Soudce Tuleya odmítá polskou reformu a disciplinární komoru. Ta rozhodne o jeho nuceném výslechu

10 minut
Studio ČT24: Polská disciplinární komora rozhodne o výslechu Igora Tuleyi
Zdroj: ČT24

Disciplinární komora polského Nejvyššího soudu bude rozhodovat o tom, zdali soudce a známý kritik tamní justiční reformy Igor Tuleya bude muset nuceně k výslechu. Ten je přitom stíhaný kvůli tomu, že v roce 2017 umožnil účast médií na sporném jednání parlamentní většiny bez menšinové opozice.

Zahraniční zpravodaj Lukáš Mathé uvedl, že disciplinární komora, soudě podle dřívějších rozhodnutí, pravděpodobně vyhoví prokuratuře, aby se Tuleya k výslechu dostavil. Soudce má sice možnost se odvolat, není ale zcela zřejmé, zda policie bude čekat na to, než se celá kauza vyřeší.

Igora Tuleyu vyšetřuje prokuratura kvůli jeho údajnému překročení pravomocí soudce. On obvinění i výslech odmítá kvůli tomu, že imunity ho zbavila Disciplinární komora Nejvyššího soudu, kterou neuznává.

„Problém je v tom, že Tuleya a celá řada dalších právníků v Polsku disciplinární komoru neuznávají jako legální orgán a tím pádem není možné se řídit tím, o čem rozhodne. Je to zkrátka instituce, jejíž kompetence část právnického prostředí neuznává,“ řekl Mathé.

Tuleya možné překročení pravomocí odmítá

Co se týče kauzy ohledně překročení Tuleyových pravomocí, ta podle zpravodaje sahá až do roku 2017. Tehdy měla polská opozice podezření, že jedno z parlamentních hlasování neproběhne tak, jak má. „Záležitostí se potom zabýval právě Tuleya, který na jednání pustil média. Tady přichází problém, kdy prokuratura tvrdí, že překročil své pravomoce a měl by být potrestán, pokud se vina prokáže,“ podotkl zpravodaj.

Tuleya nicméně odmítá jít na výslech a tvrdí, že se pochybení nedopustil. „Když jsem s ním natáčel, tak říkal, že bylo možné, aby to bylo veřejné projednávání. Druhá strana tvrdí opak. Případ je mediálně nejviditelnější v posledních měsících, protože prokuratura zašla tak daleko, že chce Tuleyu donutit k výslechu,“ vysvětlil Mathé.

Soudce Tuleya je hlasitým kritikem polské justiční reformy. Nelíbí se mu, že v zemi existuje nová Zemská rada soudnictví, která je pod větším politickým vlivem a tlakem, než tomu bylo dříve. „Je to právě rada, která vybírá disciplinární komoru. Vzhledem k tomu, že polská opozice a část právníků ji neuznává, generuje to další problémy,“ řekl novinář.

Brusel se obrátil na Soudní dvůr EU

Něco podobného tvrdí také Evropská unie, Brusel se kvůli polské justici dříve obrátil na Soudní dvůr EU.  „Podle něho by měla být práce disciplinární komory zastavena. Polská strana a ministerstvo spravedlnosti si to ale přeložily tak, že orgán už se nemůže věnovat disciplinárním řízením, ale trestním řízením nebo věcem ohledně právní imunity stále ano,“ vysvětluje situaci Mathé.

Brusel nedávno požádal Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil činnost disciplinární komory. Obává se o nezvratnou ztrátu nezávislosti polských soudců. Varšava ale postup odmítla s tím, že justiční reformy patří ke kompetenci členských států.

„Dá se říct, že polská justice potřebuje reformu. Nicméně normy, které provádí polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), nepomohly jejímu zefektivnění. Od roku 2015 se délka soudních řízení v průměru naopak protáhla o tři měsíce. Opozice společně s částí právnické veřejností tvrdí, že PiS nejde o zefektivnění justice, ale o to ji ovládnout,“ uvedl Mathé.

Podle něho reforma vedla spíše k většímu chaosu. „Nikdo vlastně už moc neví, jaký soudce byl vybrán legálně podle současných předpisů, když Evropská komise ty předpisy napadá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 3 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 10 hhodinami
Načítání...