 

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová už dříve během dne apelovala na  Maroko, aby plnilo své závazky kontroly hranice a zastavilo „bezprecedentní“ vlnu migrantů. „Španělská hranice je hranicí evropskou, EU chce budovat vztahy s Marokem založené na důvěře a sdílených závazcích, imigrace je v tomto ohledu klíčová,“ prohlásila Johanssonová v Evropském parlamentu.

Situaci komentoval i místopředseda EK Margaritis Schinas, do jehož odpovědnosti otázka migrace spadá. „Vyjadřuji plnou solidaritu se Španělskem. Potřebujeme evropský politický migrační pakt: dohody se třetími zeměmi, masivní ochranu našich hranic, solidaritu členských států EU a politiku legální migrace,“ napsal na Twitteru.

„Domnívám se, že je velice důležité, aby se Španělsko a Maroko společně dohodly na uklidnění situace,“ uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Město navštívil španělský premiér

Marocké ministerstvo zahraničí uvedlo, že povolalo velvyslankyni v Madridu ke konzultacím, aniž uvedlo podrobnosti. K obdobnému kroku se Rabat naposledy odhodlal v roce 2007 na protest proti návštěvě španělského královského páru v Ceutě a Melille. Podle agentury EFE odjezd velvyslankyně představuje nejhorší diplomatickou krizi ve vztazích obou států za posledních deset let.

Krátce před tím se s marockou diplomatkou setkala španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. „Připomněla jsem jí, že ostraha hranice byla a musí být odpovědností, kterou sdílí Španělsko s Marokem,“ uvedla po setkání ministryně. Ta také velvyslankyni vyjádřila znepokojení nad událostmi v posledních dvou dnech v Ceutě.

Pedro Sánchez
Zdroj: Susana Vera/Reuters

První místopředsedkyně španělské vlády Carmen Calvová v úterý označila události za napadení španělských hranic. Kritiku od tří největších španělských opozičních stran si zároveň vysloužil ministr vnitra. Podle nich nebyl schopen ubránit španělské hranice. Před marockým velvyslanectvím v Madridu také demonstrovalo několik stovek lidí, kteří označovali události v Ceutě za „invazi“.

Ceutu v úterý odpoledne navštívil premiér Sánchez. Uvedl, že jeho vláda bude trvat na hlídání hranice za všech okolností. Kabinet schválil také dotaci marockému ministerstvu vnitra ve výši 30 milionů eur (zhruba 800 milionů korun). Peníze mají jít na potírání nelegální migrace.

Přes plot

Do Ceuty a další španělské enklávy v Africe Melilly se obvykle běženci z Maroka dostávají přes vysoké hraniční ploty, které přelézají, a to hromadně, aby bezpečnostní složky nestihly všechny zadržet. V takových případech jich ale bývají maximálně stovky. Jedna z největších takových akcí se odehrála na hranici Ceuty v červenci 2018, kdy se plot pokusilo naráz překonat na 850 migrantů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Španělska různými trasami na 9200 migrantů, tento údaj je ale k devátému květnu, a nezahrnuje tak akci v Ceutě z tohoto pondělka. Nejvíce běženců do Španělska do minulého týdne připlulo na Kanárské ostrovy, a to 4950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 7 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 9 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.