Europoslanci odmítli polské „zóny bez ideologie LGBTI“. Komise by podle nich měla zakročit

Poslanci Evropského parlamentu (EP) odsoudili diskriminaci lidí s menšinovou sexuální orientací, které se dopouštějí polské úřady. V reakci na vyhlášení „zón bez ideologie LGBTI“ v desítkách polských měst vyzvali polskou vládu, aby proti postupu místních samospráv zakročila.

Europarlament přijal usnesení na podporu sexuálních menšin v katolickém Polsku poté, co během letošního roku téměř osm desítek obcí či okresů stanovilo různá pravidla namířená proti LGBTI komunitě. Její zkratka označuje lesby, gaye, bisexuály a transgenderové osoby.

„EP vyzývá Polsko, aby rázně odsoudilo diskriminaci LGBTI lidí, včetně té ze strany místních úřadů, a bez výjimky zrušilo rezoluce útočící na práva LGBTI,“ uvedli europoslanci v usnesení schváleném výraznou většinou hlasů. Pro text hlasovalo 463 evropských zákonodárců, proti se postavilo 107. Dalších 105 se hlasování zdrželo.

Europarlament se v usnesení postavil za práva sexuálních menšin ve všech členských státech a vyzval Evropskou komisi, aby podnikla konkrétní kroky k jejich zajištění. V případě Polska to podle europoslanců může být i prostřednictvím současného řízení za porušování unijních hodnot, které proti Varšavě Brusel vede.

Samosprávy kladou důraz na autoritu rodiny

Polské obce se ve svých rezolucích hlásí ke křesťanské tradici a kultuře, s nimiž podle nich není tolerance k sexuálním menšinám v souladu, neboť útočí na autoritu rodiny či vývoj dětí.

Některé obce odmítají spolupracovat s nevládními organizacemi, které se ochraně práv menšin věnují. Tyto kroky už kritizoval polský ombudsman, podle něhož mohou porušovat princip rovného přístupu k občanům.

Lidé s menšinovou orientací však čelí verbálním útokům i z nejvyšších míst polské politiky. Předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński letos na jaře hnutí LGBTI označil za hrozbu pro polský národ.

Jeho nacionálně konzervativní uskupení v říjnu obhájilo parlamentní většinu ve volbách. Jedním z předvolebních témat PiS přitom byla právě kritika sexuálních menšin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila do hloubi Ruska. Hlásí zásah závodu na výrobu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Studenti teheránské univerzity opět protestovali proti režimu, zatýkalo se

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.
před 4 hhodinami

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 5 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 11 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 11 hhodinami
Načítání...