Durynský premiér Kemmerich odstoupil, spolková vládní koalice chce nové zemské volby

2 minuty
Zpravodaj ČT Jonáš: Kemmerich původně svazoval svůj odchod s rozpuštěním parlamentu a vyhlášením předčasných voleb
Zdroj: ČT24

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

„Tímto oznamuji svou rezignaci na funkci ministerského předsedy Durynska s okamžitou platností,“ citovala durynská FDP na Twitteru Kemmericha, jehož zvolili politici liberální FDP, křesťansko-demokratické CDU a právě AfD.

Tváří AfD ve 2,2milionové východoněmecké spolkové zemi je radikální Björn Höcke, který je nechvalně proslulý mimo jiné kontroverzními výroky o holocaustu. Zvolení čtyřiapadesátiletého Kemmericha i hlasy AfD vyvolalo v Německu politickou bouři a v jejím důsledku Kememrich 24 hodin po svém zvolení oznámil, že rezignuje. Nyní tak učinil. 

Politická krize měla dopady i na vládu Merkelové v Berlíně, jejíž zástupci v sobotu situaci, která podle SPD kabinet poškodila, několik hodin probírali. Po skončení zasedání zveřejnili prohlášení, podle něhož volba Kemmericha hlasy AfD byla neodpustitelnou událostí. Za jedinou možnou cestu dál označili rezignaci zemského premiéra.

Dalším krokem by pak podle špiček koalice měla být rychlá volba nového šéfa durynské vlády. „S ohledem na legitimitu politiky jsou koaliční partneři přesvědčeni, že nezávisle na volbě nového ministerského předsedy jsou v Durynsku nutné brzké předčasné volby,“ uvedli také v prohlášení zveřejněném na Twitteru reprezentanti berlínského kabinetu.

Předčasné volby nejsou jisté, premiérem možná bude opět Ramelow

Zda se ale předčasné volby opravdu uskuteční, není jisté. Rozhodnutí bude na politicích v Durynsku. Není vyloučené, že v nové volbě ministerského předsedy uspěje dřívější premiér Bodo Ramelow (Levice), kterého ve středu od úspěchu dělil jediný hlas.

Populární Ramelow stál v čele durynského kabinetu od prosince 2014 a po říjnových zemských volbách, které jeho postkomunistická Levice se ziskem 31 procent hlasů jasně vyhrála, usiloval o sestavení menšinové vlády Levice, SPD a Zelených.

Tato varianta ale v zemském sněmu narazila. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu totiž mají CDU, FDP a AfD; žádná z nich přitom s Levicí vládnout nechce. Nyní se ale spekuluje o tom, že CDU volbu Ramelowa napodruhé umožní.

Bodo Ramelow
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Kvůli krizi končí zmocněnec německé vlády pro nové spolkové země

V souvislosti s vývojem v Durynsku končí v úřadu zmocněnec německé vlády pro nové spolkové země Christian Hirte. Hirteho odchod po tvrdé kritice ze strany koaliční sociální demokracie (SPD) prosadila kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Christian Hirte
Zdroj: Jürgen Heinrich/ČTK/imago stock&people

„Paní kancléřka Merkelová mi v rozhovoru sdělila, že už nemůžu být zmocněncem spolkové vlády pro nové země,“ napsal na Twitteru třiačtyřicetiletý Hirte. Informaci krátce poté potvrdil i úřad Merkelové, podle něhož už kancléřka prezidentovi navrhla Hirteho odvolání.

Hirte, který je zmocněncem pro bývalé východoněmecké země od roku 2018, se stal terčem tvrdé kritiky poté, co ve středu na Twitteru gratuloval ke zvolení Kemmerichovi. Sociálním demokratům i řadě dalších politiků vadilo, že Hirte označil Kemmericha za „kandidáta středu“, přestože pro něj vedle FDP a CDU hlasovala i AfD vedená radikálem Höckem. 

Šéfka SPD Saskia Eskenová se nechala slyšet, že někdo, kdo volební spojenectví CDU, FDP a AfD označí za středové, nemůže mluvit za spolkovou vládu. Ke stejnému názoru nakonec zřejmě došla i Merkelová, která už ve čtvrtek volbu Kemmericha premiérem hlasy AfD označila za neodpustitelnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 4 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 6 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 7 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 8 hhodinami
Načítání...