Volby v Kosovu zřejmě vyhrála opozice. Výsledky zkomplikují úsilí o normalizaci vztahů se Srbskem, tvrdí Reuters

Opoziční hnutí Sebeurčení bývalého premiéra Albina Kurtiho míří podle předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb v Kosovu k jednoznačnému vítězství. Po sečtení 86 procent odevzdaných hlasů pro něj hlasovalo 48 procent voličů. K vytvoření vlády však bude zřejmě muset hledat koaličního partnera. Podle agentury Reuters výsledky hlasování dále zkomplikují úsilí Západu o normalizaci vztahů se Srbskem.

Lídr opozičního hnutí Sebeurčení a bývalý kosovský premiér Albin Kurti
Zdroj: Reuters Autor: Florion Goga

Druhá je podle předběžných výsledků oznámených ústřední volební komisí se 17 procenty opoziční Demokratická strana Kosova (PDK), zatímco vládnoucímu Demokratickému svaz Kosova (LDK) vyjádřilo přízeň jen 13 procent.

V parlamentu bude mít své zástupce také Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) dalšího expremiéra Ramushe Haradinaje, které obdrželo sedm procent hlasů. Pět procent hlasů a všech deset mandátů vyhrazených srbské menšině patrně získá Srbská kandidátka, která úzce spolupracuje s Bělehradem. Do parlamentu se nejspíše nedostane Sociálnědemokratická iniciativa (NISMA), která spolu s LDK, AAK a Srbskou kandidátkou podporuje současnou vládu premiéra Avdullaha Hotiho.

Sebeurčení si přes jednoznačné vítězství patrně nedokáže zajistit většinu 61 křesel ve 120členném parlamentu a bude si muset k sobě najít koaličního partnera. Podle agentury AFP by mu k tomu mohly stačit hlasy zástupců menšin, pro něž je v zákonodárném sněmu rezervováno celkem 20 poslaneckých křesel.

Sebeurčení, které zvítězilo i v předchozích dvou parlamentních volbách, si získává příznivce kombinací levicového programu, protikorupční rétoriky a albánského nacionalismu. Kurti podle Reuters u voličů bodoval také slibem, že nepřipustí kompromis v dialogu o normalizaci vztahů se Srbskem, který zprostředkovávají Evropská unie a Spojené státy. Bělehrad ztratil kontrolu nad většinou své jižní provincie v roce 1999, nezávislost Kosova – jednostranně vyhlášenou v roce 2008 – neuznává.

Politickou krizi, která vedla k vypsání předčasných voleb, v zemi vyvolalo loňské červnové schválení koaliční vlády premiéra Hotiho, které předchozí premiér Kurti zpochybnil u ústavního soudu. Soud v prosinci rozhodl, že poslanci Hotiho kabinet potvrdili v rozporu se zákonem. Kurti ve své stížnosti podané u ústavního soudu tvrdil, že rozhodující hlas podpory Hotiho vládě byl neplatný, protože pocházel od poslance, který byl odsouzen kvůli podvodu. Nejvyšší soudní instance v zemi v tom dala Kurtimu za pravdu.

Kurti, který byl od února do června loňského roku kosovským premiérem, přitom sám ve  volbách do parlamentu kandidovat nesměl. Volební komise mu to zakázala, protože jej v roce 2018 soud shledal vinným z trestného činu. V parlamentu na protest proti dvěma schvalovaným zákonům použil slzný plyn, za čož tehdy dostal podmíněný trest. Někdejší politický vězeň v době vlády srbského prezidenta Slobodana Miloševiče byl nicméně kandidátem Sebeurčení na premiéra.

O 120 mandátů v kosovském parlamentu soupeřilo 28 politických stran a hnutí. Svůj hlas mohlo podle volební komise odevzdat 1,8 milionu voličů včetně desítek tisíc Kosovanů žijících v zahraničí. Pro lidi nakažené koronavirem byly k dispozici mobilní volební urny.