Nástup nového amerického prezidenta Joea Bidena je šancí oživit vztahy Evropské unie se Spojenými státy, které za poslední čtyři roky značně utrpěly, věří předseda Evropské rady Charles Michel. Slovenský premiér Igor Matovič čeká uklidnění, které prospěje celému světu. Do Washingtonu gratulovali britský premiér Boris Johnson, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, izraelský premiér Benjamin Netanjahu i papež František.
Johnson v projevu před parlamentem sdělil, že novou americkou administrativu vítá. „Těším se na společnou práci na našich společných prioritách – od boje s klimatickými změnami, přes překonání pandemie až po posílení transatlantické bezpečnosti,“ avizoval.
Netanjahu ve své zdravici vyzdvihl důležitost diplomatických otázek blízkovýchodního regionu. „S prezidentem Bidenem máme po mnoho desetiletí vřelý vztah. Těším se na spolupráci na stvrzení americko-izraelského spojenectví, na pokračování v upevňování mírových vztahů mezi Izraelem a arabským světem a na to, že budeme čelit společným výzvám, především hrozbě ze strany Íránu,“ uvedl izraelský premiér.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyjádřil svoji úlevu nad tím, že v Bílém domě usedá právě Joe Biden, a své přesvědčení, že tento pocit s ním sdílí mnoho jeho spoluobčanů. „Dnešek je dobrým dnem pro demokracii,“ nechal se slyšet Steinmeier.
Papež František vzkázal do Washingtonu, že se bude modlit, aby Bidena v úsilí o mír v USA i ve světě vedl Bůh. Hlava katolické církve vyjádřila naději, že bude společně s Bidenem pracovat na rozvoji společnosti, která se bude vyznačovat spravedlností, svobodou a respektováním práv a důstojnosti každého jednotlivého člověka, především chudých, zranitelných a těch, kdo nejsou slyšet.
Evropa má přítele, míní von der Leyenová
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ještě před inaugurací v debatě s europoslanci řekla, že silným začátkem nové éry vztahů může být americký návrat k Pařížské dohodě o klimatu. Obě strany se však podle ní nevyhnou ani sporným tématům, jako je například chystaná unijní regulace amerických internetových firem.
„Po dlouhých čtyřech letech má Evropa v Bílém domě znovu přítele,“ prohlásila von der Leyenová v narážce na odchod Donalda Trumpa, který mimo jiné odmítal uznat závažnost klimatických změn či zaváděl cla na evropské zboží.
Von der Leyenová podotkla, že si EU i po Trumpově odchodu musí být vědoma nebezpečí populismu a rozdělení americké společnosti. „Trump bude možná za pár hodin minulostí, ale jeho příznivci zůstávají,“ prohlásila.
Řešení pandemie, ale i regulace internetových firem
Michel Bidenovi vzkázal, že EU je připravena obnovené partnerství postavit na pěti prioritách. Vedle boje proti změnám klimatu je to i společný postup proti pandemii covidu-19, který Trump rovněž odmítal. Unie chce spolupracovat také na oživení ekonomik zasažených pandemií, posílení oslabené role globálních organizací a multilaterálních dohod a na mírovém řešení konfliktů ve světě.
„Máme mezi sebou rozdíly a ty nezmizí. To, co nás spojuje, je však silnější než to, co nás rozděluje,“ prohlásil Michel.
Lídři unijních institucí už po listopadovém Bidenově zvolení pozvali nastupujícího prezidenta USA do Evropy, aby s nimi probral priority nových vztahů na unijním summitu. Biden dal najevo, že hodlá po nástupu obnovit klimatické závazky své země a zvolit vstřícnější přístup k zahraničním partnerům.
Mezi možná sporná témata, která bude EU po nástupu nového amerického prezidenta řešit, patří chystaná unijní regulace fungování internetových firem. Její nutnost podle šéfky EK i mnohých europoslanců ukázal nedávný útok Trumpových příznivců na sídlo Kongresu.
Podle unijních zákonodárců k němu vedly dezinformace šířené odcházejícím prezidentem na sociálních sítích. Problémem je však podle nich zároveň i fakt, že šéfové Facebooku a Twitteru kvůli tomu zablokovali Trumpův účet, aniž by o tom musel rozhodnout soud.
„Měli bychom podřídit sociální média demokratické kontrole, s tím již nelze otálet,“ prohlásila ve shodě se šéfy dalších politických skupin předsedkyně frakce zelených v europarlamentu Ska Kellerová.
Evropská komise v prosinci zveřejnila návrhy nových pravidel digitálního prostředí, které počítají s větší odpovědností platforem za jejich obsah, zároveň by však měly zajistit svobodu projevu. O jejich konečné podobě budou letos vyjednávat členské státy s europoslanci.
Rusko chce řešit zbraně
I Moskva přidala reakci na inauguraci nového amerického prezidenta, a to prostřednictvím mluvčího Kremlu, který potvrdil ochotu prodloužit poslední odzbrojovací dohodu se Spojenými státy. Kreml si také váží úsilí, které v tomto směru slibuje nastupující administrativa nového prezidenta Bidena.
Antony Blinken, kterého si Biden vybral za nového ministra zahraničí, při úterním slyšení v Senátu prohlásil, že příští americká vláda se bude zabývat prodloužením smlouvy s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní.
Pokud se obě velmoci na prodloužení nedomluví, pakt zvaný START 3 a podepsaný v roce 2010 v Praze vyprší 5. února.
Smlouva umožňuje své prodloužení o pět let a Kreml už dříve uvedl, že je k takovému kroku připraven. Měsíce vyjednávání mezi Moskvou a administrativou končícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa však nebyly úspěšné a země dosud dohodu neprodloužily.
Američtí a ruští diplomaté by po Bidenově nástupu do Bílého domu měli řešit nejen prodloužení smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní, ale i záchranu jaderné dohody s Íránem.
