Chybí důkazy o vlastizradě, hájí se Safronov. Podle vyšetřovatelů předal Česku tajné informace

Obhájce zadrženého poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova tvrdí, že chybějí důkazy, které by jeho klienta usvědčovaly z vlastizrady. Ruská policie Safronova podezírá, že českým tajným službám předal informace o ruských dodávkách zbraní na Blízký východ a do Afriky.

„Vyšetřování nijak neprokázalo podezření vůči Ivanovi (Safronovovi). Tím se tento případ liší od podobných kauz. Neexistují žádné důkazy, nic, co by mohlo nějak prokázat odůvodněnost podezření,“ řekl advokát Ivan Pavlov rozhlasové stanici Echo Moskvy.

Někdejšího novináře Safronova zadrželi agenti tajné služby FSB v úterý ráno při odchodu z domova kvůli podezření, že informace, podléhající státnímu tajemství, předával tajné službě členské země NATO. Stíhán je podle paragrafu o vlastizradě, za což mu hrozí až dvacet let za mřížemi. Soud na něj uvalil dvouměsíční vyšetřovací vazbu.

Vyšetřovatele FSB v tomto případu podle TASS vede Alexandr Čaban, známý z případů šestasedmdesátiletého vědce Viktora Kudrjavceva a Kariny Curkanové, rovněž podezřelých ze špionáže a vlastizrady.

Další Safronovův advokát Jevgenij Smirnov v úterý informoval, že ve spisu k případu se uvádí, že úkolem zadrženého bylo shromažďovat a předávat zprávy o vojensko-technické spolupráci Ruska s africkými zeměmi a o činnosti ruských ozbrojených sil na Blízkém východě.

Tuto práci prý Safronov podle FSB dělal ze zištných důvodů pro českou zpravodajskou službu Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, rozvědka). Oficiální sdělení FSB se o české rozvědce výslovně nezmiňuje, píše se v něm pouze o „jedné ze zvláštních služeb NATO“.

Peskov: Vztahy Česka a Ruska jsou zkalené

Ruská média zaznamenávají, že české úřady se zdržují vyjádření k případu; konkrétně místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) Deníku N řekl: „Bez komentáře.“ Kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek Deníku N ke kauze sdělil: „K předmětnému tvrzení vám nemohu poskytnout jakýkoliv komentář.“

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ve středu řekl, že Kreml kontakty s českým vedením v nejbližší době neplánuje. Vzájemné vztahy přitom v souvislosti s dalšími kauzami označil za zkalené.

O Safronovově nevině jsou přesvědčeni bývalí kolegové, na internetu se objevila petice

Safronov se stal poradcem generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina v polovině května. Předtím pracoval pro deníky Kommersant a Vedomosti. 

Ještě v úterý se v Moskvě před sídlem tajné služby FSB a v Petrohradu konaly demonstrace na Safronovovu podporu pod heslem „Ruce pryč od novinářů“. Zadržené demonstranty, vesměs novináře, policie po sepsání protokolů podle Echa Moskvy propustila. 

Ve středu na internetu kolovala ruskými novináři iniciovaná petice, která požaduje, aby byl případ odtajněn a obvinění zveřejněna. „Pokud se tak nestane, jde o podvod. Důkazy zůstávají utajené, když se jedná o podvod,“ zdůrazňuje text, pod nějž připojilo podpisy už kolem sedmi a půl tisíce lidí. Podobně Svaz ruských novinářů vyzval FSB, aby sdělila informaci o souvislosti zadržení Safronova s jeho profesionální novinářskou činností.

O Safronovově nevině jsou přesvědčeni obhájci i bývalí kolegové. „Vyznat se v podrobnostech tohoto případu bude kvůli utajení krajně obtížné. Žádné informace nejsou a ten, kdo k nim bude mít přístup, je nebude smět zveřejnit pod hrozbou trestního stíhání,“ napsal v listu Vedomosti ochránce lidských práv Pavel Čikov s tím, že vyšetřovatelé udělají vše, aby se podrobnosti nedostaly na veřejnost: zavážou k mlčenlivosti svědky i advokáty, spis bude utajen a soudy budou jednat za zavřenými dveřmi. Možná až před vlastním procesem se objeví prohlášení o podstatě obvinění.

„Hlavní zvláštnost případu spočívá v tom, že se vede proti novináři a že o něm nelze vůbec nic říct,“ upozornil Čižov. „Vše bude horší než v případu Ivana Golunova (novináře obviněného z přechovávání a šíření drog, které mu podstrčili policisté). Iniciátoři kauzy si zjevně uvědomují reakci společnosti, ale není jasné, zda jde o politický případ, související s novinařinou, anebo o něco jiného,“ dodal. 

Vedomosti připomněly, že loni v květnu se federální agentura pro vojensko-technickou spolupráci obrátila na soud v Moskvě kvůli dřívějšímu Safronovovu článku o kontraktu na dodávku ruských stíhaček do Egypta, ale soud případ vrátil.

Penzionovaný plukovník Viktor Murachovskij v časopisu Arsenal Otěčestva upozornil, že je to v Rusku poprvé, co je tak známý a schopný novinář stíhán podle tak těžkého obvinění. V novinářovu vinu nevěří, neboť Safronov neměl přístup ke státnímu tajemství.

Podle šéfredaktora listu Komsomolskaja pravda Vladimira Sungorkina vyšetřovatelé budou muset veřejnosti předložit „jasné a přesvědčivé důkazy o novinářově vině, a to i kvůli potřebě snížit nebezpečnou nedůvěru veřejnosti k ruské justici“.

Šéfredaktorka prokremelské televize RT Margarita Simonjanová prohlásila, že paragraf o vlastizradě je formulován tak mlhavě, že by se kvůli němu dal zavřít jakýkoli novinář pracující pro zahraniční médium. Vlastizradou mohou být i konzultační služby poskytnuté členské zemi NATO či jakékoli shromažďování informaci v zájmu cizí země. Proto pokládá za hlavní dozvědět se, zda Safronov skutečně dostával peníze od cizích rozvědek, nebo zda za zradu byla označena jeho normální novinářská práce.

Kvůli kauze Safronov se přou Moskva s Washingtonem

Po zadržení Safronova se Rusko a Spojené státy pustily na Twitteru do sporu o svobodu tisku.

„Když se podíváme na ruské novináře, které zatýkají jednoho po druhém, začíná to vypadat jako řízená kampaň proti svobodě tisku,“ napsala mluvčí amerického velvyslanectví v Moskvě Rebecca Rossová. „Hleďte si svého,“ reagovalo ruské ministerstvo zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...