V Mali zemřel francouzský voják. Při útoku na základnu u hranic s Nigerem padesátka příslušníků místní armády

Francouzský voják přišel o život v bojové operaci v Mali. Poddůstojník Roman Pointeau zahynul při výbuchu nastražené nálože, přes kterou přejel jeho obrněný vůz. Při útoku na vojenskou základnu jinde na severovýchodě Mali přišla o život padesátka místních vojáků. Armáda v předchozích odhadech mluvila o 35 mrtvých. Tamní úřady incident označily za teroristický čin, prostřednictvím své agentury Amak se k němu přihlásil takzvaný Islámský stát (IS). Podle agentury AFP jde o jednu z největších ztrát, kterou malijská armáda za poslední roky utrpěla.

Čtyřiadvacetiletý Pointeau byl podle dostupných informací loni od února do června na své první africké misi v Čadu, po které byl povýšen na desátníka. Do Mali dorazil minulý měsíc. Prezident Emmanuel Macron podle komuniké vzdal vojákovi hold a vyjádřil soustrast pozůstalým. Podle francouzského prezidenta se také nic nemění na odhodlání Paříže nastolit v oblasti mír.

Při útoku na základnu v Mali zemřela padesátka vojáků

O počtu obětí útoku na vojenskou základnu na severovýchodě země informují různé zdroje rozdílně. Zatímco agentury AP a Reuters s odvoláním na vládu nadále hovoří o nejméně 53 zabitých vojácích a jednom mrtvém civilistovi, agentura AFP s odvoláním na malijskou armádu upřesnila, že o život přišlo 49 vojáků, zatímco dvěma desítkám dalších se podařilo vyváznout.

Vojáci byli napadeni na stanovišti mezi městy Ménaka a Ansongo nedaleko hranic s Nigerem. „Po útoku na jednotky malijské armády našly vyslané posily 54 mrtvých, z toho jednoho civilistu,“ oznámil na Twitteru malijský ministr komunikace Yaya Sangaré. Situace je podle něj již pod kontrolou, jednotky pracují na identifikaci těl. Útočníci poškodili i armádní vybavení.

Armáda později bilanci upřesnila s tím, že zaznamenala ztráty v podobě 49 mrtvých, tří zraněných vojáků a také značné materiální škody. Podařilo se ale nalézt dvě desítky lidí, kteří z útoku vyvázli.

„Těžce ozbrojení neznámí muži zaútočili kolem poledne. Útok začal palbou. Útočníci pak ustoupili směrem k Nigeru,“ řekl Reuters vládní mluvčí. Připustil, že bilance útoku zůstává prozatímní, protože mrtví podstupují identifikaci, a armáda s podporou mezinárodních sil, včetně francouzských jednotek a mírových sil z operace OSN, pročesává okolí. 

Malijská armáda se stále vzpamatovává z koordinovaného útoku na dva armádní tábory ve středním Mali z 30. září, který si vyžádal nejméně 38 obětí. Několik různých zdrojů se však shoduje, že tato oficiální bilance byla podhodnocena, uvádí AFP.

K odpovědnosti za sobotní incident se v prohlášení přihlásila teroristická síť Islámský stát. „Vojáci chalífátu zaútočili na vojenskou základnu, kde se zdržují jednotky odpadlické malijské armády, ve vesnici Indelimane v regionu Ménaka,“ oznámila. Tvrzení, že útok spáchali její bojovníci, ale podle Reuters ničím nedoložila.

Vláda z útoku nicméně už předtím obvinila radikální islamisty napojené na organizace Islámský stát a Al-Káida, jejichž baštou je právě sever Mali. Podnikají odtamtud útoky do celé oblasti Sahelu včetně Nigeru či Burkina Faso.

Sever Mali padnul do rukou islamistů v roce 2012 při ozbrojeném pokusu o státní převrat. Jejich postup na jih se podařilo zastavit i díky přítomnosti francouzských vojáků a mise MINUSMA, v rámci které jsou v zemi také čeští vojáci. Malijským bezpečnostním složkám se však ani se zahraniční podporou stále nedaří rozsáhlé části vlastního území kontrolovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 6 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...