Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.
Johnson potvrdil odklad brexitu do 31. ledna. Opozice zablokovala vypsání předčasných voleb
Johnson v pondělí Dolní sněmovně předložil návrh na vypsání předčasných voleb na 12. prosince. K jeho schválení ale potřeboval dvoutřetinovou většinu poslanců, tedy 434 hlasů. Pro návrh hlasovalo jen 299 zákonodárců, většina opozičních se zdržela.
Johnsonovi se už dvakrát nepodařilo poslance přesvědčit, připomíná BBC. Navrhované prosincové předčasné volby ani po pondělním neúspěchu nejsou vyloučené, vláda by je mohla prosadit alternativní cestou, při níž stačí hlasy prosté většiny zákonodárců. I tak by ale Johnson potřeboval podporu některých opozičníků, neboť jeho Konzervativní strana má v 650členné Dolní sněmovně pouze 288 křesel.
V Dolní sněmovně Johnson prohlásil, že volby ve druhém prosincovém týdnu by přinesly „okamžik pravdy“ a ukončily parlamentní pat. „Máme výtečnou (brexitovou) dohodu, výbornou dohodu pro celé Spojené království, a povedeme kampaň na základě této dohody,“ řekl premiér.
Předčasných voleb chce Johnson dosáhnout i jinak
Johnson také oznámil, že se pokusí prosadit předčasné volby pomocí stručného zákona, který eliminuje potřebu dvoutřetinové podpory. Takový návrh nicméně na rozdíl od toho pondělního může být poslanci upravován a musí projít všemi fázemi legislativního procesu.
„Později tento večer vláda oznámí představení krátkého návrhu zákona ohledně voleb 12. prosince, abychom konečně mohli dotáhnout brexit do konce,“ uvedl Johnson po večerním hlasování. Neupřesnil, kdy opatření Dolní sněmovně předloží, britská média ale spekulovala, že by se tak mohlo stát už v úterý.
V prosazení takového scénáře by premiérovi mohla pomoci Skotská národní strana (SNP) a také liberální demokraté; tyto strany už avizovaly, že by za jistých podmínek pro předčasné volby hlasovaly.
Opoziční labouristé dosud nechtěli podpořit ani nový návrh, dokud ostatní členské státy evropského bloku neschválí posun brexitu. Šéf strany Jeremy Corbyn se tak snaží předejít brexitu bez dohody.
Kolem posunu data brexitu panovaly do poslední chvíle pochybnosti. Francie chtěla po Londýnu jasný plán. Ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová v neděli prohlásila, že jím může být například záruka britské ratifikace brexitové dohody, vypsání nových parlamentních voleb v Británii nebo druhého britského referenda o brexitu.
Žádné další jednání o dohodě
Nakonec se unijní diplomaté států sedmadvacítky přiklonili k odkladu ke konci ledna s tím, že brexit by mohl nastat i dříve, a to po schválení brexitové dohody. K formálnímu odsouhlasení odkladu by mohlo dojít v úterý nebo ve středu, vlády zemí teď mají 24 hodin na to přijmout, či odmítnout stanovisko diplomatů, sdělil Reuters jeden z unijních činitelů.
Unijní země prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu. Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.
Podle BBC je součástí dokumentu, který obsahuje souhlas s odkladem, také závazek, že otázka brexitové dohody se do budoucna znovu probírat nebude, tudíž se ujednání již nezmění.
4 minuty
Události: Evropská unie souhlasila s odložením brexitu
Johnson nechce odklad za 31. leden
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli považuje schválený odklad za „pozitivní“ krok, který „poskytne Londýnu čas ujasnit si, co chce“. Brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho „musí ukázat další cestu“.
Johnson v reakci adresované Tuskovi vyjádřil obavy, že britský parlament nikdy neratifikuje brexitovou dohodu, pokud zde bude vidina dalšího odkladu. Požádal proto Brusel o ujištění, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde.
„Jak dobře víte, nemám možnost… učinit nic jiného, než potvrdit formální souhlas Spojeného království s tímto odkladem,“ napsal Johnson.
„Musím dát jasně najevo svůj názor, že toto nechtěné prodloužení britského členství v EU poškozuje naši demokracii a vztah mezi námi a našimi evropskými přáteli,“ pokračuje dopis britského premiéra. Ten vlády unijních zemí vyzval, aby jasně řekly, že další odklad po 31. lednu „není možný“. „Je to víc než dost času na ratifikaci naší dohody,“ uvedl ministerský předseda ohledně upravených podmínek brexitu, které vzešly z posledního unijního summitu.
Sám Johnson dříve uvedl, že by upřednostnil kratší brexitový odklad pouze několika týdnů. Opozice se však obává, že by tím mohl vyvíjet na poslance tlak, aby přijali jeho brexitovou dohodu s Bruselem kvůli hrozbě brexitu bez dohody.
Alternativní plán britské opozice
Britská vláda by se podle médií v případě pondělního neúspěchu v Dolní sněmovně mohla inspirovat návrhem opozičních stran na změnu volebního zákona, díky níž by k vypsání předčasných voleb mohla stačit prostá většina poslanců.
Liberální demokraté spolu se Skotskou národní stranou navrhují termín voleb 9. prosince, avšak pod podmínkou, že Brusel schválí odklad brexitu na 31. ledna. „Musíme dostat Johnsona z úřadu, odblokovat parlament a dát lidem šanci hlasovat pro setrvání v EU,“ prohlásila šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová.
