Johnson potvrdil odklad brexitu do 31. ledna. Opozice zablokovala vypsání předčasných voleb

Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.

Johnson v pondělí Dolní sněmovně předložil návrh na vypsání předčasných voleb na 12. prosince. K jeho schválení ale potřeboval dvoutřetinovou většinu poslanců, tedy 434 hlasů. Pro návrh hlasovalo jen 299 zákonodárců, většina opozičních se zdržela.

Johnsonovi se už dvakrát nepodařilo poslance přesvědčit, připomíná BBC. Navrhované prosincové předčasné volby ani po pondělním neúspěchu nejsou vyloučené, vláda by je mohla prosadit alternativní cestou, při níž stačí hlasy prosté většiny zákonodárců. I tak by ale Johnson potřeboval podporu některých opozičníků, neboť jeho Konzervativní strana má v 650členné Dolní sněmovně pouze 288 křesel.

V Dolní sněmovně Johnson prohlásil, že volby ve druhém prosincovém týdnu by přinesly „okamžik pravdy“ a ukončily parlamentní pat. „Máme výtečnou (brexitovou) dohodu, výbornou dohodu pro celé Spojené království, a povedeme kampaň na základě této dohody,“ řekl premiér.

Předčasných voleb chce Johnson dosáhnout i jinak

Johnson také oznámil, že se pokusí prosadit předčasné volby pomocí stručného zákona, který eliminuje potřebu dvoutřetinové podpory. Takový návrh nicméně na rozdíl od toho pondělního může být poslanci upravován a musí projít všemi fázemi legislativního procesu.

„Později tento večer vláda oznámí představení krátkého návrhu zákona ohledně voleb 12. prosince, abychom konečně mohli dotáhnout brexit do konce,“ uvedl Johnson po večerním hlasování. Neupřesnil, kdy opatření Dolní sněmovně předloží, britská média ale spekulovala, že by se tak mohlo stát už v úterý.

V prosazení takového scénáře by premiérovi mohla pomoci Skotská národní strana (SNP) a také liberální demokraté; tyto strany už avizovaly, že by za jistých podmínek pro předčasné volby hlasovaly. 

Opoziční labouristé dosud nechtěli podpořit ani nový návrh, dokud ostatní členské státy evropského bloku neschválí posun brexitu. Šéf strany Jeremy Corbyn se tak snaží předejít brexitu bez dohody.

Kolem posunu data brexitu panovaly do poslední chvíle pochybnosti. Francie chtěla po Londýnu jasný plán. Ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová v neděli prohlásila, že jím může být například záruka britské ratifikace brexitové dohody, vypsání nových parlamentních voleb v Británii nebo druhého britského referenda o brexitu.

Žádné další jednání o dohodě

Nakonec se unijní diplomaté států sedmadvacítky přiklonili k odkladu ke konci ledna s tím, že brexit by mohl nastat i dříve, a to po schválení brexitové dohody. K formálnímu odsouhlasení odkladu by mohlo dojít v úterý nebo ve středu, vlády zemí teď mají 24 hodin na to přijmout, či odmítnout stanovisko diplomatů, sdělil Reuters jeden z unijních činitelů.

Unijní země prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu. Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.

Podle BBC je součástí dokumentu, který obsahuje souhlas s odkladem, také závazek, že otázka brexitové dohody se do budoucna znovu probírat nebude, tudíž se ujednání již nezmění.

Nahrávám video
Události: Evropská unie souhlasila s odložením brexitu
Zdroj: ČT24

Johnson nechce odklad za 31. leden

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli považuje schválený odklad za „pozitivní“ krok, který „poskytne Londýnu čas ujasnit si, co chce“. Brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho „musí ukázat další cestu“.

Johnson v reakci adresované Tuskovi vyjádřil obavy, že britský parlament nikdy neratifikuje brexitovou dohodu, pokud zde bude vidina dalšího odkladu. Požádal proto Brusel o ujištění, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. 

„Jak dobře víte, nemám možnost… učinit nic jiného, než potvrdit formální souhlas Spojeného království s tímto odkladem,“ napsal Johnson. 

„Musím dát jasně najevo svůj názor, že toto nechtěné prodloužení britského členství v EU poškozuje naši demokracii a vztah mezi námi a našimi evropskými přáteli,“ pokračuje dopis britského premiéra. Ten vlády unijních zemí vyzval, aby jasně řekly, že další odklad po 31. lednu „není možný“. „Je to víc než dost času na ratifikaci naší dohody,“ uvedl ministerský předseda ohledně upravených podmínek brexitu, které vzešly z posledního unijního summitu.

Sám Johnson dříve uvedl, že by upřednostnil kratší brexitový odklad pouze několika týdnů. Opozice se však obává, že by tím mohl vyvíjet na poslance tlak, aby přijali jeho brexitovou dohodu s Bruselem kvůli hrozbě brexitu bez dohody.

Alternativní plán britské opozice

Britská vláda by se podle médií v případě pondělního neúspěchu v Dolní sněmovně mohla inspirovat návrhem opozičních stran na změnu volebního zákona, díky níž by k vypsání předčasných voleb mohla stačit prostá většina poslanců.

Liberální demokraté spolu se Skotskou národní stranou navrhují termín voleb 9. prosince, avšak pod podmínkou, že Brusel schválí odklad brexitu na 31. ledna. „Musíme dostat Johnsona z úřadu, odblokovat parlament a dát lidem šanci hlasovat pro setrvání v EU,“ prohlásila šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš před summitem v Jerevanu jednal s Ruttem o navyšování výdajů v NATO

Český premiér Andrej Babiš jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci Aliance. Česká vláda se na to soustředí, řekl předseda vlády při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu.
08:40Aktualizovánopřed 28 mminutami

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zaútočíme na lodě USA, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, varuje Írán

Íránská armáda varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, informuje agentura AFP. Íránské vojenské velení tak reagovalo na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že plavidla USA budou doprovázet Hormuzským průlivem lodě, které v oblasti uvázly v předchozích týdnech kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Už dříve v noci na pondělí významný člen íránského parlamentu uvedl, že Teherán by mohl považovat americký doprovod lodí za porušení příměří.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka dopadá i na ukrajinské zemědělství. V Charkovské oblasti uhynuly desetitisíce zvířat

Od začátku plnohodnotné ruské invaze uhynulo v Charkovské oblasti více než osmdesát tisíc prasat a dvanáct tisíc kusů skotu. Zhruba šedesát ze 160 zemědělských podniků ukončilo provoz. Podle Oleksandra Masjuka, vedoucího oddělení živočišné výroby při regionální vojenské správě, se kvůli bojům počet skotu v oblasti snížil o 42 procent a počet prasat téměř o polovinu. Uvedl to v rozhovoru pro Ukrajinský rozhlas Charkov.
před 2 hhodinami

Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby.
11:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 5 hhodinami

Dron zasáhl výškovou budovu v Moskvě, útok prý hrozí i na vojenskou přehlídku 9. května

Dron v noci na pondělí zasáhl výškový dům v Moskvě, prohlásil starosta města Sergej Sobjanin. Nikomu se podle něj nic nestalo. Komu dron patřil, nespecifikoval, ale proti Rusku podniká vzdušné útoky Ukrajina v odvetě za neustávající ruské nálety na její území. Incident se stal krátce před pátečními oslavami Dne vítězství, na který se v Moskvě tradičně chystá vojenská přehlídka.
před 5 hhodinami

V bitvě o volební okrsky otevřel Nejvyšší soud USA novou kapitolu

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který může až o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů v daném státě. Změnu volební mapy podpořili i voliči ve Virginii v referendu, které iniciovali demokraté. Mělo se jednat o poslední kapitoly v americkém souboji o volební okrsky v roce 2026. Nejvyšší soud USA však změnil znění zákona o volebních právech, což otevřelo další možnosti pro úpravu volebních obvodů.
před 5 hhodinami
Načítání...