„V tomto stadiu jsme neučinili žádné konečné rozhodnutí o budoucnosti naší přítomnosti,“ uvedl Stoltenberg po jednání s ministry. Podle generálního tajemníka se budou spojenci o postupu „v následujících týdnech“ dál radit.
Spojené státy v loňské dohodě s Tálibánem uzavřené v Dauhá přislíbily, že do letošního května z Afghánistánu stáhnou všechny své vojáky výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. V případě odchodu USA by zemi opustili i vojáci dalších zemí NATO.
Stoltenberg ale řekl, že je třeba situaci v Afghánistánu ještě posoudit, než padne „konečné rozhodnutí“ o osudu mise. „Neexistují tu jednoduché možnosti,“ zdůraznil. „Pokud zůstaneme i po prvním květnu, hrozí, že to vyvolá další násilí, další útoky na naše jednotky… Ale když odejdeme, hrozí, že přijdeme o to, čeho jsme dosáhli,“ dodal.
Podle agentury DPA je po jednání prakticky jisté, že alianční vojáci ve středoasijské zemi zůstanou i po 1. květnu. Jak dlouho mise potrvá, ale jisté není.
Podle Stoltenberga musí radikální hnutí Tálibán omezit útoky, zpřetrhat vazby s teroristy a více energie věnovat mírovým jednáním s vládou v Kábulu. Tálibán ovšem na počátku února varoval, že nedodržení dohody z Dauhá vyvolá „velkou válku“.
Za Česko se videokonference účastnil ministr obrany Lubomír Metnar. Podle něj bude ukončení výcvikové mise a stažení jednotek z Afghánistánu záviset na bezpečnostní a politické situaci v zemi. „Tálibán musí dodržovat závazky vyplývající z dohody s USA a musí dojít k uzavření příměří či mírové dohody mezi ním a afghánskou vládou. Panuje shoda, že teprve po splnění těchto podmínek nastane správná chvíle, abychom všichni společně z této země odešli,“ uvedl Metnar podle tiskové zprávy českého ministerstva obrany.
Posílit přítomnost v Iráku
V Afghánistánu je zhruba deset tisíc vojáků NATO a partnerských zemí. Asi dva a půl tisíce z nich jsou Američané. V zemi jsou nasazeni i čeští vojáci, od letošního roku jich tam na základě mandátu schváleného českou vládou a parlamentem může být do 205. Loni česká armáda ukončila ostrahu spojenecké základny Bagrám.
Tálibán v Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na zářijové teroristické útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.
Ministři obrany se na jednání věnovali také Iráku. Generální tajemník oznámil, že NATO posílí v této zemi svou výcvikovou misi. Místo současných 500 vojáků jich budou v Iráku postupně až 4000. Působit budou i mimo Bagdád. Stoltenberg zdůraznil, že je aliance v Iráku přítomna na základě žádosti vlády premiéra Mustafy Kázimího.
Podle Metnara se nyní vedou jednání o početním zastoupení jednotlivých zemí v irácké misi. „Mandát pro roky 2021 až 2022 schválený vládou a parlamentem nám umožňuje vyslat do země až 80 českých vojáků,“ uvedl ministr.
