Twitter končí s politickou reklamou. Demokracie na ni podle otců sítě není připravena

„Politická zpráva si zaslouží dosah, když se lidé rozhodnou sledovat účet nebo sdílet ji. Placení za dosah odstraňuje tato rozhodnutí a nutí lidem vysoce optimalizované a cílené politické zprávy. Jsme přesvědčení, že tato rozhodnutí by neměla být zpochybněna penězi,“ napsal šéf Twitteru Dorsey.

„Internetová reklama je pro komerční inzerenty neuvěřitelně mocná a velmi účinná, tato moc ale představuje významná rizika, pokud jde o politiku, kde ji lze použít k ovlivnění hlasování, které bude mít dopad na miliony životů,“ pokračoval. Pokud jde o pozornost případných voličů, politici by si ji měli svými vzkazy „zasloužit, nikoli koupit“.

Dále napsal: „Nejsme důvěryhodní, když říkáme: 'Pracujeme na tom, aby lidé nezneužívali náš systém k šíření zavádějících informací, ale když nám někdo zaplatí, abychom zacílili na lidi a nutili je číst jejich politickou reklamu, tak si může říkat, co chce.'“

Zdůraznil, že rozhodnutí nemá nic společného se svobodou slova, ale s placením za jeho dosah. Dnešní demokratická infrastruktura na takový systém podle něj není připravená. 

Naštvaný Trump

Krok už kritizoval jeden z nejsledovanějších uživatelů komunikační služby, americký prezident Donald Trump. Označil ho za „velmi hloupé rozhodnutí“. Twitterový účet šéfa Bílého domu sleduje přes 66 milionů uživatelů.

Sociální sítě čelí v poslední době rostoucímu tlaku, aby přestaly prodávat reklamu, která šíří nepřesné, zavádějící a lživé informace, poznamenala agentura Reuters. Facebook v této souvislosti slíbil, že vystupňuje potírání dezinformací. Přiměla ho k tomu zejména kauza týkající se ruského ovlivňování prezidentských voleb v USA v roce 2016.

Nedávno nicméně společnost oznámila, že nebude ověřovat správnost faktů v reklamě, kterou na síť umístí politici nebo členové jejich volebního týmu. Vysloužila si za to kritiku zejména od demokratických kandidátů na příštího amerického prezidenta Joe Bidena a senátorky Elizabeth Warrenové. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg řekl minulý týden před zástupci Kongresu, že nechce potlačovat svobodu slova.

Tlak z Unie

Evropská komise shodou okolností v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že velké internetové firmy zlepšily svůj přístup k boji proti dezinformacím. Stále však neučinily všechny požadované kroky, které mají bránit šíření propagandy a nepravdivých tvrzení.

Již rok funguje takzvaný dobrovolný antidezinformační kodex, ve kterém se firmy jako Facebook, Google či Twitter zavázaly odhalovat a likvidovat falešné účty či zajistit na svých platformách transparentnost politických kampaní.

Evropská komise konstatovala, že firmy přistoupily aktivně k likvidaci účtů šířících propagandu či dezinformace. Zpřísnily rovněž pravidla pro zadávání reklamy a lépe rozlišují, které stránky jsou spojeny s politickou činností. Rezervy naproti tomu spatřuje komise například v poskytování dat nezávislým ověřovatelům, k němuž se firmy zatím dostatečně nemají.

Twitter zahájil činnost v roce 2006. Jedna zpráva, tedy tweet, tehdy mohla obsahovat nejvýše 140 znaků. To byl v té době maximální počet znaků, aby se tweet vešel do textové zprávy na mobilním telefonu. V roce 2017 tento limit zdvojnásobil na 280 znaků.