Kaspické moře vysychá, lidé i ekosystém to pociťují už teď, píší The Moscow Times

Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píší The Moscow Times.

Odliv na pláži odhaluje zvláštní uskupení balvanů, napůl ponořených do písku. Nabízí tak pohled na pozůstatky několik staletí staré věže, kterou ukrývala voda. Zdi Derbentu – starobylého perského opevněného města a nyní nejjižnějšího cípu ruského Dagestánu – vždy obklopovala aura tajemna. Mýtus praví, že je vybudoval Alexandr Veliký, aby ochránil impérium před invazemi barbarů.

„Je to nesmírně důležitý objev,“ upozorňuje archeolog Murtazali Gadžijev na ruiny, které se prvně vynořily z vln v březnu. „Pravděpodobně v budoucnu najdeme více pozůstatků městských zdí. Za předpokladu, že se Kaspické moře bude dále zmenšovat,“ dodává.

Vědci jsou přitom čím dál více přesvědčeni, že tomu tak skutečně bude. Podle několika studií jezero vysychá úměrně tomu, jak v regionu kvůli klimatickým změnám stoupají teploty. Přitom úbytek vod jezera, jehož hladina od poloviny 90. let minulého století poklesla o několik metrů, představuje vážnou hrozbu pro křehké ekosystémy se stovkami endemických druhů. A také pro rozlehlé oblasti vyprahlé části Asie, kde lidské životy vždy závisely na Kaspickém moři.

Na výkyvy si zvykli

Kaspické moře se vždy chovalo nepředvídatelně. Koktejl klimatických posunů a pohybu tektonických desek v historii způsoboval prudké a neočekávané změny jeho hladiny, při kterých městům kolem něj střídavě hrozilo zaplavení, nebo uváznutí daleko od břehů. V minulém století bylo moře obzvláště vrtkavé. Ve 30. letech přehrazení řeky Volhy, která jezero zásobuje vodou z 80 procent, způsobilo pokles hladiny o dva metry za pět let. V 90. letech kvůli větším srážkám kolem Volhy naopak hladina moře nečekaně stoupla až k takřka rekordní úrovni.

Pro obyvatele dagestánských pobřežních oblastí se výkyvy mořské hladiny ve 20. století staly rytmem života. „Před třiceti lety vlny už začínaly odnášet budovy. Tehdy jsme si dělali starosti, jak ochráníme město,“ vypráví pětašedesátiletý penzista z Derbentu Zaur Mullajev.

V roce 1996 se však situace obrátila. Hladina začala rychle a trvale klesat, což platí dodnes. Ročně poklesne o zhruba sedm centimetrů. V Derbentu vlny ustoupily asi o sto metrů a nechaly za sebou míle písečných dun podél pobřeží.

Pevnost ve městě Derbent u Kaspického moře
Zdroj: Sergei Rasulov/Reuters

Nově je na vině klima

Tentokrát pokles hladiny způsobuje ovšem jiný jev. „Teď je to o klimatických změnách,“ říká Eldar Eldarov, profesor geografie z Dagestánské státní univerzity. „Z Volhy přitéká stále stejné množství vody, ale vyšší teploty na povrchu znamenají, že se voda více vypařuje,“ vysvětluje Eldarov.

To je teorie, která získává ve vědecké komunitě čím dál větší váhu. Podle jedné loňské studie klesne hladina Kaspického moře do konce století až o 18 metrů. Při takovém scénáři vyschne zhruba čtvrtina jeho současné rozlohy. A zanechá za sebou 93 tisíc kilometrů čtverečních nových pouští, podobných těm v okolí vysychajícího Aralského jezera.

„Při vysychání jezer jde obvykle o kombinaci lidských aktivit jako zemědělství a klimatických faktorů,“ vysvětluje Matthias Prange, klimatolog z univerzity v německých Brémách. „Nicméně v případě Kaspického moře je to takřka výhradě o klimatu,“ tvrdí s tím, že pokles hladiny způsobují v drtivé většině rostoucí teploty.

Kaspickému moři, které je místy více než kilometr hluboké, pravděpodobně nehrozí vyschnutí do takové míry jako v případě Aralského jezera. Přesto by trvalé oteplování mohlo moře zmenšit nevratně a ohrozit lidi i ekosystémy v jeho okolí.

Důsledky pro život

Lidé podél dagestánského pobřeží pociťují dopady mizejícího jezera už teď v každodenním životě. Rybáři v přístavu Kaspijsk si stěžují na chronické průmyslové znečištění, které zabíjí úlovky ve vodách – a ty každý rok ustoupí od přístavu o dva až tři metry. „Od doby, kdy jsme tady před patnácti lety začínali, se pobřeží posunulo asi o sedmdesát metrů,“ říká hoteliér Ali Amirchanov, jehož resort stojí na pozemcích, které vydalo ustupující moře. „Skoro každý rok musíme přidat další řadu slunečníků na pláž, jak voda ustupuje,“ popisuje Amirchanov.

Navzdory nebezpečí, že města zůstanou kilometry daleko od jezera, v mnoha ohledech bude Dagestán pravděpodobně ušetřen nejhorších dopadů vysychání Kaspického moře, rozkládá se totiž u jeho hlubokých částí. U většiny mělkých částí Kaspického moře na východě, včetně zálivu v Kazachstánu, se však očekává, že se zcela vypaří. Na západě Kazachstánu ústup jezera už teď ohrožuje ropné pole Kašagan, jelikož hladina je tak nízká, že se podpůrná plavidla nedostanou k vrtným plošinám.

Vysychání Kaspického moře navíc bude mít pravděpodobně další neblahý dopad na podnebí v oblasti. Hrozí, že se urychlí lokální klimatické změny, jelikož už začal slábnout chladicí efekt jezera a ubylo rovněž srážek. „Pravděpodobně uvidíme, že léta v kaspickém regionu, zejména ve Střední Asii, budou výrazně teplejší a sušší. Přitom je to region, který má už nyní velké obtíže s nedostatkem vody,“ uzavírá Prange.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 36 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...