Nad Izraelem létají rakety. Kvůli násilí v Jeruzalémě útočí Hamás, židovský stát provedl odvetu

Palestinská radikální skupina Hamás zaútočila raketami na Jeruzalém. Mělo to být v reakci na nepokoje na Chrámové hoře, kde bylo při policejním zásahu zraněno přes tři stovky Palestinců. Rakety mířily i na jih Izraele. Spojené státy a Velká Británie útok tvrdě odsoudily. O situaci jednala také Rada bezpečnosti OSN. Izraelské letectvo podniklo protiútok na Pásmo Gazy.

Hamás dal izraelské bezpečnosti do 18:00 (17:00 SELČ) ultimátum na stažení od Chrámové hory a krátce potom se po Jeruzalémě rozezněly poplašné sirény. Z palestinského Pásma Gazy poté na město zamířily rakety. Podle izraelských médií jedna dopadla na jeruzalémské předměstí a poškodila dům.

Na jihoizraelské město Sderot souběžně zaútočila další radikální skupina Islámský džihád, která ohlásila, že z Pásma Gazy vypálila 30 raket. Izraelská armáda oznámila, že jedna z raket na jihu Izraele zasáhla civilní auto a zranila člověka.

Radikální Palestinci během pondělí vypálili z Pásma Gazy na Izrael celkem 150 raket. Desítky z nich však sestřelil systém protivzdušné obrany židovského státu, uvedla večer izraelská armáda. Střelba podle ní nadále pokračuje.

Izraelská armáda kvůli situaci přerušila manévry a posílila jednotky na hranici s Pásmem Gazy. V Jeruzalémě evakuovali parlament a americké ministerstvo zahraničí zakázalo do neděle diplomatům působícím v Jeruzalému vstup do tamního Starého Města. Personál velvyslanectví nemá vycházet od osmé hodiny večerní do sedmé ranní. Izrael taky otevřel kryty ve městech poblíž Pásma Gazy, která bývají terči palestinských raketových útoků.

Premiér Benjamin Netanjahu pohrozil důraznou odvetou, jeho ministři schválili masivní bombardování. „Izrael na raketovou palbu z Gazy důrazně odpoví,“ řekl Netanjahu. „Ti, kdo na nás útočí, draze zaplatí. Nebudeme trpět útoky na naše území, naše hlavní město, naše občany nebo naše vojáky,“ řekl premiér, ale dodal, že Izrael nemá zájem o masivní eskalaci. Stejně jako armáda počítá s tím, že násilí „nějaký čas“ potrvá.

Izraelské letectvo následně podniklo protiúder, při němž podle palestinských zdrojů zemřelo dvacet lidí včetně devíti dětí, píše ČTK. Izralská armáda oznámila, že mířila na objekty Hamásu a osm jeho představitelů. Zasáhla údajně dvě místa, odkud radikálové odpalují rakety, a dvě pozorovací stanoviště.

8 minut
Horizont ČT24: Zpravodaj ČT David Borek k situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Svátek rozděluje

Izrael slaví svátek Den Jeruzaléma, který připomíná obsazení východní části města Izraelem za šestidenní války v roce 1967. Izrael připojil východní Jeruzalém ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Brzy ráno se izraelské úřady kvůli obavám z možných střetů rozhodly dočasně zakázat židům vstup do komplexu na Chrámové hoře. Nezakázaly však pochod u příležitosti Dne Jeruzaléma, který Palestinci považují za provokativní snahu Izraelců dokázat nadvládu nad městem, jehož status je sporný, píše AP.

Nepokoje po zahájení ramadánu

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování desítek palestinských rodin z jejich domů ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě. Do jejich domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci.

Při jiném násilném incidentu palestinští demonstranti podle AP házeli kameny na izraelské auto nedaleko hradeb jeruzalémského Starého Města. Řidič patrně ztratil nad vozidlem kontrolu a narazil do kolemjdoucího. Podle policie byli zraněni dva lidé.

3 minuty
Jeruzalém jako bitevní pole. Palestinci tvrdě protestovali proti vystěhovaní rodin
Zdroj: EBU

V pátek utrpělo při střetech mezi Palestinci a policií u mešity al-Aksá zranění kolem dvou set Palestinců. V sobotu a neděli se do komplexu vrátil klid a střety se přesunuly do jiných částí města. Podle Červeného půlměsíce si sobotní střety vyžádaly kolem stovky zraněných. Ke zklidnění situace vyzvaly EU, Rusko, USA i OSN.

Spěch na sestavení vlády

Minulý týden pověřil izraelský prezident Reuven Rivlin šéfa opozice Ja'ira Lapida pokusem o sestavení vlády.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka budou na politickou situaci mít vliv také probíhající střety. „Máme náznaky, že opozice spěchá s utvořením vlády. A to z několika důvodů. Naftali Bennett, který dodá pro protinetanjahuovskou koalici sedm poslanců, má obavy ze svých voličů a z části i poslanců. Jeho strana je totiž pravicová, částečně ji tvoří osadníci ze Západního břehu a teď má tvořit koalici s levicovými stranami,“ uvedl.

Nepřímou toleranci nové vládě by měli vyjádřit poslanci arabské strany Ra'am. Její nedělní jednání s představiteli rodící se vlády naznačovala dohodu.

„Pokud ale budou dál eskalovat střety, pokud budou mrtví, pokud to bude mít daleko větší dopady, tak pro tuto stranu může být samozřejmě mnohem těžší podpořit vládu, za jejíhož působení se bude dál bojovat o Chrámovou horu. Je to věc, která do kalkulací určitě vstupuje,“ shrnul Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...