Pompea rozčílilo prezidentské schizma, USA pošlou Kábulu méně peněz a přehodnotí vztahy

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že Spojené státy přehodnotí svoje vztahy s Afghánistánem a pro začátek mu sníží objem poskytované finanční pomoci o miliardu dolarů (25,9 miliardy korun). Pompeo to uvedl poté, co se mu nepodařilo přesvědčit místní politické lídry, kteří se oba prohlásili za vítěze prezidentských voleb, k vytvoření společné vlády, napsala agentura Reuters.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo a afghánský prezident Ašraf Ghaní

Pompeo začátkem týdne neočekávaně navštívil Afghánistán, kde jednal s nejvyššími afghánskými představiteli. Následně se přesunul do Kataru a sešel se s vůdci afghánského radikálního hnutí Taliban.

Spojené státy minulý měsíc uzavřely s Talibanem mírovou dohodu, která je předpokladem pro stažení západních vojsk ze země. Situaci však komplikuje vnitropolitická krize. Po kontroverzních zářijových volbách se totiž prohlásili za prezidenta dva přední politici – dosavadní hlava státu Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh.

Fakta Ašraf Ghaní: uznávaný ekonom a vlivný intelektuál

Ašraf Ghaní: uznávaný ekonom a vlivný intelektuál

Narodil se 19. května 1949 v afghánské provincii Lógar. Původem je Paštun. Vystudoval Americkou univerzitu v libanonském Bejrútu a antropologii na Kábulské univerzitě. Po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979 odjel do USA, kde získal doktorát z antropologie na Columbijské univerzitě. V letech 1983 až 1991 přednášel na Univerzitě Johnse Hopkinse v Marylandu.
V roce 1991 se stal zaměstnancem Světové banky a pracoval na projektech v Číně, Indii a Rusku. Do Afghánistánu se vrátil v roce 2001 a od ledna 2002 pracoval jako poradce prezidenta Hamída Karzaiho. Byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a afghánskou prozatímní vládou.
V letech 2004 až 2008 působil jako ministr financí ve vládě Karzaiho. Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil na seznam stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.
V roce 2006 se o něm uvažovalo jako o možném nástupci generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. Prezidentem Afghánistánu je od září 2014.
Jedním z Ghaního cílů je dosažení mírové dohody s Talibanem. V minulosti o něm hovořil jako o „teroristech a povstalcích“, i když nabízel mírová jednání s tou částí hnutí, která stojí o mír. V únoru 2018 nabídl tomuto extremistickému hnutí uznání za legitimní politickou skupinu jako součást navrhovaného politického procesu, který by mohl ukončit vleklé boje v Afghánistánu a později oznámil vytvoření dvanáctičlenného vyjednávacího týmu, který bude usilovat o uzavření mírové dohody.
Zdroj: ČTK

„Zneuctění koaličních partnerů“

Pompeo po schůzce s oběma lídry v nebývale ostrém vyjádření řekl, že Spojené státy oba muži zklamali a jejich chování „uškodilo americko-afghánským vztahům a bohužel také zneuctilo ty Afghánce, Američany a koaliční partnery, kteří obětovali své životy a finance v boji za vybudování nové budoucnosti pro tuto zemi“.

USA proto znovu zváží veškeré své programy a projekty v zemi a budou se snažit najít prostor pro další snížení výdajů, dodal šéf americké diplomacie. Washington podle něj zároveň bude pokračovat ve stahování svých vojáků z Afghánistánu, pokud budou dodržovány podmínky mírové smlouvy s Talibanem.

Spojené státy se v mírové dohodě podepsané 29. února v Dauhá zavázaly, že do 14 měsíců z Afghánistánu stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO, které v zemi rovněž působí.

Taliban na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Tálibán se navíc zavázal zahájit do deseti dnů jednání s afghánskou vládou.

Fakta USA jsou v Afghánistánu od roku 2001, ztratily zde přes 2400 mužů

USA jsou v Afghánistánu od roku 2001, ztratily zde přes 2400 mužů

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě al-Káida z 11. září 2001. Afghánské vládnoucí islamistické hnutí Taliban odmítlo Američanům vydat vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval, a Spojené státy v odvetě za útoky svrhly vládu Talibanu nad Afghánistánem.
V listopadu 2001 bylo v zemi na tisíc prvních vojáků USA, o rok později již zde bylo na 10 tisíc amerických vojáků, v roce 2011 jich tam bylo na 100 tisíc.
Bojová mise NATO a USA skončila v Afghánistánu ke konci roku 2014, od počátku roku 2015 v zemi působí nebojová mise, jejíž úkolem je výcvik afghánských bezpečnostních složek. NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 tisíc.
Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek, z toho 2448 amerických vojáků. Nejhorší byla situace v letech 2010 a 2011, kdy zemřelo 499, respektive 418 amerických vojáků. Česká armáda, která působí v Afghánistánu od roku 2002, ztratila v zemi 14 vojáků.
Studie Brownovy univerzity uvádí, že náklady USA na válečný konflikt v Afghánistánu činily do roku 2019 podle odhadů 934 až 978 miliard dolarů. V tom však nejsou zahrnuty výdaje americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) či ministerstva pro záležitosti veteránů.
Zdroj: ČTK

Rozhovory ale nezačaly mimo jiné kvůli sporům týkajícím se propuštění pěti tisíc vězňů z řad Talibanu a soupeření o moc mezi Ghaním a Abdulláhem. Ghaní podle volební komise v hlasování zvítězil, Abdulláh ale jeho výhru odmítl uznat s poukazem na rozsáhlé podvody.

Živě

„Zneuctění koaličních partnerů“

Další z rubriky: Svět