Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými). Soud nyní rozhodl, že se z chrámu v roce 1935 stalo muzeum protiprávně. Prezident Recep Tayyip Erdogan následně podepsal dekret, podle kterého se budova přemění zpět na mešitu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.
Chrám Hagia Sofia se přemění na mešitu, rozhodl Erdogan
Ikonická Hagia Sofia, neboli chrám Boží Moudrosti, již z dálky muslimskou mešitu připomíná. Pokud si však pozorovatel odmyslí její čtyři výrazné minarety, uvědomí si její podobnost s byzantskými křesťanskými chrámy téměř okamžitě. Takovým ostatně od svého postavení v letech 532–537 byla.
Nejdříve sloužila jako svatyně, ve které dokonce sídlil pravoslavný patriarcha, když ale v roce 1453 Osmané dobyli Konstantinopol, nebyla ve městě jediná mešita. Dobyvatelé proto uvnitř budovy pečlivě zakryli mozaiky křesťanských svatých, přistavěli ony minarety a z chrámu se rázem stala stavba k uctívání Alláha.
Hagia Sofia byla mešitou dlouhých 481 let, dokud ji v roce 1934 zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk v rámci reforem nenechal odsvětit. Od té doby slouží jako muzeum. Jednak jako důkaz nových sekulárních principů Turecka, za druhé jako ztělesnění touhy země být zakotvena v západním světě.
GALERIE
Hagia Sofia
Jen jedna z tisíců
Dnes je Istanbul domovem více než třech tisíců mešit. Jejich počet však nebrání tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, aby chtěl vytvořit o jednu navíc. Třebaže to hrozí kontroverzí.
Erdogan po opětovné přeměně chrámu volal již minulý rok během předvolební kampaně, stejný požadavek mají i turečtí muslimové. Opoziční politici jsou proti a návrh vzbudil i mezinárodní kritiku, ze strany náboženských i politických představitelů. Erdogan se přesto pokusil najít legální cestu, jak transformaci stavby provést.
A to se mu nyní povedlo. Turecký soud totiž definitivně rozhodl, že je možné istanbulský chrám legálně na mešitu přeměnit. Erdogan vzápětí podepsal příslušný dekret a o rozhodnutí informoval na Twitteru. „Bylo rozhodnuto o tom, že Hagia Sofia… se opět otevře k modlitbám,“ napsal. Pro turisty bude památka otevřená, uvedl později.
Hagia Sofia byla dlouholetým symbolem pro muslimy, kteří Atatürkovu inklinaci na Západ a k sekulární společnosti odmítali. Žádná turecká vláda však nedošla tak daleko, aby se dotkla jeho odkazu. Erdoganův krok byl tak dle kritiků částečně motivován jeho populistickou snahou konsolidovat konzervativní muslimy v době klesající popularity jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Té navzdory proklamacím o sekularismu mnozí vytýkají, že se snaží islamizovat tureckou společnost.
Hagia Sophia zevnitř
Stížnost k tureckému soudu podalo sdružení, které si říká Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí. Argumentuje tím, že Hagia Sofia byla osobním majetkem dobyvatele Konstantinopole, osmanského sultána Mehmeda II., a že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 o přeměně na muzeum je tak nelegální.
Prokurátor naopak tvrdí, že rozhodnutí někdejší vlády je legální a že o případné změně může nyní rozhodnout prezident dekretem. Podle některých expertů to ale Erdogan sám nechtěl udělat a spoluzodpovědnost nechává na soudu kvůli tomu, že volání po přeměně na mešitu kritizuje Západ, včetně Spojených států, ale i Rusko a další.
Bouří se patriarcha, námitky má i UNESCO
Návrh na přeměnu se nelíbí také Řecku i s nejvyšším představitelem pravoslavné církve Bartolomějem I. Konstantinopolský patriarcha podle agentury Orthodoxia varoval, že změna chrámu na mešitu postaví křesťany celého světa proti islámu. „Doufám, že rozum a moudrost nakonec převládnou,“ poznamenal. „Místo spojování nás tato patnáct set let stará památka rozděluje. Jsem smuten a otřesen,“ posteskl si v rozhovoru pro The Washington Post.
Budova patří od roku 1985 na seznam světového dědictví UNESCO, proto se o případ začali zajímat i památkáři. Ernesto Ottone Ramírez z ředitelství této organizace napsal tureckým úřadům dopis, ve kterém připomínal, že předtím, než dojde k rozhodnutí o změně statusu jakékoliv památky ze seznamu, je potřeba rozhodnutí příslušné komise právě z UNESCO.
Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová ještě předtím poslala v červnu dopis všem členským státům UNESCO upozorňující na plán Ankary. „Hagia Sofia nesmí být zbavena svého univerzálního charakteru a přeměněna na muslimské místo uctívání,“ stálo ve zprávě. „To, o co se turecká vláda a prezident Erdogan snaží, oživuje fanatický nacionalismus a náboženský sentiment,“ varovala ministryně.
Americký ambasador pro mezinárodní náboženskou svobodu Sam Brownback také požaduje po Turecku opustit plány na přeměnu chrámu. Dle jeho tweetu má Hagia Sofia duchovní i kulturní význam pro miliardy věřících různých vyznání po celém světě. Také americký ministr zahraničí Mike Pompeo se vyslovil pro zachování statusu muzea.
Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy avšak řekl, že je Ankara tímto vyjádřením šokována. „Hagia Sofia je na našem území a je majetkem Turecka jako všechny naše kulturní památky a jakákoli záležitost, která se Hagia Sofia týká, je naší vnitřní věcí,“ uvedl. Turecký politik a profesor Numan Kurtulmus zase na Twitteru prohlásil, že rozhodnutí o chrámu náleží jen a jen Turecku a nikomu jinému.
Zmínky o osmanském sultánovi
Jak upozornil list The Washington Post, znepokojující na celé debatě je toxická rétorika, jež ztělesňuje desetiletí náboženských rivalit v této části světa. Na konci května se Erdogan například připojil k živému vysílání Čtení Koránu – verš „Dobytí“ přímo z muzea Hagia Sofia. Jeho slova „Zanecháme za sebou Turecko patřící našemu předkovi Fatihovi“ se odkazovala na osmanského sultána, jenž Konstantinopol v patnáctém století dobyl.
Neupozornil přitom však na to, že poté, co získal Konstantinopol, nechal sultán Mehmed II. Fatih (přezdívaný Dobyvatel) své vojáky po tři dny město drancovat, nechaje za sebou tisíce znásilněných, zavražděných a zotročených obyvatel.
V Erdoganově Turecku je „dobytí“ opakujícím se narativem. Před každým vojenským vpádem do Sýrie instruuje turecké Ředitelství pro náboženské záležitosti tamní mešity, aby četly právě tento verš z koránu. Ministerstvo kultury a istanbulský magistrát rok co rok slaví 30. květen jako den Dobytí Konstantinopole. Mohutnost oslav přitom každým rokem eskaluje.
Řecký ministr zahraničí čtení koránu v Hagia Sofia označil za provokaci, jež uráží mezinárodní komunitu. Čtení uvnitř muzea prý bylo „nepřijatelným pokusem pozměnit monumentální charakter stavby a vyvolat reakci náboženského charakteru“. Turecko dle něj musí respektovat UNESCO, jehož je členem. Hagia Sofia považuje za důležitou památku, která náleží celému lidstvu.
Erdogan se ohradil proti výzvám ze zahraničí. „Obvinění našeho státu v souvislosti s chrámem Boží moudrosti míří přímo na naši suverenitu,“ uvedl turecký prezident. „Jsme rozhodnuti nadále bránit práva muslimů, kterých je v našem státě nejvíce, stejně jako jiných věřících,“ prohlásil Erdogan.
I po rozhodnutí soudu ale bude na vládě, aby provedla konečné rozhodnutí, uvedl server Middle East Eye (MEE). Někteří komentátoři se podle něj domnívají, že by tak mohla učinit již u příležitosti státního svátku 15. července, na výročí pokusu části armády o převrat z roku 2016.
