Nad Izraelem létají rakety. Kvůli násilí v Jeruzalémě útočí Hamás, židovský stát provedl odvetu

Palestinská radikální skupina Hamás zaútočila raketami na Jeruzalém. Mělo to být v reakci na nepokoje na Chrámové hoře, kde bylo při policejním zásahu zraněno přes tři stovky Palestinců. Rakety mířily i na jih Izraele. Spojené státy a Velká Británie útok tvrdě odsoudily. O situaci jednala také Rada bezpečnosti OSN. Izraelské letectvo podniklo protiútok na Pásmo Gazy.

Hamás dal izraelské bezpečnosti do 18:00 (17:00 SELČ) ultimátum na stažení od Chrámové hory a krátce potom se po Jeruzalémě rozezněly poplašné sirény. Z palestinského Pásma Gazy poté na město zamířily rakety. Podle izraelských médií jedna dopadla na jeruzalémské předměstí a poškodila dům.

Na jihoizraelské město Sderot souběžně zaútočila další radikální skupina Islámský džihád, která ohlásila, že z Pásma Gazy vypálila 30 raket. Izraelská armáda oznámila, že jedna z raket na jihu Izraele zasáhla civilní auto a zranila člověka.

Radikální Palestinci během pondělí vypálili z Pásma Gazy na Izrael celkem 150 raket. Desítky z nich však sestřelil systém protivzdušné obrany židovského státu, uvedla večer izraelská armáda. Střelba podle ní nadále pokračuje.

Izraelská armáda kvůli situaci přerušila manévry a posílila jednotky na hranici s Pásmem Gazy. V Jeruzalémě evakuovali parlament a americké ministerstvo zahraničí zakázalo do neděle diplomatům působícím v Jeruzalému vstup do tamního Starého Města. Personál velvyslanectví nemá vycházet od osmé hodiny večerní do sedmé ranní. Izrael taky otevřel kryty ve městech poblíž Pásma Gazy, která bývají terči palestinských raketových útoků.

Premiér Benjamin Netanjahu pohrozil důraznou odvetou, jeho ministři schválili masivní bombardování. „Izrael na raketovou palbu z Gazy důrazně odpoví,“ řekl Netanjahu. „Ti, kdo na nás útočí, draze zaplatí. Nebudeme trpět útoky na naše území, naše hlavní město, naše občany nebo naše vojáky,“ řekl premiér, ale dodal, že Izrael nemá zájem o masivní eskalaci. Stejně jako armáda počítá s tím, že násilí „nějaký čas“ potrvá.

Izraelské letectvo následně podniklo protiúder, při němž podle palestinských zdrojů zemřelo dvacet lidí včetně devíti dětí, píše ČTK. Izralská armáda oznámila, že mířila na objekty Hamásu a osm jeho představitelů. Zasáhla údajně dvě místa, odkud radikálové odpalují rakety, a dvě pozorovací stanoviště.

8 minut
Horizont ČT24: Zpravodaj ČT David Borek k situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Svátek rozděluje

Izrael slaví svátek Den Jeruzaléma, který připomíná obsazení východní části města Izraelem za šestidenní války v roce 1967. Izrael připojil východní Jeruzalém ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Brzy ráno se izraelské úřady kvůli obavám z možných střetů rozhodly dočasně zakázat židům vstup do komplexu na Chrámové hoře. Nezakázaly však pochod u příležitosti Dne Jeruzaléma, který Palestinci považují za provokativní snahu Izraelců dokázat nadvládu nad městem, jehož status je sporný, píše AP.

Nepokoje po zahájení ramadánu

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování desítek palestinských rodin z jejich domů ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě. Do jejich domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci.

Při jiném násilném incidentu palestinští demonstranti podle AP házeli kameny na izraelské auto nedaleko hradeb jeruzalémského Starého Města. Řidič patrně ztratil nad vozidlem kontrolu a narazil do kolemjdoucího. Podle policie byli zraněni dva lidé.

3 minuty
Jeruzalém jako bitevní pole. Palestinci tvrdě protestovali proti vystěhovaní rodin
Zdroj: EBU

V pátek utrpělo při střetech mezi Palestinci a policií u mešity al-Aksá zranění kolem dvou set Palestinců. V sobotu a neděli se do komplexu vrátil klid a střety se přesunuly do jiných částí města. Podle Červeného půlměsíce si sobotní střety vyžádaly kolem stovky zraněných. Ke zklidnění situace vyzvaly EU, Rusko, USA i OSN.

Spěch na sestavení vlády

Minulý týden pověřil izraelský prezident Reuven Rivlin šéfa opozice Ja'ira Lapida pokusem o sestavení vlády.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka budou na politickou situaci mít vliv také probíhající střety. „Máme náznaky, že opozice spěchá s utvořením vlády. A to z několika důvodů. Naftali Bennett, který dodá pro protinetanjahuovskou koalici sedm poslanců, má obavy ze svých voličů a z části i poslanců. Jeho strana je totiž pravicová, částečně ji tvoří osadníci ze Západního břehu a teď má tvořit koalici s levicovými stranami,“ uvedl.

Nepřímou toleranci nové vládě by měli vyjádřit poslanci arabské strany Ra'am. Její nedělní jednání s představiteli rodící se vlády naznačovala dohodu.

„Pokud ale budou dál eskalovat střety, pokud budou mrtví, pokud to bude mít daleko větší dopady, tak pro tuto stranu může být samozřejmě mnohem těžší podpořit vládu, za jejíhož působení se bude dál bojovat o Chrámovou horu. Je to věc, která do kalkulací určitě vstupuje,“ shrnul Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 31 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...