Soudce Tuleya odmítá polskou reformu a disciplinární komoru. Ta rozhodne o jeho nuceném výslechu

10 minut
Studio ČT24: Polská disciplinární komora rozhodne o výslechu Igora Tuleyi
Zdroj: ČT24

Disciplinární komora polského Nejvyššího soudu bude rozhodovat o tom, zdali soudce a známý kritik tamní justiční reformy Igor Tuleya bude muset nuceně k výslechu. Ten je přitom stíhaný kvůli tomu, že v roce 2017 umožnil účast médií na sporném jednání parlamentní většiny bez menšinové opozice.

Zahraniční zpravodaj Lukáš Mathé uvedl, že disciplinární komora, soudě podle dřívějších rozhodnutí, pravděpodobně vyhoví prokuratuře, aby se Tuleya k výslechu dostavil. Soudce má sice možnost se odvolat, není ale zcela zřejmé, zda policie bude čekat na to, než se celá kauza vyřeší.

Igora Tuleyu vyšetřuje prokuratura kvůli jeho údajnému překročení pravomocí soudce. On obvinění i výslech odmítá kvůli tomu, že imunity ho zbavila Disciplinární komora Nejvyššího soudu, kterou neuznává.

„Problém je v tom, že Tuleya a celá řada dalších právníků v Polsku disciplinární komoru neuznávají jako legální orgán a tím pádem není možné se řídit tím, o čem rozhodne. Je to zkrátka instituce, jejíž kompetence část právnického prostředí neuznává,“ řekl Mathé.

Tuleya možné překročení pravomocí odmítá

Co se týče kauzy ohledně překročení Tuleyových pravomocí, ta podle zpravodaje sahá až do roku 2017. Tehdy měla polská opozice podezření, že jedno z parlamentních hlasování neproběhne tak, jak má. „Záležitostí se potom zabýval právě Tuleya, který na jednání pustil média. Tady přichází problém, kdy prokuratura tvrdí, že překročil své pravomoce a měl by být potrestán, pokud se vina prokáže,“ podotkl zpravodaj.

Tuleya nicméně odmítá jít na výslech a tvrdí, že se pochybení nedopustil. „Když jsem s ním natáčel, tak říkal, že bylo možné, aby to bylo veřejné projednávání. Druhá strana tvrdí opak. Případ je mediálně nejviditelnější v posledních měsících, protože prokuratura zašla tak daleko, že chce Tuleyu donutit k výslechu,“ vysvětlil Mathé.

Soudce Tuleya je hlasitým kritikem polské justiční reformy. Nelíbí se mu, že v zemi existuje nová Zemská rada soudnictví, která je pod větším politickým vlivem a tlakem, než tomu bylo dříve. „Je to právě rada, která vybírá disciplinární komoru. Vzhledem k tomu, že polská opozice a část právníků ji neuznává, generuje to další problémy,“ řekl novinář.

Brusel se obrátil na Soudní dvůr EU

Něco podobného tvrdí také Evropská unie, Brusel se kvůli polské justici dříve obrátil na Soudní dvůr EU.  „Podle něho by měla být práce disciplinární komory zastavena. Polská strana a ministerstvo spravedlnosti si to ale přeložily tak, že orgán už se nemůže věnovat disciplinárním řízením, ale trestním řízením nebo věcem ohledně právní imunity stále ano,“ vysvětluje situaci Mathé.

Brusel nedávno požádal Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil činnost disciplinární komory. Obává se o nezvratnou ztrátu nezávislosti polských soudců. Varšava ale postup odmítla s tím, že justiční reformy patří ke kompetenci členských států.

„Dá se říct, že polská justice potřebuje reformu. Nicméně normy, které provádí polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), nepomohly jejímu zefektivnění. Od roku 2015 se délka soudních řízení v průměru naopak protáhla o tři měsíce. Opozice společně s částí právnické veřejností tvrdí, že PiS nejde o zefektivnění justice, ale o to ji ovládnout,“ uvedl Mathé.

Podle něho reforma vedla spíše k většímu chaosu. „Nikdo vlastně už moc neví, jaký soudce byl vybrán legálně podle současných předpisů, když Evropská komise ty předpisy napadá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...