Izrael čekají čtvrté volby za dva roky. Koronavirus zpomalí sčítání hlasů

Nahrávám video
Studio ČT24: David Borek ohledně nadcházejících izraelských voleb
Zdroj: ČT24

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.

Volební komise musela zajistit možnost odevzdat hlas i koronavirem nakaženým lidem a těm v karanténě. Dohromady je jich asi 51 tisíc. V jednotlivých městech bude ale pro osoby v karanténě jenom několik možností, kde odevzdat hlas, takže se mohou tvořit fronty.

„Jedná se o lidi v karanténě, pacienty nebo obyvatele domovů pro seniory. Budou volit separátně v místech svého bydliště nebo svých domovech. Finální výsledky hlasování tak nebudou trvat dva až tři dny, ale možná sedm dní. To je zneklidňující pro politiky, protože výsledky dlouho po volbách ještě nebudou jasné,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Nad přístupovými trasami k volebním místům budou navíc létat bezpilotní letadla, která voliče nasměrují k méně vytíženým místnostem. V případě potřeby může být na frekventovaná místa vyslán i autobus a volit bude možné také v něm.

Před odvolením je třeba dvojí dezinfekce

V Izraeli je možné hlasovat jen na území státu, výjimku mají pouze diplomaté. Kdo by tedy chtěl volit, a je v zahraničí, musí se vrátit domů. Na mezinárodním Ben Gurionově letišti proto bude zřízena volební místnost pro ty, kdo se vrátí na poslední chvíli a budou pak muset nastoupit do karantény, řekl Borek.

Ve snaze zabránit vzniku davu a tedy možnému šíření nákazy volební komise rozdělila některé okrsky na dva. Lidé se však o tom mohou dovědět až na poslední chvíli či dokonce až přímo ve frontě tam, kde už nebudou registrováni, napsal deník Haarec. Podobně jako loni v březnu byly letos značné finanční náklady na zajištění sanitárních opatření. Voliči si například budou muset před vhozením hlasu dvakrát dezinfikovat ruce.

Ve dvojitých obálkách přicházejí hlasy od diplomatického sboru, z věznic, armády, od zdravotníků a hospitalizovaných nebo hendikepovaných. Tyto hlasy se nesčítají na místě, ale jsou odvezeny do sídla centrální volební komise v parlamentu a sečteny až poté, co skončí sčítání běžných hlasů.

Podle Borka dělá současná vláda premiéra Benjamina Netanjahua vše pro to, aby ve své volební kampani zdůraznila efektivitu vakcinace proti koronaviru. Téma covidové pandemie však společností nehýbe tolik, jak by se mohlo zdát. „Vidíme billboardy, reklamy na sociálních sítích nebo v televizi nebo různá prohlášení politiků. Už čtvrté volby během dvou let si ale vybraly svou daň a nejsou věcí, která by hýbala srdci lidí,“ řekl zpravodaj.

Favority voleb jsou Netanjahu a Jair Lapid

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá Netanjahuův pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit většinovou stabilní vládu ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami, může získat kolem čtvrtiny mandátů.

Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až dvacet mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

„Netanjahuův blok zdůrazňuje úspěšnou vakcinaci v zemi a témata, která mu byla příznačná už v posledních desítkách let. Je to stále stejná agenda. Podobné to je i u druhého bloku. Volby nemají žádné jednotící téma, které by rezonovalo celou společností,“ popisuje Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dodal, že Lapid na sebe nyní soustřeďuje hlasy opoziční veřejnosti. Jeho problém je ale to, že v minulosti více akcentoval především prvky sekularismu, což mu vystačí k tomu, aby mobilizoval sekulární veřejnost. K vytvoření koalice mu to ale nepostačí, myslí si Borek.

Prezident s formováním vlády počká dva týdny

Podle průzkumů hrozí čtyřem politickým stranám, že nepřekonají minimum 3,25 procenta hlasů k tomu, aby se dostaly do parlamentu. Velký počet lidí hlasujících mimo volební místnosti znamená, že méně přesné budou odhady výsledků založené na dotazování voličů po odchodu od voleb. Volební komise ale stejně chce co nejrychlejší sčítání, protože v sobotu začíná několikadenní svátek pesach.

Prezident Reuven Rivlin už řekl, že na rozdíl od minulých voleb vyčká dva týdny, než začne zvát vůdce politických stran ke konzultacím o příštím premiérovi, neboť jsou očekávané velmi těsné výsledky. Politici se musí vyslovit, koho jejich strana podpoří do čela vlády, a toho, kdo bude mít největší podporu, pak Rivlin pověří sestavením koalice. Za normální situace bývají oficiální výsledky zveřejněny nejpozději osm dní po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 1 hhodinou

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 3 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 5 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 7 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...