Události ČT: Ruské hlasování o změnách ústavy
Ruské zákony umožňují odevzdat hlas v předstihu ještě před stanoveným termínem. Již 10. června tak začalo celostátní hlasování na lodích plavících se na mořích, na polárních stanicích a v těžko dostupných či vzdálených končinách ve 38 z 85 ruských regionů; 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, připomněl list Kommersant.
S návrhem první ustavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel na počátku roku Putin. Návrh pak schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu.
Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.
Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl, a tím je „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. „Je to porušení ústavy, státní převrat,“ prohlásil opozičník, který vyzval k bojkotu hlasování.
Regulérnost voleb v Rusku je dlouhodobě zpochybňována, mimo jiné ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která opakovaně upozorňuje na omezování svobody slova a další nesrovnalosti.
Komunisté: Více moci než car, faraon a generální tajemník dohromady
Komunistická strana, která tradičně podporuje Putina ve všech klíčových otázkách, se postavila proti změnám v ústavě, upozornila agentura Reuters. Putin podle šéfa komunistů Gennadije Zjuganova už má „více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady“.
Kvůli stávajícím omezením proti šíření koronaviru nejsou ale protesty povoleny. Internetovou stránku „Nět“, která sbírala podpisy odpůrců ústavní reformy, úřady zablokovaly.
Státní propaganda burcující voliče k účasti sice pomíjí možnost setrvání stávajícího prezidenta, nicméně oficiální představitelé zdůrazňují význam možnosti, že by Putin zůstal v čele státu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok „zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu“.
Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.
Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od roku vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohynuje nad 60 procenty.
Média: Úřady vyvíjejí na lidi nátlak
Putin podle agentury Interfax zdůraznil, že hlasování musí být naprosto důvěryhodné a že jakékoli pokusy o vynucení volební účasti jsou nepřípustné. Ruská vláda by však chtěla dosáhnout co nejvyšší účasti, aby se mohla zaštítit širokou podporou navrhovaných úprav, a úřady proto uplatňují různé techniky, aby účast zvýšily, tvrdí nevládní server Meduza či agentura AP.
Například v Krasnojarském kraji na Sibiři se má podle AP konat vědomostní soutěž zaměřená na znalosti o ústavě a na nejlépe informované čekají výhry v podobě bytů, automobilů nebo chytrých telefonů. Vedení Moskvy pak pro voliče vyčlenilo deset miliard rublů (přes tři miliardy korun) na dárkové certifikáty do obchodů a restaurací.
Podle zdrojů Meduzy z prostředí prezidentovy administrativy usiluje vláda alespoň o 55procentní účast. Pro návrh změn by pak ideálně mělo hlasovat okolo 60 až 65 procent voličů, čímž by změny ústavy získaly srovnatelnou podporu jako v roce 1993, kdy pro nový návrh hlasovalo 33 milionů lidí.
To však v době šíření koronaviru není jednoduché, a tak mají pomoci nová pravidla hlasování – na referendum nebyl vyhrazen jeden den, ale celý týden a členové volební komise na vyžádání přijdou za voličem až k němu domů.
Meduza: Úřady kontrolují, kde lidé volí, pošta přiřazuje QR kódy
Na voliče je podle Meduzy vyvíjen tlak údajně také prostřednictvím zaměstnavatelů. Tři osoby, které mají vedoucí pozice ve státních institucích v různých částech Ruska, Meduze sdělily, že k účasti v referendu mobilizují regionální úřady.
Podle těchto tvrzení například za hlasování lékařů zodpovídají místní úřady ministerstva zdravotnictví. Ty předávají informace o cílech, kterých je v míře hlasování potřeba dosáhnout, jednotlivým nemocnicím. V těch si organizaci účasti zaměstnanců berou na starost buď sami primáři nebo jimi pověřené osoby. Jednotliví zaměstnanci poté údajně musejí vedení hlásit, zda již volili.
Pracovník jednoho z center pro pacienty s koronavirem v Nižním Novgorodu redaktorům zpravodajského serveru sdělil, že jeho nadřízení shromažďovali údaje o tom, v jakém okrsku se jednotliví podřízení chystají hlasovat.
Mnoho zpráv o vyvíjeném tlaku přichází od státních zaměstnanců z Petrohradu, připomíná Meduza zprávu petrohradského internetového serveru Bumaga. Petrohrad je centrem Severozápadního federálního okruhu, v němž se očekává účast okolo 15 procent. Zaměstnanci státních institucí jsou tak prý nabádáni k tomu, aby se hlasování zúčastnili již v prvních dvou dnech referenda, a to v konkrétním volebním okrsku. Organizátoři hlasování je také žádají o to, aby k účasti přemluvili alespoň dvě další osoby.
Kromě toho se Meduza dozvěděla o další technice, kterou podle serveru používá například ruská pošta. Ta spočívá v tom, že se podnik, který chce kontrolovat volební účast svých zaměstnanců, zaregistruje na portálu votely.ru (ten v současnosti není volně přístupný), na který nahraje seznam jednotlivých pracovníků. Těm systém přidělí QR kódy, které pak ve volebních okrscích mají z jejich telefonů skenovat dobrovolníci.
