Co po brexitu? Británie chce nezávislou politiku i hospodářství, Brusel trvá na pravidlech EU

3 minuty
Londýn chce v dohodě o vztazích s EU co největší nezávislost
Zdroj: ČT24

Velká Británie chce v dohodě o vztazích s Evropskou unií co největší hospodářskou i politickou nezávislost. Vyplývá to z mandátu Londýna pro vyjednávání, který zveřejnila britská vláda. Brusel naopak požaduje, aby se Spojené království dál řídilo některými pravidly EU. Británie opustila Unii 31. ledna. Nyní je v takzvaném přechodném období, kdy obě strany mají vyjednávat o budoucích vztazích. Jejich týmy se poprvé sejdou v pondělí.

Británie, která opustí jednotný trh i celní unii, podle Reuters v mandátu přijímá skutečnost, že nastanou problémy ve vzájemném obchodu, zároveň ale dává najevo, že znovunabytí suverenity je pro ni přednější.

„Na konci přechodného období 31. prosince 2020 Spojené království znovu nabude plnou hospodářskou a politickou nezávislost,“ uvedl vicepremiér Michael Gove. „Chceme co nejlepší obchodní vztah s EU, ale nehodláme ho v jednáních vyměnit za svou suverenitu,“ dodal ministr, který je ve vládě zodpovědný za další vyjednávání s EU.

Konec podřizování, zní jasně z Londýna

Gove zdůraznil, že Británie nadále odmítá dodržovat po konci přechodného období unijní pravidla ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí a nehodlá se v žádné oblasti podřídit rozhodování Soudního dvora EU.

„Cílem toho, co děláme, je, aby mohlo Spojené království dělat věci jinak a lépe. (…) Vše, co chceme je, vzájemné uznání vysokých standardů a oboustranný přístup na trh,“ zdůraznil britský premiér Boris Johnson.

Britskou vizí je „partnerství založené na přátelské spolupráci mezi suverénními partnery, kteří jsou si rovni“, stojí v mandátu. Obě strany podle něj mají respektovat vzájemnou právní autonomii a „právo spravovat vlastní zdroje, jak uznají za vhodné“.

Londýn od budoucí obchodní dohody očekává, že zajistí v oblasti finančních služeb prostředí „předvídatelné, transparentní a přátelské k podnikání“. Budoucí dohoda by měla podle Britů obsahovat reciproční závazky, že ani jedna ze stran neoslabí ochranu v oblasti pracovního práva a standardů. Dohoda by zároveň neměla nijak omezovat daňovou suverenitu.

Pro oblast rybolovu, dopravy, energetiky a justiční spolupráce chce Británie uzavřít dohody, které budou nezávislé na dohodě obchodní. V oblasti rybolovu, která je pro Londýn obzvlášť citlivá, chtějí Britové každý rok znovu vyjednávat o přístupu do britských vod, celkovém odlovu a jeho rozdělení.

„Hrubý náčrt“ dohody chce Británie s EU vyjednat do konce června, dokončit by se pak měla dohoda do září. Pokud se to nestihne, chce Británie usilovat o partnerství „australského typu“, tedy o velmi volný obchodní vztah.

„Konzervativní strana využila svého drtivého vítězství v parlamentních volbách k tomu, aby šla do vyjednávání s tvrdým stanoviskem. Silný mandát Johnsonovi tento tvrdý postoj umožňuje. (Strana) do toho jde s jasně deklarovanými deadliny a uvidíme, jestli se jí to vymstí,“ podotkl Marek Bičan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Je tam pořád několikaleté období, kdy (Johnson) může ekonomický propad, pokud by nastal, nějakým způsobem vyvážit a zase dovést Konzervativní stranu k úspěchu ve volbách,“ poznamenal dále Bičan.

Brusel žádá, aby Londýn dál dodržoval některá pravidla EU

Unijní mandát na druhou stranu počítá s tím, že Brusel bude usilovat o dosažení ambiciózní dohody upravující jak obchodní vztahy, tak vzájemnou spolupráci například v dopravě či bezpečnosti.

Klíčem k zachování blízkého obchodního partnerství přitom má být požadavek, aby Británie dodržovala unijní pravidla pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.

„Nabízíme podstatné, ambiciózní, vyvážené a dalekosáhlé partnerství,“ řekla k mandátu chorvatská státní tajemnice pro evropské záležitosti Andreja Metelková-Zgombičová, jejíž země nyní předsedá Evropské radě. „Nesmí dojít k sociálnímu dumpingu, nesmí dojít k dumpingu v oblasti životního prostředí,“ zdůraznil německý státní tajemník pro evropské záležitosti Michael Roth.

Také francouzská státní tajemnice Amélie de Montchalinová chce v budoucích jednáních s Británií hájit především „zájmy Evropanů“. Roth i de Montchalinová zdůraznili, že EU do jednání s Británií vstupuje naprosto jednotná. 

Jednání, která za EU povede Michel Barnier a za Británii David Frost, začnou v pondělí v Bruselu. Druhé kolo by se mělo uskutečnit ještě v březnu v Londýně. Skončit mají rozhovory do konce tohoto roku.

Británie by teoreticky mohla požádat do poloviny roku o prodloužení přechodného období, premiér Boris Johnson to ale kategoricky odmítá. Británie totiž musí v přechodném období dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu ale již nemá žádný vliv.

„Británie se připravuje na to, že jednání mohou skončit krachem. Johnson měl prohlásit, že pokud nebude příslib dohody k 30. červnu, tak Británie jako při jednání o odchodové smlouvě se začne natvrdo připravovat na odchod bez dohody, což by pochopitelně znamenalo cla na zboží na obou stranách La Manche, i když to musí být bráno v kontextu toho, že obě strany se na začátku snaží získat co nejvýhodnější pozice,“ poznamenal spolupracovník ČT Ivan Kytka.

Odchod bez dohody by přitom znamenal v dlouhodobém výhledu osmi až desetiprocentní zpomalení růstu britského HDP, připomněl Kytka s odkazem na analytiky. „Johnson má za to, že i tato předpověď je příliš pesimistická,“ dodal spolupracovník ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agentury: Trump nařídil odtajnit spisy o vraždě Kennedyů a Martina Luthera Kinga

Americký prezident Donald Trump nařídil odtajnit vládní spisy týkající se vražd prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (JFK) v roce 1963, jeho bratra Roberta Kennedyho o pět let později a vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga, který zahynul také v roce 1968. Ve čtvrtek večer středoevropského času o tom informovaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za útok u bývalých kanceláří Charlie Hebdo dostal muž 30 let vězení

V Paříži před zvláštním trestním soudem skončil ve čtvrtek proces s mužem původem z Pákistánu, který v roce 2020 napadl dva lidi poblíž bývalých kanceláří satirického časopisu Charlie Hebdo. Ten se stal terčem teroristického útoku na začátku roku 2015. Útočník Zahír Mahmúd byl odsouzen k třiceti letům vězení, napsal web deníku Le Monde (LM). Důvodem pro útok byla podle něj pomsta za hanění proroka Mohameda, protože rouhání se v Mahmúdově rodné zemi, Pákistánu, trestá smrtí.
před 6 hhodinami

Trumpův výnos o neuznání občanství dětí narozených v USA zablokoval soud

Americký soudce dočasně zablokoval platnost nového prezidentského výnosu o občanství, informovala ve čtvrtek agentura AP. Prezident Donald Trump po své pondělní inauguraci podepsal nařízení, podle nějž by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem Spojených států nebo nemá v zemi trvalý pobyt.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dvojitý ruský úder v Záporoží zranil padesát lidí

Při dvojnásobném vzdušném útoku ruských sil zemřel v Záporoží člověk a nejméně padesát jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média. Zničena byla výšková budova, dalších třicet bylo poškozeno a poničeny jsou i soukromé domy. Rusové cílili také na energetický objekt, což způsobilo výpadky v dodávkách proudu a tepla. Moskva se k incidentu nevyjádřila. Další oběti hlásí úřady v Doněcké a Charkovské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pellegrini zmínil hrozbu převratu, opozice mluví o zastrašování

Slovenský prezident Peter Pellegrini po čtvrtečním jednání bezpečnostní rady státu řekl, že na Slovensku existuje skupina lidí, která chce zvyšovat napětí ve společnosti. Podle něj je snaha zaútočit na ústavní zřízení s cílem svrhnout vládu. Úřady podle něj demonstrace zakazovat nebudou a bezpečnostní rada nenavrhla konkrétní opatření v uvedené záležitosti. Podobná obvinění vznesl i premiér Robert Fico (Smer). Zástupci opozičních stran se proti jejich výrokům vymezili a mluví o zastrašování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Experti varují před ruskými agenty v Německu, před soudem stojí exzpravodajec

V Berlíně probíhá soudní líčení s bývalým zaměstnancem německé tajné služby BND. Policie ho koncem roku 2022 zatkla kvůli podezření, že předával utajené informace ruským špionům. Za styk z ruskou FSB je obžalovaný z vlastizrady. Bezpečnostní experti poukazují na zvýšené aktivity agentů Moskvy napříč Německem.
před 8 hhodinami

Za ubodání tří dětí v Southportu dostal Brit trest nejméně 52 let vězení

Osmnáctiletý Brit Axel Rudakubana, který loni v červenci na taneční akci v Southportu zabil tři děti a dalších deset osob zranil, dostal ve čtvrtek trest nejméně 52 let vězení. Informují o tom média.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.
před 11 hhodinami
Načítání...