Evropská komise chce účinnější boj s dezinformacemi, v němž by se měly více angažovat internetové platformy

Evropská unie bude účinněji postihovat záměrné šíření dezinformací, které může ohrožovat fungování evropské demokracie. Evropská komise proto mimo jiné chystá závazná pravidla pro internetové platformy, které budou muset efektivněji postupovat proti zveřejňování manipulativních příspěvků. Povinné bude označování politické reklamy či zveřejňování jejích zadavatelů. Počítá s tím akční plán pro demokracii, který ve čtvrtek představila místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Současná covidová pandemie podle Bruselu odhalila zranitelnost EU v digitálním prostoru, kde se šíří množství dezinformací spojených s nemocí či vakcínami. Podle unijní diplomacie zároveň mnoho manipulativních příspěvků často vytvořených v Rusku či v Číně usiluje o ovlivnění voleb v evropských zemích či o nabourávání demokracie.

Komise proto chystá řadu závazných návrhů a doporučení v rámci ve čtvrtek zveřejněného plánu, který se věnuje třem oblastem: boji s dezinformacemi, ochraně transparentnosti voleb a podpoře nezávislých médií.

„Musíme přizpůsobit naše pravidla možnostem a výzvám digitálního věku,“ prohlásila Jourová, podle níž v současnosti evropská demokracie není dostatečně odolná vůči dezinformacím a manipulacím.

Označovat politickou reklamu a její zadavatele bude povinné

Komise chce proto mimo jiné změnit přístup k sociálním sítím a dalším internetovým platformám, které až dosud pouze na základě dobrovolného kodexu monitorují a odstraňují příspěvky šířící nepravdivé informace. Komise chystá pravidla, která dají úřadům do rukou možnost vynucovat důsledný postup vůči dezinformacím. Platformy budou muset zajistit co největší transparentnost příspěvků, aby uživatelům usnadnily rozpoznání manipulativního obsahu. Měly by také více spolupracovat s ověřovateli faktů.

Regulátoři v jednotlivých státech budou mít v koordinaci s určeným evropským úřadem možnost postihovat nedostatky. Konkrétní podmínky má obsahovat norma o digitálních službách, kterou chce Komise navrhnout ještě v prosinci.

Jourová: Nechceme ministerstvo pravdy

Vůči snahám odstraňovat příspěvky je dlouhodobě kritická řada organizací i někteří politici, podle nichž jsou zásahy do obsahu internetových stránek cenzurou. Komise připouští, že jde o citlivé téma, a tvrdí, že nová pravidla budou namířena primárně proti těm, kteří budou manipulativní příspěvky zveřejňovat systematicky.

„Nechceme vytvořit ministerstvo pravdy. Svoboda projevu je zásadní,“ podotkla Jourová s tím, že by označování příspěvků za manipulativní měl předcházet dlouhodobý monitoring a vyhodnocování.

Brusel v rámci zveřejněného plánu rovněž předloží návrh normy zavádějící povinné označování politické reklamy na internetu. Na jeho základě by mělo být ihned po zveřejnění jasné, jaké příspěvky jsou součástí politické kampaně a kdo je financuje. Komise chce rovněž přijmout nová pravidla pro transparentnější financování evropských politických stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 2 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...