Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila proces odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Washington už o tom informoval OSN. Proces bude trvat rok. Signatáři se v dokumentu zavázali, že výrazně omezí ve svých zemích emise. Spojené státy jsou vůbec první zemí, která od smlouvy odstupuje. Trump chce z USA udělat energetickou supervelmoc a dohoda mu v tom podle jeho slov bránila. Prezidentův krok vzbudil vlnu kritiky po celém světě.
Radši obchodovat než chránit klima. USA jako první stát odstupují od celosvětové dohody z Paříže
Trump oznámil záměr vypovědět Pařížskou klimatickou dohodu už po své inauguraci v roce 2017, protože smlouva je podle něj jednostranná a poškozuje americkou ekonomiku. Dohoda by podle tvrzení Bílého domu stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl.
Dohodu odsouhlasila administrativa bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o smlouvě nehlasoval Senát, není pro USA právně závazná, a Trump ji tedy mohl vypovědět podle své vůle.
V červnu před dvěma lety Spojené státy skončily s přispíváním do klimatických fondů, které byly Pařížskou dohodou ustanoveny. Podepsalo ji 188 zemí světa.
„Spojené státy odstoupí od Pařížské klimatické dohody, začnou ale vyjednávat podmínky nové smlouvy přijatelné pro USA, pro obchod, pro lidi i daňové poplatníky. Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde,“ zdůraznil Trump v červnu 2017.
Podle BBC ale vývoj naznačuje, že prezident ve skutečnosti o další jednání nemá zájem. Trumpovo rozhodnutí uvítali někteří konzervativní republikáni a hlavně uhelné firmy v USA.
Smlouvu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, mohou signatáři vypovědět nejdříve po třech letech. Dopis od amerického ministerstva zahraničí zaslaný generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi teď zahajuje proces odstoupení. Dokončen bude 4. listopadu 2020, tedy den po amerických prezidentských volbách v roce 2020.
Trumpův projev, v němž oznámil odstoupení od klimatické dohody (zdroj: ČT24)
Podle zprávy Institutu pro mezinárodní a evropské záležitosti (IIEA) Trumpovo rozhodnutí napáchalo „značné škody“, protože pro další země je teď „politicky a morálně ospravedlnitelné USA následovat“. Institut uvedl jako příklad Rusko a Turecko, které smlouvu podepsaly, ovšem odmítly ji ratifikovat.
Kritika na domácí půdě i v zahraničí
Stoupenci pařížského ujednání doufají, že Trump příští rok mandát neobhájí a jeho nástupce se k dohodě opět připojí. Současného šéfa Bílého domu kritizovali ekologové, ale také evropské země. Proti vypovězení smlouvy se postavil i Trumpův předchůdce Obama či bývalý viceprezident Al Gore.
Výzvu s žádostí o zachování dosavadního stavu zaslaly prezidentovy i dvě desítky velkých amerických podniků především z oblasti technologií. Kupříkladu americký podnikatel a vizionář Elon Musk na sociální síti Twitter napsal, že ústup od dohody není dobrý ani pro USA, ani pro svět.
Některé americké státy jako Kalifornie nebo New York už dříve daly najevo, že hodlají pokračovat ve výrazném snižování emisí bez ohledu na to, jaký názor na změnu klimatu zrovna v Bílém domě převládá.
„I přesto, že se tato administrativa připojuje k hrstce národů, které odmítají budoucnost, jsem přesvědčen, že naše státy, města a firmy zvýší úsilí a udělají o to více, aby ukázaly cestu, a pomůžou ochránit pro budoucí generace tuto jedinou planetu, kterou máme,“ apeloval na Američany Obama.
Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade udržet ve srovnání s předindustriálním obdobím zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého.
Spojené státy se v dohodě zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005. Evropská unie chce snížit emise do roku 2030 o 40 procent z úrovně roku 1990, což je podle expertů ve srovnání s USA větší závazek.
Druhý největší znečišťovatel světa
Spojené státy jsou v produkci emisí skleníkových plynů – oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného – druhé na světě, hned za Čínou, přičemž o „prvenství“ přišly v roce 2006. Předtím však byly v tomto ohledu jasnou jedničkou a historicky tedy nesou největší zodpovědnost za lidskou aktivitou způsobený proces globálního oteplování.