Události ČT: V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon
Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming na tiskové konferenci novinářům řekl, že nově zřízený čínský úřad pro národní bezpečnost v Hongkongu bude moci na základě článku 55 bezpečnostního zákona stíhat občany tohoto města podle jurisdikce pevninské Číny v případě některých „vážných trestných činů“.
Zprávy o plánovaném souzení občanů Hongkongu v pevninské Číně vyšly ve světle výročí - v Hongkongu se uskutečnila každoroční připomínka předání tohoto finančního centra do správy Číně.
Protestní pochod ale čínské úřady zakázaly s argumentem, že by porušoval koronavirové restrikce zakazující shromáždění více než 50 lidí. Účastníci demonstrace v minulých letech vyjadřovali nespokojenost se širokou škálou témat, od astronomických cen bydlení až po omezování občanských svobod ze strany Pekingu.
Protestní skupiny vyzvaly obyvatele Hongkongu, aby se manifestace zúčastnili i přes zákaz. Na základě nového zákona ale hrozí účastníkům neschválených mítinků těžké tresty.
„Je to hra kočky s myší,“ komentuje situaci přímo z Hongkongu zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „V metropoli se sešly tisíce lidí, policisté jsou ale v přesile. Jde o hodně, tresty jsou vysoké, a tak je demonstrace spíše poklidná,“ dodává.
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o situaci v Hongkongu
Hongkongská policie varovala, že aktivisté zatčení za šíření materiálů vyzývajících k nezávislosti na pevninské Číně budou souzeni podle nového zákona. Podle příspěvku na Twitteru hongkongských bezpečnostních sil byl prvním zatčeným na základě nového zákona muž, který u sebe měl vlajku hongkongské nezávislosti.
Policie v posledních hodinách kvůli nezákonnému shromažďování, držení zbraní či porušení nového bezpečnostního zákona zadržela zhruba tři sta lidí. „Bojím se, že půjdu do vězení, ale musel jsem přijít podpořit spravedlnost,“ uvedl jeden z protestujících.
Kontroverzní zákon
Bezpečnostní zákon vyvolal po celém světě řadu pochybností. Naruší významně svobody obyvatel Hongkongu. Kontroverzní právní úpravu v úterý schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching. Norma konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.
Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou. Tchaj-wan otevřel kancelář, která má pomáhat obyvatelům Hongkongu s přesídlením na ostrov v důsledku nového bezpečnostního zákona.
Zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu
Bezpečnostní zákon je ze strany Pekingu „zjevným a závažným narušením“ čínsko-britské deklarace z roku 1984, která umožnila Číně velkoměsto převzít pod svou správu. Uvedl to britský ministr zahraničí Domic Raab, podle kterého má Čína dostát svým mezinárodním závazkům.
„Od úterního večera, kdy byla tato legislativa o národní bezpečnosti zveřejněna, jsme pečlivě prozkoumali její obsah,“ citovala Raaba agentura Reuters. „Jedná se o zjevné narušení autonomie Hongkongu a o přímou hrozbu pro svobodu tamních obyvatel, a proto se bohužel domnívám, že jde o zjevné a závažné narušení společné deklarace mezi Británií a Čínou,“ dodal Raab. Británie nyní ve spolupráci s mezinárodními partnery zváží, jaké akce proti Pekingu podnikne.
Britsko-čínská deklarace z roku 1984 o předání správy Hongkongu má platit do roku 2034. Jihoasijskému velkoměstu garantuje až do roku 2047 autonomii a jeho obyvatelům dosavadní občanské svobody.
