Už před jednáním Trump zdůraznil, že Erdogan si v regionu vysloužil respekt a že ho s tureckým prezidentem pojí velmi dobré přátelství.
Pokud jde o situaci v Sýrii, příměří považuje šéf Bílého domu za komplikované, nicméně fungující. Sám si myslí, že USA mají skvělý vztah s Kurdy a stejně tak Erdogan. Doufá také, že se podaří vyřešit situaci kolem dodávek ruského raketového systému S-400 Turecku, obchod označil pro USA za problémový. Ekonomické vztahy mezi USA a Tureckem podle něj mají obrovský potenciál.
Na dodávce systému S-400 se Ankara s Moskvou dohodla v září 2017, kontrakt měl hodnotu 2,5 miliardy dolarů. Dodávka začala v červenci. Pentagon Turecku nabízel jako alternativu srovnatelný systém Patriot, nesouhlasil ale s přenesením části výroby do Turecka. Rusko se naopak k takovému kroku zavázalo.
Turecko podle něj drží za mřížemi více než dvě stě bojovníků Islámského státu. Apeloval na země, odkud radikálové přišli, aby si bojovníky převzaly. Trump k tomu řekl, že Evropa by měla „do značné míry“ pokrýt náklady spojené se syrskými uprchlíky.
Situaci kolem dodávek ruských systémů a amerických stíhaček F-35 podle Erdogana vyřeší jen dialog.
Šéfové diplomacií unijních států odsoudili tureckou vojenskou akci jako tažení proti místním Kurdům a shodli se na zastavení dodávek zbraní Ankaře.
Trump ještě před začátkem turecké intervence nechal z oblasti stáhnout americké vojáky, čímž si vysloužil kritiku od svých spojenců v Evropě i některých republikánů. Kurdští ozbrojenci totiž do té doby patřili mezi klíčové spojence USA v boji proti Islámskému státu. Trump pak proti Turecku zavedl sankce, krátce nato je však zrušil.
Ankara totiž uzavřela dohody s USA a s Ruskem o příměří. Jejich cílem bylo dosáhnout stažení kurdských milic YPG až 30 kilometrů od hranice. Erdogan nyní tvrdí, že Kurdové v oblasti stále jsou, takže USA ani Rusko neplní své závazky z uzavřených říjnových dohod.
