Ptát se politiků na korupční skandály je ve veřejném zájmu, rozhodl soud v maďarském případu

Předseda maďarského parlamentu László Köver porušil princip svobody projevu, když před čtyřmi lety zrušil šesti novinářům akreditaci pro vstup do budovy poslanecké sněmovny v Budapešti. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Argumentoval tím, že dotazy ohledně skandálu v centrální bance jsou ve veřejném zájmu, i když je novináři kladli v rozporu s parlamentními pravidly.

Podle agentury APA se šest novinářů ze zpravodajských portálů index.hu, 24.hu a hvg.hu na jaře 2016 snažilo položit premiérovi Viktoru Orbánovi otázky týkající se korupčního skandálu v maďarské národní bance.

Orbána i dalších politiků se ptali bez předchozího upozornění a v části parlamentu, kde novináři nic natáčet nemají. Upozornil je na to jak Orbánův tiskový mluvčí, tak tiskové oddělení parlamentu. O den později jim jeho předseda Köver zrušil akreditaci kvůli „nahrávání bez povolení a jasnému a úmyslnému porušení pravidel“.

Evropský soud pro lidská práva podle APA odmítl jako neopodstatněné tvrzení vedení maďarského parlamentu, že žurnalisté šli do parlamentu kvůli „lovu senzace“. Ptát se premiéra na záležitosti kolem korupčního skandálu v centrální bance bylo podle soudu ve veřejném zájmu. Soud také připomněl, že šéf parlamentu neuvedl, na jak dlouhou dobu novináře z poslanecké sněmovny vykázal, a nijak nereagoval na jejich pozdější žádosti, aby tam zase mohli.

Bez odškodného

Podle soudu je verdikt dostatečným zadostiučiněním za nemateriální újmu, jakou novináři utrpěli. Maďarsku soud nařídil zaplatit náklady a výdaje, které poškození s procesem měli.

Vláda konzervativního premiéra Orbána dlouhodobě čelí kritice ze strany Evropské unie i Rady Evropy kvůli porušování principů demokracie i právního státu. Týká se to i omezování svobody médií v zemi. Podle Reportérů bez hranic se země mezi lety 2013 a 2019 propadla v žebříčku svobody tisku z 56. na 87. místo.

Evropský soud pro lidská práva zřídila Rada Evropy, což je mezinárodní organizace nezávislá na EU. Obracet se na něj mohou občané členských zemí, kteří se domnívají, že některý stát porušil jejich lidská práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...