Poláci kvůli koronaviru na Dušičky zavřou hřbitovy. Čaputová kritizuje nepřipravenost testování

V Polsku za poslední den přibylo 21 629 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíc od začátku pandemie. Nové rekordní bilance země nyní hlásí prakticky denně. Premiér Mateusz Morawiecki proto oznámil, že kvůli rychlému šíření nákazy se během nadcházejícího dušičkového víkendu uzavřou všechny hřbitovy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová míní, že plošné testování, které se má odehrát o víkendu, není dobře připraveno.

  • 22:48

    Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.

  • 21:40

    Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.

  • 20:14

    Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.

Nákaza koronavirem se na světě potvrdila u více než 45 milionů lidí, obětí je přes milion. Výrazně zasažená zůstává Evropa, kde se od začátku pandemie nakazilo deset milionů lidí. Jednotlivé státy tak proto volí razantní opatření.

Život je důležitější než tradice, nabádá polský premiér

Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že od soboty do pondělí zůstanou zavřené všechny hřbitovy. Odborníci už dříve varovali, že svátek Všech svatých, kdy se na hřbitovech setkávají zástupy lidí a který je v Polsku příležitostí k rodinným návštěvám, bude z epidemického hlediska velice rizikový. Na cesty se totiž během Dušiček vydávají zejména starší lidé, kteří jsou k nákaze náchylnější. „Tradice nejsou tak důležité jako váš život,“ řekl premiér.

Šéf vlády apeloval na občany starší 70 let, aby po následující dva týdny zůstávali co nejvíce doma. Na dva týdny mají z domova pracovat i všichni státní zaměstnanci, u nichž to dovoluje povaha jejich činnosti. Situace se podle Morawieckého zlepší až začátkem příštího roku, kdy by měly být k dispozici i první dávky vakcíny.

V Polsku, které má přibližně 38 milionů obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo 340 834 lidí, z nichž 5351 nákaze podlehlo. Během necelého měsíce se počet potvrzených případů nákazy více než ztrojnásobil. Ve čtvrtek úřady hlásily 20 156 nově nakažených a 301 úmrtí, což v případě obou údajů představovalo rekordní čísla.

Nahrávám video

Čaputové se nelíbí vládní příprava plošného testování

Celostátní testování Slováků na koronavirus, které vláda naplánovala na nadcházející víkend, není podle prezidentky Zuzany Čaputové zejména kvůli chybějícímu zdravotnickému personálu řádně připraveno.

Čaputová se sešla s náčelníkem generálního štábu slovenské armády i se šéfem samotného projektu plošného testování, které organizují ozbrojené síly. „Informovali mě, že z celkového množství potřebných odběrných týmů je připraveno zhruba 60 procent na oba víkendové dny. Uvedený stav je platný méně než 24 hodin před spuštěním operace,“ upozornila prezidentka.

Podle Čaputové tak v pětimilionové zemi nebude možné otestovat statisíce zájemců. Prezidentka doporučila testovat jen na těch místech, kde to bude plně zajištěno, a změnit výjimky ze zákazu vycházení.

Ministr obrany Jaroslav Naď později na sociální síti napsal, že k poledni bylo kompletních 72 procent z potřebného počtu testovacích týmů. Bratislavě pomůže 50 vojenských mediků z Rakouska, Maďarsko zase pošle Slovensku na pomoc 200 zdravotníků. Slovenské úřady plánují po celé zemi zřídit na 4900 míst pro odběr vzorků.

Pokud se projekt nezdaří, zůstane v souvislosti s koronavirovou nákazou podle premiéra Igora Matoviče jen možnost zavedení celostátní karantény, kterou si ale nikdo nepřeje. Kabinet sice nenařídil povinnou účast na testování, ale obyvatelé s negativním výsledkem testu na koronavirus by nově již nebyli omezeni zákazem vycházení. Podle Nadě vláda bude o dalších případných opatřeních jednat v neděli.

Nahrávám video

Francouzi prchali z měst, zaplavili silnice

Francouzi se od pátku mohou vzdálit z domova jen kvůli cestě do práce, na nákup potravin, ze zdravotních nebo závažných rodinných důvodů. Při porušení těchto pravidel hrozí pokuta 135 eur (zhruba 3700 korun). Omezené je i cestování mezi regiony a vstup do země je možný pouze s negativním testem. Školy zůstávají otevřené.

Tamní úřady v souvislosti s plánovaným lockdownem zaznamenaly extrémní nárůst hustoty dopravy kolem Paříže. Francouzi totiž poslední dny před celkovou uzávěrou využili pro cesty na venkov. Podle BBC chtějí lidé strávit celostátní karanténu raději na svých chatách v přírodě.

V předvečer zavedení opatření byly znásobený provoz a dlouhé dopravní zácpy hlášeny také kolem měst Lyon a Bordeaux. 

V Belgii se „žádné údaje nevyvíjí pozitivně“

Další zpřísnění koronavirových opatření oznámila Belgie. Od pondělí zemi čeká zavření veškerých obchodů kromě těch nezbytných, jako jsou lékárny či prodejny potravin. Firmám byla doporučena práce z domova. Lidé si také mohou domů pozvat maximálně jednoho hosta.

„Je to uzávěra… Ale dovoluje provoz továren, dovoluje školám otevřít po 15. listopadu a neuvrhne lidi do izolace,“ uvedl premiér Alexander de Croo.

V jedenáctimilionové Belgii, která má v současnosti spolu s Českem nejhorší koronavirové statistiky v Evropě, přesáhl denní průměr nakažených za poslední týden 15 tisíc. Dál roste i počet pacientů v nemocnicích, které se blíží svým limitům.

„Zatím se žádné údaje nevyvíjí pozitivně,“ řekl mluvčí belgického ústředí pro boj s covidem-19 Yves Van Laethem. Roste podle něj nejen počet nových pozitivních případů, kterých je od jara již téměř 400 tisíc, ale i podíl pozitivních testů. Infikována je v současnosti více než čtvrtina testovaných.

V řadě ruských regionů dochází lůžka, třetina obyvatel si začala pořizovat zásoby

V Rusku poprvé překonal denní přírůstek osmnáctitisícovou hranici. Za uplynulých 24 hodin v zemi zemřelo na covid 355 lidí. Rusko je z hlediska počtu potvrzených případů nákazy čtvrtou nejpostiženější zemí na světě, po USA, Indii a Brazílii.

Přestože prezident Vladimir Putin opakovaně ujistil, že vláda neplánuje zavést tvrdá omezení, asi třetina Rusů si v obavě z celostátní karantény začala podle průzkumu pořizovat zásoby.

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov ve čtvrtek označil rychlost, s jakou se nákaza šíří, za bezprecedentní a připustil, že v řadě regionů byla dostižena kritická mez ohledně obsazení lůžek pro pacienty s covidem-19, připomněl list Kommersant.

V Rusku mezitím pozastavili testovací očkování proti koronaviru. Důvodem je podle agentury Reuters obrovský zájem lidí a nedostatek preparátu. Prezident Vladimir Putin uvedl, že země řeší, jak zvýšit produkci očkovací látky známé pod jménem Sputnik V. Šéf Kremlu prý stále doufá, že hromadné očkování začne do konce roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 7 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 9 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 11 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 12 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.