„EU podnikla řadu nepřátelských kroků." Rusko na svou černou listinu přidá další unijní představitele

Rusko na základě reciprocity rozšíří svou černou listinu jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí. Moskva zakáže dalším představitelům členských zemí a institucí EU vstup do Ruska, ale mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová neupřesnila, kdo bude postižen. Počet osob figurujících na ruské černé listině bude podle ní stejný jako počet Rusů na sankčním seznamu EU.

EU podle mluvčí v poslední době podnikla řadu nepřátelských kroků vůči Rusku a ruským občanům. Blok uplatňuje sankce bez ohledu na mezinárodní právo a kvůli „vymyšleným, absurdním záminkám“, uvedla Zacharovová. 

Moskva podle ní opakovaně varovala Unii před zhoubností takového přístupu, ale „v EU ignorují naše návrhy vést věcný, profesionální dialog na základě faktů a jako dříve dávají přednost sankcím“. „Pokud EU bude pokračovat v tomto konfliktním přístupu, vyhrazujeme si právo adekvátně reagovat,“ dodala.

Zacharovová podle agentury AFP nedala do přímé souvislosti sankce a otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, nicméně kritizovala „dezinformační kampaň okolo ruského občana Navalného řízenou západními státy, jejich vůdci a oficiálními představiteli“.

„Pokládáme tuto rétoriku za zcela nepřijatelnou. Neexistují žádné důkazy (proti Rusku),“ prohlásila.

AFP připomněla, že šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno zmínil možnost přijetí zákona pojmenovaného po Navalném, který by sankce zaváděl. EU podle Borrella pokládá otravu za pokus o zavraždění Navalného zakázanou chemickou zbraní.

Západ od Ruska požaduje objasnění a zevrubné vyšetřování. Moskva tvrdí, že není co vyšetřovat, protože ruští lékaři žádné toxické látky nenašli a pro spuštění vyšetřování chybějí důkazy. 

Protiruské sankce kvůli Ukrajině

Členské státy EU tento měsíc schválily další půlroční prodloužení sankcí, které společenství uvalilo na konkrétní osoby kvůli jejich podílu na narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti. Postihy se v současnosti vztahují na 175 lidí a 44 firem či institucí. Jedinci a subjekty ze seznamu mají zákaz cestovat do unijních zemí, je jim zmrazen veškerý majetek v EU a mají zákaz získávat v Unii půjčky.

V lednu byl seznam rozšířen o sedm lidí, mezi nimi o nově zvoleného premiéra anektovaného Krymu Jurije Gocaňuka či guvernéra Sevastopolu.

EU poprvé uvalila tyto sankce na ruské činitele, firmy a instituce v roce 2014 po anexi ukrajinského poloostrova, kterou Unie považuje za porušení mezinárodního práva.

Sedmadvacítka uplatňuje rovněž hospodářské sankce vůči některým sektorům ruské ekonomiky, které mají aktuální platnost do konce ledna. Tyto postihy jsou zaměřené na finanční sektor, určité oblasti energetiky a obrany a na takzvané zboží dvojího užití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 22 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...