Kvóty na pracovníky i rychlejší deportace. Francie v migrační politice přitvrdí

2 minuty
Události: Francie zavádí kvóty pro migranty a zpřísňuje azylovou politiku
Zdroj: ČT24

Francie v rámci balíčku imigračních opaření zavede kvóty na pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Země také urychlí proces vyřizování žádostí o azyl a usnadní deportace zamítnutých žadatelů. Podle agentur má tento soubor opatření pomoci získat prezidentu Macronovi ty voliče, kteří se obávají migrace. Francouzská hlava státu se bude o znovuzvolení ucházet v roce 2022.

Francie chce podle předsedy vlády zpřísnit svůj postup vůči nelegální imigraci i zneužívání azylu. „Chceme převzít zpět kontrolu nad naší migrační politikou,“ prohlásil Philippe. Cílem migračního balíčku, který obsahuje dvě desítky opatření, je podle něj najít „správnou rovnováhu mezi právy a povinnostmi“.

Vyklizení pařížského tábora s migranty

Ministr vnitra Christophe Castaner pak oznámil, že Francie zrychlí azylové řízení i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Policie podle něj do konce roku také vyklidí provizorní tábořiště migrantů na východě Paříže, ve kterých v současnosti ve špatných podmínkách žije až tři tisíce lidí.

Loni požádalo o azyl ve Francii kolem sto dvaceti tisíc lidí. Podle úřadů část z nich jen kvůli možnosti léčby zdarma. Nově na ni budou mít žadatelé kromě urgentních případů nárok až po třech měsících pobytu.

Aby vláda vyvážila přísnější opatření, umožní i čistě ekonomickou migraci ze zemí mimo EU. „Samozřejmě, že tito migranti, přesněji ekonomičtí migranti, jsou pro nás velkým přínosem,“ říká majitel jedné z restaurací.

Úřady budou kvóty na základě potřeby určovat každý rok. Neměly by se ale moc lišit od současných zhruba 30 tisíc pracovních povolení. Poptávku v některých odvětvích to však neuspokojí.

Naopak pravicová opozice považuje přijatá opatření za nedostatečně důrazná a prezidenta obviňuje z pokrytectví. „Jedná se pouze o snahu o zakrytí skutečných problémů,“ míní pravicový poslanec Národního shromáždění Eric Ciotti. „Bezprostředně poté, co připustí, že je třeba otázky imigrace otevřeně řešit, volá po finančním potrestání těch zemí, které odmítají migranty nuceně přijmout,“ diví se předsedkyně nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penová.

Do roku 2027 chce Francie přilákat do země půl milionu nových zahraničních studentů. Podle premiéra totiž zemi hrozí, že přijde v cizině o přitažlivost v oblasti vysokoškolského vzdělávání. V současnosti je Francie na žebříčku zemí s nejvyšším počtem zahraničních studentů pátá. Studuje zde asi 325 tisíc cizinců.

Výrazně hodlá Paříž navýšit rozvojovou pomoc, kterou poskytuje chudým zemím celého světa. „Francie není ostrov,“ zdůraznil v této souvislosti Philippe. Země podle něj musí přispět k boji proti nerovnosti ve světě a k míru.

Macronův předvolební tah, míní agentury

Francouzský prezident Emmanuel Macron se chce v roce 2022 ucházet o znovuzvolení. Podle zahraničních agentur je aktuální soubor migračních opatření součástí snahy upokojit ty voliče, kteří se obávají negativních dopadů imigrace.

Zároveň chce vláda vzít vítr z plachet krajně pravicovému Národnímu sdružení předsedkyně Le Penové, která by mohla být opět hlavní soupeřkou Macrona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 16 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...