Soudce Tuleya odmítá polskou reformu a disciplinární komoru. Ta rozhodne o jeho nuceném výslechu

10 minut
Studio ČT24: Polská disciplinární komora rozhodne o výslechu Igora Tuleyi
Zdroj: ČT24

Disciplinární komora polského Nejvyššího soudu bude rozhodovat o tom, zdali soudce a známý kritik tamní justiční reformy Igor Tuleya bude muset nuceně k výslechu. Ten je přitom stíhaný kvůli tomu, že v roce 2017 umožnil účast médií na sporném jednání parlamentní většiny bez menšinové opozice.

Zahraniční zpravodaj Lukáš Mathé uvedl, že disciplinární komora, soudě podle dřívějších rozhodnutí, pravděpodobně vyhoví prokuratuře, aby se Tuleya k výslechu dostavil. Soudce má sice možnost se odvolat, není ale zcela zřejmé, zda policie bude čekat na to, než se celá kauza vyřeší.

Igora Tuleyu vyšetřuje prokuratura kvůli jeho údajnému překročení pravomocí soudce. On obvinění i výslech odmítá kvůli tomu, že imunity ho zbavila Disciplinární komora Nejvyššího soudu, kterou neuznává.

„Problém je v tom, že Tuleya a celá řada dalších právníků v Polsku disciplinární komoru neuznávají jako legální orgán a tím pádem není možné se řídit tím, o čem rozhodne. Je to zkrátka instituce, jejíž kompetence část právnického prostředí neuznává,“ řekl Mathé.

Tuleya možné překročení pravomocí odmítá

Co se týče kauzy ohledně překročení Tuleyových pravomocí, ta podle zpravodaje sahá až do roku 2017. Tehdy měla polská opozice podezření, že jedno z parlamentních hlasování neproběhne tak, jak má. „Záležitostí se potom zabýval právě Tuleya, který na jednání pustil média. Tady přichází problém, kdy prokuratura tvrdí, že překročil své pravomoce a měl by být potrestán, pokud se vina prokáže,“ podotkl zpravodaj.

Tuleya nicméně odmítá jít na výslech a tvrdí, že se pochybení nedopustil. „Když jsem s ním natáčel, tak říkal, že bylo možné, aby to bylo veřejné projednávání. Druhá strana tvrdí opak. Případ je mediálně nejviditelnější v posledních měsících, protože prokuratura zašla tak daleko, že chce Tuleyu donutit k výslechu,“ vysvětlil Mathé.

Soudce Tuleya je hlasitým kritikem polské justiční reformy. Nelíbí se mu, že v zemi existuje nová Zemská rada soudnictví, která je pod větším politickým vlivem a tlakem, než tomu bylo dříve. „Je to právě rada, která vybírá disciplinární komoru. Vzhledem k tomu, že polská opozice a část právníků ji neuznává, generuje to další problémy,“ řekl novinář.

Brusel se obrátil na Soudní dvůr EU

Něco podobného tvrdí také Evropská unie, Brusel se kvůli polské justici dříve obrátil na Soudní dvůr EU.  „Podle něho by měla být práce disciplinární komory zastavena. Polská strana a ministerstvo spravedlnosti si to ale přeložily tak, že orgán už se nemůže věnovat disciplinárním řízením, ale trestním řízením nebo věcem ohledně právní imunity stále ano,“ vysvětluje situaci Mathé.

Brusel nedávno požádal Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil činnost disciplinární komory. Obává se o nezvratnou ztrátu nezávislosti polských soudců. Varšava ale postup odmítla s tím, že justiční reformy patří ke kompetenci členských států.

„Dá se říct, že polská justice potřebuje reformu. Nicméně normy, které provádí polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), nepomohly jejímu zefektivnění. Od roku 2015 se délka soudních řízení v průměru naopak protáhla o tři měsíce. Opozice společně s částí právnické veřejností tvrdí, že PiS nejde o zefektivnění justice, ale o to ji ovládnout,“ uvedl Mathé.

Podle něho reforma vedla spíše k většímu chaosu. „Nikdo vlastně už moc neví, jaký soudce byl vybrán legálně podle současných předpisů, když Evropská komise ty předpisy napadá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...