Velká Británie chce v dohodě o vztazích s Evropskou unií co největší hospodářskou i politickou nezávislost. Vyplývá to z mandátu Londýna pro vyjednávání, který zveřejnila britská vláda. Brusel naopak požaduje, aby se Spojené království dál řídilo některými pravidly EU. Británie opustila Unii 31. ledna. Nyní je v takzvaném přechodném období, kdy obě strany mají vyjednávat o budoucích vztazích. Jejich týmy se poprvé sejdou v pondělí.
Británie, která opustí jednotný trh i celní unii, podle Reuters v mandátu přijímá skutečnost, že nastanou problémy ve vzájemném obchodu, zároveň ale dává najevo, že znovunabytí suverenity je pro ni přednější.
„Na konci přechodného období 31. prosince 2020 Spojené království znovu nabude plnou hospodářskou a politickou nezávislost,“ uvedl vicepremiér Michael Gove. „Chceme co nejlepší obchodní vztah s EU, ale nehodláme ho v jednáních vyměnit za svou suverenitu,“ dodal ministr, který je ve vládě zodpovědný za další vyjednávání s EU.
Konec podřizování, zní jasně z Londýna
Gove zdůraznil, že Británie nadále odmítá dodržovat po konci přechodného období unijní pravidla ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí a nehodlá se v žádné oblasti podřídit rozhodování Soudního dvora EU.
„Cílem toho, co děláme, je, aby mohlo Spojené království dělat věci jinak a lépe. (…) Vše, co chceme je, vzájemné uznání vysokých standardů a oboustranný přístup na trh,“ zdůraznil britský premiér Boris Johnson.
Britskou vizí je „partnerství založené na přátelské spolupráci mezi suverénními partnery, kteří jsou si rovni“, stojí v mandátu. Obě strany podle něj mají respektovat vzájemnou právní autonomii a „právo spravovat vlastní zdroje, jak uznají za vhodné“.
Londýn od budoucí obchodní dohody očekává, že zajistí v oblasti finančních služeb prostředí „předvídatelné, transparentní a přátelské k podnikání“. Budoucí dohoda by měla podle Britů obsahovat reciproční závazky, že ani jedna ze stran neoslabí ochranu v oblasti pracovního práva a standardů. Dohoda by zároveň neměla nijak omezovat daňovou suverenitu.
Pro oblast rybolovu, dopravy, energetiky a justiční spolupráce chce Británie uzavřít dohody, které budou nezávislé na dohodě obchodní. V oblasti rybolovu, která je pro Londýn obzvlášť citlivá, chtějí Britové každý rok znovu vyjednávat o přístupu do britských vod, celkovém odlovu a jeho rozdělení.
„Hrubý náčrt“ dohody chce Británie s EU vyjednat do konce června, dokončit by se pak měla dohoda do září. Pokud se to nestihne, chce Británie usilovat o partnerství „australského typu“, tedy o velmi volný obchodní vztah.
„Konzervativní strana využila svého drtivého vítězství v parlamentních volbách k tomu, aby šla do vyjednávání s tvrdým stanoviskem. Silný mandát Johnsonovi tento tvrdý postoj umožňuje. (Strana) do toho jde s jasně deklarovanými deadliny a uvidíme, jestli se jí to vymstí,“ podotkl Marek Bičan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Je tam pořád několikaleté období, kdy (Johnson) může ekonomický propad, pokud by nastal, nějakým způsobem vyvážit a zase dovést Konzervativní stranu k úspěchu ve volbách,“ poznamenal dále Bičan.
Brusel žádá, aby Londýn dál dodržoval některá pravidla EU
Unijní mandát na druhou stranu počítá s tím, že Brusel bude usilovat o dosažení ambiciózní dohody upravující jak obchodní vztahy, tak vzájemnou spolupráci například v dopravě či bezpečnosti.
Klíčem k zachování blízkého obchodního partnerství přitom má být požadavek, aby Británie dodržovala unijní pravidla pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.
„Nabízíme podstatné, ambiciózní, vyvážené a dalekosáhlé partnerství,“ řekla k mandátu chorvatská státní tajemnice pro evropské záležitosti Andreja Metelková-Zgombičová, jejíž země nyní předsedá Evropské radě. „Nesmí dojít k sociálnímu dumpingu, nesmí dojít k dumpingu v oblasti životního prostředí,“ zdůraznil německý státní tajemník pro evropské záležitosti Michael Roth.
Také francouzská státní tajemnice Amélie de Montchalinová chce v budoucích jednáních s Británií hájit především „zájmy Evropanů“. Roth i de Montchalinová zdůraznili, že EU do jednání s Británií vstupuje naprosto jednotná.
Jednání, která za EU povede Michel Barnier a za Británii David Frost, začnou v pondělí v Bruselu. Druhé kolo by se mělo uskutečnit ještě v březnu v Londýně. Skončit mají rozhovory do konce tohoto roku.
Británie by teoreticky mohla požádat do poloviny roku o prodloužení přechodného období, premiér Boris Johnson to ale kategoricky odmítá. Británie totiž musí v přechodném období dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu ale již nemá žádný vliv.
„Británie se připravuje na to, že jednání mohou skončit krachem. Johnson měl prohlásit, že pokud nebude příslib dohody k 30. červnu, tak Británie jako při jednání o odchodové smlouvě se začne natvrdo připravovat na odchod bez dohody, což by pochopitelně znamenalo cla na zboží na obou stranách La Manche, i když to musí být bráno v kontextu toho, že obě strany se na začátku snaží získat co nejvýhodnější pozice,“ poznamenal spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Odchod bez dohody by přitom znamenal v dlouhodobém výhledu osmi až desetiprocentní zpomalení růstu britského HDP, připomněl Kytka s odkazem na analytiky. „Johnson má za to, že i tato předpověď je příliš pesimistická,“ dodal spolupracovník ČT.
