Izrael čekají čtvrté volby za dva roky. Koronavirus zpomalí sčítání hlasů

Nahrávám video

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.

Volební komise musela zajistit možnost odevzdat hlas i koronavirem nakaženým lidem a těm v karanténě. Dohromady je jich asi 51 tisíc. V jednotlivých městech bude ale pro osoby v karanténě jenom několik možností, kde odevzdat hlas, takže se mohou tvořit fronty.

„Jedná se o lidi v karanténě, pacienty nebo obyvatele domovů pro seniory. Budou volit separátně v místech svého bydliště nebo svých domovech. Finální výsledky hlasování tak nebudou trvat dva až tři dny, ale možná sedm dní. To je zneklidňující pro politiky, protože výsledky dlouho po volbách ještě nebudou jasné,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Nad přístupovými trasami k volebním místům budou navíc létat bezpilotní letadla, která voliče nasměrují k méně vytíženým místnostem. V případě potřeby může být na frekventovaná místa vyslán i autobus a volit bude možné také v něm.

Před odvolením je třeba dvojí dezinfekce

V Izraeli je možné hlasovat jen na území státu, výjimku mají pouze diplomaté. Kdo by tedy chtěl volit, a je v zahraničí, musí se vrátit domů. Na mezinárodním Ben Gurionově letišti proto bude zřízena volební místnost pro ty, kdo se vrátí na poslední chvíli a budou pak muset nastoupit do karantény, řekl Borek.

Ve snaze zabránit vzniku davu a tedy možnému šíření nákazy volební komise rozdělila některé okrsky na dva. Lidé se však o tom mohou dovědět až na poslední chvíli či dokonce až přímo ve frontě tam, kde už nebudou registrováni, napsal deník Haarec. Podobně jako loni v březnu byly letos značné finanční náklady na zajištění sanitárních opatření. Voliči si například budou muset před vhozením hlasu dvakrát dezinfikovat ruce.

Ve dvojitých obálkách přicházejí hlasy od diplomatického sboru, z věznic, armády, od zdravotníků a hospitalizovaných nebo hendikepovaných. Tyto hlasy se nesčítají na místě, ale jsou odvezeny do sídla centrální volební komise v parlamentu a sečteny až poté, co skončí sčítání běžných hlasů.

Podle Borka dělá současná vláda premiéra Benjamina Netanjahua vše pro to, aby ve své volební kampani zdůraznila efektivitu vakcinace proti koronaviru. Téma covidové pandemie však společností nehýbe tolik, jak by se mohlo zdát. „Vidíme billboardy, reklamy na sociálních sítích nebo v televizi nebo různá prohlášení politiků. Už čtvrté volby během dvou let si ale vybraly svou daň a nejsou věcí, která by hýbala srdci lidí,“ řekl zpravodaj.

Favority voleb jsou Netanjahu a Jair Lapid

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá Netanjahuův pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit většinovou stabilní vládu ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami, může získat kolem čtvrtiny mandátů.

Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až dvacet mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

„Netanjahuův blok zdůrazňuje úspěšnou vakcinaci v zemi a témata, která mu byla příznačná už v posledních desítkách let. Je to stále stejná agenda. Podobné to je i u druhého bloku. Volby nemají žádné jednotící téma, které by rezonovalo celou společností,“ popisuje Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dodal, že Lapid na sebe nyní soustřeďuje hlasy opoziční veřejnosti. Jeho problém je ale to, že v minulosti více akcentoval především prvky sekularismu, což mu vystačí k tomu, aby mobilizoval sekulární veřejnost. K vytvoření koalice mu to ale nepostačí, myslí si Borek.

Prezident s formováním vlády počká dva týdny

Podle průzkumů hrozí čtyřem politickým stranám, že nepřekonají minimum 3,25 procenta hlasů k tomu, aby se dostaly do parlamentu. Velký počet lidí hlasujících mimo volební místnosti znamená, že méně přesné budou odhady výsledků založené na dotazování voličů po odchodu od voleb. Volební komise ale stejně chce co nejrychlejší sčítání, protože v sobotu začíná několikadenní svátek pesach.

Prezident Reuven Rivlin už řekl, že na rozdíl od minulých voleb vyčká dva týdny, než začne zvát vůdce politických stran ke konzultacím o příštím premiérovi, neboť jsou očekávané velmi těsné výsledky. Politici se musí vyslovit, koho jejich strana podpoří do čela vlády, a toho, kdo bude mít největší podporu, pak Rivlin pověří sestavením koalice. Za normální situace bývají oficiální výsledky zveřejněny nejpozději osm dní po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Osadníci zahájili blokádu vesnice na začátku tohoto měsíce, přičemž znemožňovali dodávky potravin a vody obyvatelům, což vyvolalo mezinárodní kritiku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu celou situaci odsoudil.
18:18Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 8 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.