Durynský premiér Kemmerich odstoupil, spolková vládní koalice chce nové zemské volby

2 minuty
Zpravodaj ČT Jonáš: Kemmerich původně svazoval svůj odchod s rozpuštěním parlamentu a vyhlášením předčasných voleb
Zdroj: ČT24

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

„Tímto oznamuji svou rezignaci na funkci ministerského předsedy Durynska s okamžitou platností,“ citovala durynská FDP na Twitteru Kemmericha, jehož zvolili politici liberální FDP, křesťansko-demokratické CDU a právě AfD.

Tváří AfD ve 2,2milionové východoněmecké spolkové zemi je radikální Björn Höcke, který je nechvalně proslulý mimo jiné kontroverzními výroky o holocaustu. Zvolení čtyřiapadesátiletého Kemmericha i hlasy AfD vyvolalo v Německu politickou bouři a v jejím důsledku Kememrich 24 hodin po svém zvolení oznámil, že rezignuje. Nyní tak učinil. 

Politická krize měla dopady i na vládu Merkelové v Berlíně, jejíž zástupci v sobotu situaci, která podle SPD kabinet poškodila, několik hodin probírali. Po skončení zasedání zveřejnili prohlášení, podle něhož volba Kemmericha hlasy AfD byla neodpustitelnou událostí. Za jedinou možnou cestu dál označili rezignaci zemského premiéra.

Dalším krokem by pak podle špiček koalice měla být rychlá volba nového šéfa durynské vlády. „S ohledem na legitimitu politiky jsou koaliční partneři přesvědčeni, že nezávisle na volbě nového ministerského předsedy jsou v Durynsku nutné brzké předčasné volby,“ uvedli také v prohlášení zveřejněném na Twitteru reprezentanti berlínského kabinetu.

Předčasné volby nejsou jisté, premiérem možná bude opět Ramelow

Zda se ale předčasné volby opravdu uskuteční, není jisté. Rozhodnutí bude na politicích v Durynsku. Není vyloučené, že v nové volbě ministerského předsedy uspěje dřívější premiér Bodo Ramelow (Levice), kterého ve středu od úspěchu dělil jediný hlas.

Populární Ramelow stál v čele durynského kabinetu od prosince 2014 a po říjnových zemských volbách, které jeho postkomunistická Levice se ziskem 31 procent hlasů jasně vyhrála, usiloval o sestavení menšinové vlády Levice, SPD a Zelených.

Tato varianta ale v zemském sněmu narazila. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu totiž mají CDU, FDP a AfD; žádná z nich přitom s Levicí vládnout nechce. Nyní se ale spekuluje o tom, že CDU volbu Ramelowa napodruhé umožní.

Bodo Ramelow
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Kvůli krizi končí zmocněnec německé vlády pro nové spolkové země

V souvislosti s vývojem v Durynsku končí v úřadu zmocněnec německé vlády pro nové spolkové země Christian Hirte. Hirteho odchod po tvrdé kritice ze strany koaliční sociální demokracie (SPD) prosadila kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Christian Hirte
Zdroj: Jürgen Heinrich/ČTK/imago stock&people

„Paní kancléřka Merkelová mi v rozhovoru sdělila, že už nemůžu být zmocněncem spolkové vlády pro nové země,“ napsal na Twitteru třiačtyřicetiletý Hirte. Informaci krátce poté potvrdil i úřad Merkelové, podle něhož už kancléřka prezidentovi navrhla Hirteho odvolání.

Hirte, který je zmocněncem pro bývalé východoněmecké země od roku 2018, se stal terčem tvrdé kritiky poté, co ve středu na Twitteru gratuloval ke zvolení Kemmerichovi. Sociálním demokratům i řadě dalších politiků vadilo, že Hirte označil Kemmericha za „kandidáta středu“, přestože pro něj vedle FDP a CDU hlasovala i AfD vedená radikálem Höckem. 

Šéfka SPD Saskia Eskenová se nechala slyšet, že někdo, kdo volební spojenectví CDU, FDP a AfD označí za středové, nemůže mluvit za spolkovou vládu. Ke stejnému názoru nakonec zřejmě došla i Merkelová, která už ve čtvrtek volbu Kemmericha premiérem hlasy AfD označila za neodpustitelnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...