Evropská unie je ochotna posílit obchodní spolupráci s Tureckem, pokud bude Ankara pokračovat v současném vstřícném přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří. Po jednání s tamním prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to prohlásili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle nich je nicméně Unie znepokojena tureckým odstoupením od Istanbulské úmluvy a omezováním svobody slova nebo politické konkurence. Michel zdůraznil, že v „upřímné“ debatě s Erdoganem hrála velkou roli právě otázka lidských práv.
„Dnes jsme spolu s Charlesem Michelem jasně zdůraznili, že respekt k lidským právům a právnímu státu je pro Evropskou unii zásadní,“ řekla po jednání Ursula von der Leyenová. Kritická slova podle ní Erdogan vyslechl například na adresu nedávného tureckého odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách.
Představitelé EU jsou podle Michela nespokojeni také s omezováním politických stran či svobody projevu. Turecké úřady třeba v březnu navrhly zakázat jednu z opozičních stran, jejíž předák byl odsouzen za urážku prezidenta. Oba evropští představitelé Ankaře zároveň nabídli možnosti rozšíření celní unie, o něž osmdesátimilionová země velmi stojí.
Členské státy EU podle Michela pověřily Evropskou komisi, aby připravila podrobný návrh. Ve hře je podle něj také možné usnadňování cest mezi unijními zeměmi a Tureckem, které usiluje o zrušení víz pro své občany. „Náš postup bude progresivní, přiměřený a budeme jej moci vrátit zpět. Doufáme, že se Turecko chopí téhle příležitosti,“ prohlásil Michel.
Dodal, že rozšiřování spolupráce bude záležet zejména na budoucích krocích Ankary. Podmínkou je zejména další snižování napětí mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem a Kyprem na druhé.
EU chce Turecko přesvědčit k plnění migrační dohody
Turecko by se podle EU také mělo vrátit k dodržování migrační dohody z roku 2016. Bylo by to významné gesto dobré vůle v rámci současného zlepšování vzájemných vztahů, uvedla von der Leyenová. Unijní exekutiva nyní chystá nový návrh financování péče o běžence pobývající v Turecku. Ten by mohl odrážet požadavky Ankary na navýšení peněz.
Turecká vláda v současnosti přehodnocuje další fungování dohody, která od roku 2016 výrazně snížila počet uprchlíků a migrantů mířících do Evropy, především do Řecka. Ankara by chtěla výrazné zvýšení příspěvků, kterými EU pomáhá financovat pokračující přítomnost téměř čtyř milionů převážně syrských běženců na tureckém území.
Evropská komise hodlá podle své lídryně i nadále poskytovat peníze zvláště na základní humanitární potřeby, zdravotní péči a vzdělání. Chystá se však fondy rozšířit i do dalších projektů. „Unijní financování by v budoucnu mělo ve větší míře uprchlíkům nabízet příležitosti, aby si zajistili vlastní živobytí,“ prohlásila šéfka Komise.
Turecko potřebuje EU k investicím, tvrdí zpravodaj
Prezidenti a premiéři členských zemí se už minulý měsíc shodli na tom, že pokud se bude Turecko nadále chovat k celému evropskému bloku vstřícně jako v posledních měsících, může dojít například na rozšíření celní unie či usnadnění cest tureckých občanů do Evropy.
Bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský připomíná, že vztahy Evropské unie a Turecka se dlouhodobě pohybují na vlnách – chladnou a zlepšují se. Erdogan nyní vyhlásil vstřícnější vztah k Unii, s níž chce navázat bližší vztahy, protože Turecko evropský blok potřebuje, kupříkladu k dalším investicím.
Platí to ale i opačně: „Turecko je důležitý partner na východních hranicích Evropské unie a EU kvalitní vztahy s touto zemí potřebuje,“ zdůrazňuje Dolanský. Jelikož negativní vztahy se odrážejí v turecké ekonomice, Turci si nemohou dovolit dialog s EU vyhrotit. Evropské unii se nelíbí například průzkum těžby ve východním Středomoří či provokace spojené s Kyprem.
Řecko a Kypr turecké operace ve Středozemním moři označovaly za zásah do své suverenity a EU může obnovit odložené rozšiřování sankcí. Erdogan loni opakovaně volil na adresu Bruselu ostrá slova, letos však přišel s výrazně vstřícnější rétorikou a Ankara většinu aktivit ve sporné oblasti ukončila.
Michel: Zahraniční vojáci musí opustit Libyi
Vztahy mezi EU a Tureckem komplikuje také vojenské angažmá Ankary v Sýrii, Libyi či Náhorním Karabachu. Michel, který v neděli jednal s novým mezinárodně uznávaným libyjským vedením, zdůraznil problém spočívající v přítomnosti tureckých a dalších jednotek v severoafrické zemi.
„V této věci máme jeden zásadní vzkaz: všichni zahraniční vojáci musí opustit libyjské území,“ řekl během úterka šéf unijních summitů v narážce na turecké vojáky pobývající od loňska v Libyi.
