Írán poslal na smrt opozičního novináře Zama za výzvu k demonstracím. Exulanta zadržel při speciální operaci

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

Podle organizace Amnesty International byl Zam odsouzen ve vykonstruovaném procesu na základě vynucených doznání. „Apelujeme na mezinárodní společenství včetně členských států Rady OSN pro lidská práva a Evropské unie, aby okamžitě jednaly a přiměly íránské úřady zastavit stále častější užívání trestu smrti jako prostředku politické represe,“ uvedla organizace ve svém prohlášení.

Francouzské ministerstvo zahraničí označilo íránský verdikt za „vážný útok na svobodu slova a vyjadřování“ a popravu odsoudilo jako „nepřijatelný a barbarský akt“. Paříž podpořili i zástupci Evropské unie, šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení mimo jiné vyzval Teherán, aby respektoval práva obžalovaných a přestal vynucená doznání používat jako důkaz jejich viny.

Zam byl loni zatčen, není jasné kde. Íránské revoluční gardy uvedly, že ho zadržely při složité tajné operaci, aniž by řekly kde. Server BBC napsal, že byl zatčen po návratu do vlasti. Odsouzen byl letos v červnu, tento týden nejvyšší soud trest smrti potvrdil. 

Íránské úřady Zama vinily také ze spolupráce s agenty tajných služeb USA a Francie a ze špionáže ohrožující bezpečnost íránského lidu. Celkem byl shledán vinným ve 13 bodech obžaloby.

Syn reformního duchovního Mohammada Alího Zama provozoval populární zpravodajský kanál Amadnews. Na webu sdílel videa z protestů i informace o nepravostech či korupci íránských politiků. Na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl jeho kanál na 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady web posléze zablokovaly s tím, že podněcoval násilné povstání. Později ale stránky začaly fungovat pod jiným názvem.

Masové demonstrace, kvůli nimž byl Zam odsouzen, vypukly na konci roku 2017 původně kvůli zdražování. Posléze přerostly v protivládní protesty. Úřady reagovaly blokováním sociálních sítí, při policejních zásazích zemřelo přes 20 lidí a tisíce dalších skončily ve vězení. Teherán události, které trvaly do ledna 2018, označil za spiknutí organizované ze zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 19 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 23 hhodinami
Načítání...