O vládní straně Právo a spravedlnost v titulcích jen v dobrém. Zato o politické konkurenci nebo Evropské unii negativně, mnohdy až ironicky a hanlivě. Nová analýza Rady polského jazyka tvrdí, že veřejnoprávní Polská televize nepřináší objektivní informace. Podle vědců televizi slouží jako nástroj politického boje jazyk. Díky emotivnímu zabarvení přináší vlastní a emotivní pohled na svět. Téma pro nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.
Polská veřejnoprávní televize manipuluje, tvrdí vědci. Titulky podle nich straní vládě
Newsroom ČT24: Kritika polské veřejnoprávní televize (zdroj: ČT24)
Evropské elity tolerují neonacisty. Připravuje na zítra Občanská platforma šarvátku? Proti vládě, pro potrat na přání. I takové titulky se objevovaly během let 2016 a 2017 na obrazovce veřejnoprávní polské televize. Podle vědců z Rady polského jazyka patří k 75 procentům dalších neobjektivních sdělení, která se v informativní liště na obrazovce objevila.
Titulky jsou persvazivní – předávají tedy vlastní, zabarvený pohled na věc a manipulují s divákem. Výhradně pozitivně vykreslují vládní stranu Právo a spravedlnost. Opozici, občanská hnutí nebo třeba Evropskou unii naopak haní, tvrdí analýza. Informativní funkce, kterou takové titulky mají mít, se vytrácí. Místo vyváženosti se v nich odráží emoce autorů. Diváci si po zhlédnutí takových zpráv jen těžko mohou utvořit ucelený názor.
Naopak čistě zpravodajských titulků, kterým se v televizní hantýrce přezdívá krauly, zveřejnila Polská televize ve zkoumaném období pouhých 25 procent, tvrdí jazykovědci.
Analýzu provedli výzkumníci z Rady polského jazyka, která patří pod tamní akademii věd. Byla součástí rozsáhlejší zprávy o stavu polštiny, kterou musí rada každé dva roky provádět. Sledovala především jazyk, který veřejnoprávní médium v takzvaných kraulech používá.
Televize výsledky výzkumu zpochybňuje
Šokující, skandální, vydírat, nátlak, agrese nebo třeba zmanipulovaný. Tak se v nich psalo o vládních odpůrcích. „Prezentovaná vize světa je velmi jednostranná a dělí ji osa současná vláda versus ti, kteří ji nepodporují,“ stojí ve studii.
Bádání se zaměřilo na 13 nejvýznamnějších událostí z dvouletého sledovaného období. Zkoumalo právě titulky v hlavní zpravodajské relaci TVP Zprávy. Celkem jich vědci prošli 306, za dva roky vysílání jich přitom bylo devět tisíc. Televize proto výsledky zpochybnila. Její zpravodajská relace ale čelí kritice již delší dobu.
V roce 2015 Sejm schválil zákon, který umožnil vládě vybrat ředitele televize a rozhlasu. Do té doby se řídící funkce a dozorčí rady obsazovaly na základě veřejných konkurzů.