Polská média, která nepodléhají vládnoucí straně, ve středu nereportují. Jejich weby ukazují jen otevřený dopis, ve kterém kritizují plán kabinetu na novou daň z reklamy. Ministři ji hájí nutností sanovat rozpočet krvácející v pandemii. Vydavatelé za ní však vidí snahu zlikvidovat svobodnou veřejnou debatu a argumentují parametry daně, která by zřejmě méně dopadla na ty, kdo o vládě informují v dobrém světle. Znepokojení nad vývojem dala ve středu najevo Evropská komise.
Plán, který vláda konzultuje s poslanci a chce ho dostat do Sejmu, počítá se zdaněním zisků z reklamy ve výši dvou až patnácti procent podle velikosti společnosti. Zatím však pro něj nemá jistou podporu ani v koalici. Kritici tvrdí, že většina pravicových médií podporujících vládu katolicky konzervativní strany Právo a spravedlnost je tak malých, že budou platit jen málo nebo vůbec.
V tom vidí snahu umlčet investigativní práci i tu část společnosti, které nejsou kroky kabinetu po chuti. „Nemám pochyby, že cílem je zasáhnout nezávislá média,“ prohlásil ombudsman Adam Bodnar. „Je to prosté vydírání,“ stěžují si představitelé 43 mediálních domů včetně největších novin nebo nezávislých televizí v otevřeném dopise premiérovi Mateuszi Morawieckému.
Propad v žebříčku svobody slova
Premiér odpovídá, že daň jen narovná podnikatelské prostředí. Prý je nutná kvůli pandemii a její výnosy půjdou na zdravotnictví a kulturu. „Není možné, aby chudí chudli a bohatí bohatli,“ prohlásil premiér v úterý s tím, že podobné zákony jsou i jinde v Evropě a mediální korporace včetně těch mezinárodních působících na polském trhu musí zaplatit svůj férový podíl nákladů na opatření spojená s koronavirem.
Daň se má týkat všech, kdo na reklamě vydělávají, vydavatelé však tvrdí, že je nastavena tak, aby internetové společnosti jako Google nebo Facebook zatížila výrazně méně než je. Dopadne i na státní TVP, která však kromě reklamy žije i z koncesionářských poplatků. Stanice se v posledních letech stala „provládní propagandou“, píše liberální web Politico, jehož majitel Ringier Axel Springer v Polsku publikuje.
Obavy polských novinářů o svobodu slova jsou dlouhodobé. Země se od nástupu strany Právo a spravedlnost do vládní role v roce 2015 propadla v žebříčku svobody tisku sestaveném Reportéry bez hranic z 18. na 62. místo ze 180 hodnocených zemí. Česko je v něm 40., propadlo se ze 13. místa v roce 2015.
Návrh vnímá se znepokojením Evropská komise, která s Polskem dlouhodobě vede řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot, mezi něž patří i pluralita médií.
„Očekáváme, že členské státy zajistí, aby jejich daňová a další pravidla nekolidovala s jejich povinností zajistit svobodný, nezávislý a pestrý systém médií,“ řekl novinářům mluvčí EK Christian Wigand.
