Johnson potvrdil odklad brexitu do 31. ledna. Opozice zablokovala vypsání předčasných voleb

Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.

Johnson v pondělí Dolní sněmovně předložil návrh na vypsání předčasných voleb na 12. prosince. K jeho schválení ale potřeboval dvoutřetinovou většinu poslanců, tedy 434 hlasů. Pro návrh hlasovalo jen 299 zákonodárců, většina opozičních se zdržela.

Johnsonovi se už dvakrát nepodařilo poslance přesvědčit, připomíná BBC. Navrhované prosincové předčasné volby ani po pondělním neúspěchu nejsou vyloučené, vláda by je mohla prosadit alternativní cestou, při níž stačí hlasy prosté většiny zákonodárců. I tak by ale Johnson potřeboval podporu některých opozičníků, neboť jeho Konzervativní strana má v 650členné Dolní sněmovně pouze 288 křesel.

V Dolní sněmovně Johnson prohlásil, že volby ve druhém prosincovém týdnu by přinesly „okamžik pravdy“ a ukončily parlamentní pat. „Máme výtečnou (brexitovou) dohodu, výbornou dohodu pro celé Spojené království, a povedeme kampaň na základě této dohody,“ řekl premiér.

Předčasných voleb chce Johnson dosáhnout i jinak

Johnson také oznámil, že se pokusí prosadit předčasné volby pomocí stručného zákona, který eliminuje potřebu dvoutřetinové podpory. Takový návrh nicméně na rozdíl od toho pondělního může být poslanci upravován a musí projít všemi fázemi legislativního procesu.

„Později tento večer vláda oznámí představení krátkého návrhu zákona ohledně voleb 12. prosince, abychom konečně mohli dotáhnout brexit do konce,“ uvedl Johnson po večerním hlasování. Neupřesnil, kdy opatření Dolní sněmovně předloží, britská média ale spekulovala, že by se tak mohlo stát už v úterý.

V prosazení takového scénáře by premiérovi mohla pomoci Skotská národní strana (SNP) a také liberální demokraté; tyto strany už avizovaly, že by za jistých podmínek pro předčasné volby hlasovaly. 

Opoziční labouristé dosud nechtěli podpořit ani nový návrh, dokud ostatní členské státy evropského bloku neschválí posun brexitu. Šéf strany Jeremy Corbyn se tak snaží předejít brexitu bez dohody.

Kolem posunu data brexitu panovaly do poslední chvíle pochybnosti. Francie chtěla po Londýnu jasný plán. Ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová v neděli prohlásila, že jím může být například záruka britské ratifikace brexitové dohody, vypsání nových parlamentních voleb v Británii nebo druhého britského referenda o brexitu.

Žádné další jednání o dohodě

Nakonec se unijní diplomaté států sedmadvacítky přiklonili k odkladu ke konci ledna s tím, že brexit by mohl nastat i dříve, a to po schválení brexitové dohody. K formálnímu odsouhlasení odkladu by mohlo dojít v úterý nebo ve středu, vlády zemí teď mají 24 hodin na to přijmout, či odmítnout stanovisko diplomatů, sdělil Reuters jeden z unijních činitelů.

Unijní země prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu. Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.

Podle BBC je součástí dokumentu, který obsahuje souhlas s odkladem, také závazek, že otázka brexitové dohody se do budoucna znovu probírat nebude, tudíž se ujednání již nezmění.

Nahrávám video

Johnson nechce odklad za 31. leden

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli považuje schválený odklad za „pozitivní“ krok, který „poskytne Londýnu čas ujasnit si, co chce“. Brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho „musí ukázat další cestu“.

Johnson v reakci adresované Tuskovi vyjádřil obavy, že britský parlament nikdy neratifikuje brexitovou dohodu, pokud zde bude vidina dalšího odkladu. Požádal proto Brusel o ujištění, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. 

„Jak dobře víte, nemám možnost… učinit nic jiného, než potvrdit formální souhlas Spojeného království s tímto odkladem,“ napsal Johnson. 

„Musím dát jasně najevo svůj názor, že toto nechtěné prodloužení britského členství v EU poškozuje naši demokracii a vztah mezi námi a našimi evropskými přáteli,“ pokračuje dopis britského premiéra. Ten vlády unijních zemí vyzval, aby jasně řekly, že další odklad po 31. lednu „není možný“. „Je to víc než dost času na ratifikaci naší dohody,“ uvedl ministerský předseda ohledně upravených podmínek brexitu, které vzešly z posledního unijního summitu.

Sám Johnson dříve uvedl, že by upřednostnil kratší brexitový odklad pouze několika týdnů. Opozice se však obává, že by tím mohl vyvíjet na poslance tlak, aby přijali jeho brexitovou dohodu s Bruselem kvůli hrozbě brexitu bez dohody.

Alternativní plán britské opozice

Britská vláda by se podle médií v případě pondělního neúspěchu v Dolní sněmovně mohla inspirovat návrhem opozičních stran na změnu volebního zákona, díky níž by k vypsání předčasných voleb mohla stačit prostá většina poslanců.

Liberální demokraté spolu se Skotskou národní stranou navrhují termín voleb 9. prosince, avšak pod podmínkou, že Brusel schválí odklad brexitu na 31. ledna. „Musíme dostat Johnsona z úřadu, odblokovat parlament a dát lidem šanci hlasovat pro setrvání v EU,“ prohlásila šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 46 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.