Johnson: Ve volbách se rozhodne mezi cestou kupředu a dalšími odklady brexitu

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Video Události
video

Události: Johnson zahájil předvolební kampaň

Premiéra Borise Johnsona přijala dopoledne zhruba na dvacet minut královna, aby mu udělila formální souhlas s rozpuštěním parlamentu a vypsáním nových voleb. Tímto okamžikem začalo pětitýdenní období předvolební kampaně.

S projevy se na voliče během středečního odpoledne obrátil jak premiér Johnson, tak i šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Ten mimo jiné řekl, že by byl „velmi odlišným druhem premiéra“, který by usiloval „o moc jen proto, aby ji mohl sdílet“. Labouristé jsou podle něj na volby velmi dobře připraveni.

Johnson se při projevu před premiérským sídlem podle očekávání zaměřil na slib rychlého dokončení brexitu, pokud jeho konzervativci získají ve sněmovně většinu. Jen rychlé završení odchodu Británie z EU ukončí v zemi současnou nejistotu, zdůraznil premiér. Zvolit Corbyna do premiérského křesla by podle Johnsona znamenalo, že se rok 2020 ponese ve znamení dvou referend: jednoho o brexitu, druhého o nezávislosti Skotska.

Johnson se také ve středu zúčastnil předvolebního mítinku v metropolitním hrabství West Midlands. Parlamentní volby tam označil za „nejdůležitější za poslední generaci“. Řekl, že v případě svého znovuzvolení ihned začne pracovat na tom, aby dohoda o brexitu prošla parlamentem, „brexit se uskutečnil v lednu a veškerá nejistota byla ta tam“.

Video Studio ČT24
video

Publicista Jan Jůn: Britové si nejsou brexitem jisti, počet příznivců setrvání v EU roste

V den oficiálního zahájení kampaně oznámil úmysl rezignovat na svou funkci místopředseda britské Labouristické strany Tom Watson. V nadcházejících volbách už nebude kandidovat. Jak uvedl v rezignačním dopise, jde o rozhodnutí „soukromé povahy, nikoli politické“. Dvaapadesátiletý politik, který se se šéfem strany Corbynem často neshodl na brexitové politice, dodal, že „chce dělat něco nového“. Z politiky ale zcela neodejde a bude se podílet na volební kampani své strany, doplnil.

Přestřelka v médiích a na sítích

Předvolební souboj mezi konzervativci a labouristy naplno vypukl už na stránkách středečních novin. Premiér v článku v konzervativním listu The Daily Telegraph napsal, že „tragédií moderní Labouristické strany pod vedením Jeremyho Corbyna je, že niterně nenávidí motivaci ziskem.“

„Předstírají, že je jejich nenávist namířena jen na určité miliardáře – a ukazují prstem na jednotlivce s radostí a pomstychtivostí, jakou nikdo neviděl od doby, kdy Stalin pronásledoval kulaky,“ dodal Johnson a použil přitom ruského výrazu pro majetné rolníky.

Sovětský diktátor Stalin na konci 20. let minulého století nařídil kulaky „jako třídu“ zlikvidovat. Následovalo zatýkání, deportace a fyzická likvidace relativně bohatých sedláků, což vedlo k rozvratu zemědělské výroby v SSSR.

Pokud by se podle Johnsona dostali labouristé k moci, zvedli by daně „tak zlovolně“, že by to zničilo prosperitu Spojeného království. Zvýšení daní by se podle něj dotklo důchodů, obchodů, dědictví i nemovitostí.

Corbyn označil na Twitteru Johnsonovy výroky za „nesmysly, se kterými superbohatí přichází, aby se vyhnuli tomu, že budou platit o trochu více na daních“. Později dodal, že labouristé chtějí mimo jiné zlepšit situaci ve zdravotnictví, „vyřešit brexit za šest měsíců“ či nastartovat „zelenou průmyslovou revoluci“.

Labouristé chtějí skutečně změnit daňový systém Británie, který podle nich příliš straní bohatým. Kontroverze však vyvolává třeba plán, podle kterého by firmy nad 250 zaměstnanců musely vytvořit fond kontrolovaný zaměstnanci, jimž by se z něj vyplácely každoročně dividendy.

Video Zprávy v 16
video

Ve Velké Británii se naplno rozjela předvolební kampaň

Volby jako řešení brexitového patu

Poslanci dolní komory britského parlamentu schválili vypsání předčasných parlamentních voleb minulý týden. Poslední sněmovní schůze trvala tři týdny a dva dny a poslanci během ní stihli vyslechnout, projednat a schválit tradiční královninu řeč, která stanoví priority vlády, zvolit Lindsayho Hoylea novým předsedou Dolní sněmovny a také se poprvé od roku 1982 mimořádně sejít v sobotu.

Celé více než dvouleté období, po které nyní již rozpuštěná Dolní sněmovna zasedala, se neslo ve znamení plánovaného odchodu Spojeného království z Evropské unie. Jeho termín byl nakonec z 31. října opět odložen, tentokrát nejpozději na 31. ledna 2020.

O zákonech souvisejících nejen s brexitem už nyní bude hlasovat dolní komora britského parlamentu v novém složení. Britové budou své zástupce vybírat 12. prosince. V posledním měsíci v roce se přitom budou parlamentní volby konat poprvé téměř za sto let.

Zda ovšem předčasné volby dokážou patovou situaci kolem brexitu vyřešit, není vůbec jasné. Jak ukázal nový průzkum agentury YouGov, podpora konzervativců v uplynulých dnech mírně klesla, konkrétně o dva procentní body. Nyní by je volilo 36 procent dotazovaných, zatímco labouristy 25 procent.

Pro Liberální demokraty, kteří žádají zrušení brexitu, by hlasovalo 17 procent voličů. Stranu pro brexit europoslance Nigela Farage, která naopak prosazuje odchod země z EU bez dohody, by volilo 11 procent dotázaných. Průzkumu z 5. a 6. listopadu se účastnilo 1667 dotazovaných.