V Británii pojmenovali ulici po básníkovi Ivanu Blatném. Do Anglie uprchl po komunistickém puči

V britském městě Ipswich ve čtvrtek slavnostně pojmenovali místní ulici po českém básníkovi Ivanu Blatném – třicet let poté, co literát zemřel v anglickém exilu. Slavný brněnský spisovatel do Británie uprchl po komunistickém puči v roce 1948. Jeho ulice stojí na místě bývalé psychiatrické léčebny, kde se léčil. 

Video Události: Ulice Ivana Blatného v Ipswichi
video

Události: Ulice Ivana Blatného v Ipswichi

Zdroj: ČT24

S nápadem uctít českého básníka, který v Ipswichi napsal například sbírku Stará bydliště, přišel místní radní Martin Cook. Kromě něj a českého velvyslance v Británii Libora Sečky se čtvrteční slavnostní inaugurace ulice zúčastnila i zástupkyně starostky Jane Rileyová.

„Když jsme zvažovali jména ulic v této zástavbě, tak se zdálo jako velmi vhodné uctít pana Blatného a pojmenovat po něm ulici,“ řekl autor návrhu a radní Martin Cook. 

Blatný, který do britského exilu odjel jako uznávaný básník po komunistickém převratu, se v Anglii záhy začal léčit kvůli psychickým obtížím. Blatný se totiž bál, že ho komunistická StB unese, a cítil se tak bezpečně jen v psychiatrických ústavech.

Blatného odjezd vzbudil výbuch nenávisti 

Do Londýna se v roce 1948 dostal jako básník v oficiální delegaci. Odjel do české BBC, rezignoval na členství v KSČ a vzkázal, že už nemůže pracovat v policejním státě.

Jeho odjezd do Británie vzbudil výbuch nenávisti. Skupina jeho spisovatelských kolegů vydala prohlášení, že tímto krokem navždy zemřel pro českou literaturu, upozornil exulant a novinář v Anglii Karel Kyncl.

Ivan Blatný prožil v ipswichské léčebně devět let. Zatímco v komunistickém Československu jeho knihy nesměly vycházet, po letech zapomnění prožil básník úspěšný návrat na literární scénu. Jeho anglická ošetřovatelka totiž jeho básně poslala exilovému nakladatelství Josefa Škvoreckého v Torontu. Sbírka Stará bydliště poté přilákala zájem novinářů.

Blatného přátelé měli dlouho za to, že básník v britském exilu úplně přestal tvořit, a jeho verše z psychiatrické léčebny proto mnozí považovali za zjevení. Po sametové revoluci v roce 1989 přijel básníka navštívit dokonce spisovatel Bohumil Hrabal. Blatný měl ze svobody rodného Československa radost, v Anglii ale chtěl zůstal.

Pojmenování ulice po českém rodákovi není v Británii obvyklé. „Bude to už pátá ulice s českým jménem a je to naprosto výjimečné,“ říká velvyslanec Libor Sečka. Literát se tak ve Spojeném království zařadil do společnosti Bedřicha Smetany, Jana Palacha, Václava Hollara nebo Jana Husa.