Rusové začali hlasovat o nové ústavě. Úřady podle médií tlačí na lidi, aby šli k urnám

2 minuty
Události ČT: Ruské hlasování o změnách ústavy
Zdroj: ČT24

Ruští voliči začali ve čtvrtek v takzvaném referendu hlasovat o změnách ústavy. Ty by mimo jiné mohly otevřít prezidentu Vladimiru Putinovi cestu k setrvání u moci až do května 2036. Do ústavy mají být zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu, manželství jako svazku muže a ženy, ale také možnost, že by Rusko napříště nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Hlasování skončí prvního července. Podle některých médií je na Rusy ze strany úřadů vyvíjen tlak, aby šli volit.

Ruské zákony umožňují odevzdat hlas v předstihu ještě před stanoveným termínem. Již 10. června tak začalo celostátní hlasování na lodích plavících se na mořích, na polárních stanicích a v těžko dostupných či vzdálených končinách ve 38 z 85 ruských regionů; 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, připomněl list Kommersant.

S návrhem první ustavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel na počátku roku Putin. Návrh pak schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu. 

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl, a tím je „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. „Je to porušení ústavy, státní převrat,“ prohlásil opozičník, který vyzval k bojkotu hlasování.

Regulérnost voleb v Rusku je dlouhodobě zpochybňována, mimo jiné ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která opakovaně upozorňuje na omezování svobody slova a další nesrovnalosti.

Komunisté: Více moci než car, faraon a generální tajemník dohromady

Komunistická strana, která tradičně podporuje Putina ve všech klíčových otázkách, se postavila proti změnám v ústavě, upozornila agentura Reuters. Putin podle šéfa komunistů Gennadije Zjuganova už má „více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady“.

Kvůli stávajícím omezením proti šíření koronaviru nejsou ale protesty povoleny. Internetovou stránku „Nět“, která sbírala podpisy odpůrců ústavní reformy, úřady zablokovaly.

Státní propaganda burcující voliče k účasti sice pomíjí možnost setrvání stávajícího prezidenta, nicméně oficiální představitelé zdůrazňují význam možnosti, že by Putin zůstal v čele státu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok „zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu“.

Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.

Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od roku vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohynuje nad 60 procenty.

Média: Úřady vyvíjejí na lidi nátlak

Putin podle agentury Interfax zdůraznil, že hlasování musí být naprosto důvěryhodné a že jakékoli pokusy o vynucení volební účasti jsou nepřípustné. Ruská vláda by však chtěla dosáhnout co nejvyšší účasti, aby se mohla zaštítit širokou podporou navrhovaných úprav, a úřady proto uplatňují různé techniky, aby účast zvýšily, tvrdí nevládní server Meduza či agentura AP. 

Například v Krasnojarském kraji na Sibiři se má podle AP konat vědomostní soutěž zaměřená na znalosti o ústavě a na nejlépe informované čekají výhry v podobě bytů, automobilů nebo chytrých telefonů. Vedení Moskvy pak pro voliče vyčlenilo deset miliard rublů (přes tři miliardy korun) na dárkové certifikáty do obchodů a restaurací.

Podle zdrojů Meduzy z prostředí prezidentovy administrativy usiluje vláda alespoň o 55procentní účast. Pro návrh změn by pak ideálně mělo hlasovat okolo 60 až 65 procent voličů, čímž by změny ústavy získaly srovnatelnou podporu jako v roce 1993, kdy pro nový návrh hlasovalo 33 milionů lidí.

To však v době šíření koronaviru není jednoduché, a tak mají pomoci nová pravidla hlasování – na referendum nebyl vyhrazen jeden den, ale celý týden a členové volební komise na vyžádání přijdou za voličem až k němu domů.

Meduza: Úřady kontrolují, kde lidé volí, pošta přiřazuje QR kódy

Na voliče je podle Meduzy vyvíjen tlak údajně také prostřednictvím zaměstnavatelů. Tři osoby, které mají vedoucí pozice ve státních institucích v různých částech Ruska, Meduze sdělily, že k účasti v referendu mobilizují regionální úřady.

Podle těchto tvrzení například za hlasování lékařů zodpovídají místní úřady ministerstva zdravotnictví. Ty předávají informace o cílech, kterých je v míře hlasování potřeba dosáhnout, jednotlivým nemocnicím. V těch si organizaci účasti zaměstnanců berou na starost buď sami primáři nebo jimi pověřené osoby. Jednotliví zaměstnanci poté údajně musejí vedení hlásit, zda již volili.

Pracovník jednoho z center pro pacienty s koronavirem v Nižním Novgorodu redaktorům zpravodajského serveru sdělil, že jeho nadřízení shromažďovali údaje o tom, v jakém okrsku se jednotliví podřízení chystají hlasovat.

Mnoho zpráv o vyvíjeném tlaku přichází od státních zaměstnanců z Petrohradu, připomíná Meduza zprávu petrohradského internetového serveru Bumaga. Petrohrad je centrem Severozápadního federálního okruhu, v němž se očekává účast okolo 15 procent. Zaměstnanci státních institucí jsou tak prý nabádáni k tomu, aby se hlasování zúčastnili již v prvních dvou dnech referenda, a to v konkrétním volebním okrsku. Organizátoři hlasování je také žádají o to, aby k účasti přemluvili alespoň dvě další osoby.

Kromě toho se Meduza dozvěděla o další technice, kterou podle serveru používá například ruská pošta. Ta spočívá v tom, že se podnik, který chce kontrolovat volební účast svých zaměstnanců, zaregistruje na portálu votely.ru (ten v současnosti není volně přístupný), na který nahraje seznam jednotlivých pracovníků. Těm systém přidělí QR kódy, které pak ve volebních okrscích mají z jejich telefonů skenovat dobrovolníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...