USA ztížily Ankaře vzdušnou podporu případného úderu v Sýrii, píše tisk

3 minuty
Trump varuje Turecko před nepřiměřeným zásahem na Kurdy v Sýrii
Zdroj: ČT24

Americká armáda vyřadila Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií. Informoval o tom turecký tisk. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že ukončilo přípravy vojenské operace proti syrským Kurdům, kteří žijí právě v této části Sýrie. V noci Turci udeřili na hranici s Irákem, aby Kurdy odřízli od zásobování a posil.

Cílem úderu bylo znemožnit kurdským bojovníkům využít tuto cestu k upevňování pozic v severovýchodní Sýrii. „Jedním z hlavních cílů bylo před operací v Sýrii odříznout tranzitní cestu mezi Irákem a Sýrií,“ řekl Reuters nejmenovaný turecký bezpečnostní činitel.

Tímto způsobem tak už podle něj syrští Kurdové nemohou získávat například munici. Zda byl při tureckých útocích někdo zraněn nebo zabit, není jasné. Podle jednoho z tureckých představitelů šlo o letecké údery, další činitel řekl, že armáda využila ke zničení místa „různé prostředky“.

Oficiální odchod USA ze Sýrie se nekoná, tvrdí činitel USA

Kurdské úřady v severní Sýrii se připravují na jednání s Damaškem a jeho spojencem Ruskem v případě, že USA své vojáky od turecké hranice stáhnou.

Vysoce postavený představitel americké vlády ve Washingtonu v noci ujistil, že rozhodnutí se týká jen padesátky až stovky příslušníků speciálních sil, kteří budou přemístěni na jiná místa v Sýrii. Neznamená to však začátek oficiálního odchodu amerických sil ze Sýrie. USA mají v Sýrii asi tisíc vojáků.

Mluvčí Pentagonu Carla Gleansonová v úterý sdělila, že středisko letové kontroly vyřadilo Turecko z koordinačního režimu letecké koalice, která operuje proti teroristům z Islámského státu (IS) na severovýchodě Sýrie. Turecko nyní nemá přístup k informacím monitorujícím situaci, což mu znemožní leteckou podporu případné pozemní operace v Sýrii.

Americký prezident Donald Trump v pondělí své široce kritizované rozhodnutí o stažení z kurdských oblastí hájil tím, že USA už svou roli v porážce IS splnily a je nyní na regionálních a evropských zemích, aby se postaraly o zajaté členy organizace a jejich rodiny. Kurdové jich v táborech na severu Sýrie střeží na 11 tisíc.

Po kritice, že tím americký prezident ponechal spojenecké Kurdy napospas Turecku, jež na Kurdy pohlíží jako na teroristy, Trump pohrozil postihem Ankaře, pokud Turecko učiní něco, co on bude považovat za nepřípustné.

„Sice ze Sýrie odcházíme, ale v žádném případě jsme neopustili Kurdy, kteří jsou výjimeční lidé a skvělí bojovníci,“ napsal Trump v úterý s tím, že USA syrským Kurdům pomáhají finančně a dodávají jim zbraně. Současně zopakoval své varování Turecku. Erdogana přitom pozval 13. listopadu do Bílého domu.

Turecký viceprezident Fuat Oktay v úterý reagoval slovy, že se Turecko nedá zastrašit. „Tam, kde jde o bezpečnost Turecka, si cestu určíme sami a sami si stanovíme meze,“ řekl.

Turecko chce vrátit syrské uprchlíky

Kritici Trumpova kroku mimo jiné upozorňují, že situace využije Írán k dalšímu rozmachu v regionu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf vyzval Turecko, aby od plánované operace do Sýrie upustilo a respektovalo syrskou svrchovanost.

Turci chtějí v Sýrii podél své hranice východně od Eufratu zřídit takzvanou bezpečnostní zónu. Nebudou v ní podle jejich představ Kurdové a budou se tam moci vrátit až dva miliony syrských uprchlíků, kteří jsou nyní na tureckém území. Země na Bosporu během syrské občanské války přijala na 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Kurdové mluví o zradě

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád, jehož citoval list Al-Vatan, vyzval syrské Kurdy, aby se přimkli k vládě v Damašku. Turecká ofenziva podle něj etnikum „vrhne do propasti“. Jde o první reakci Damašku na Trumpovo rozhodnutí.

Kurdové samotní krok USA považují za zradu, protože do této doby je USA považovaly za cenné spojence v boji proti islámským radikálům. Mikdád také řekl, že Sýrie „vítá všechny své syny“ a že vláda vyřeší bez násilí a kladně všechny problémy. Dodal, že armáda bude bránit území celé Sýrie a nedopustí okupaci jakékoli její části.

Zástupce kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Badran Kurd se nechal slyšet, že pokud Američané ze severu země, zejména od turecké hranice odejdou, budou kurdská administrativa a SDF nuceny posoudit všechny možnosti. „Můžeme pak vyjednávat s Damaškem nebo ruskou stranou, abychom zastavili turecký útok,“ řekl Badran. USA prozatím odvolaly jen asi 50 vojáků.

Rusko vyčkává, nakolik se USA stáhnou

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil, že USA Rusko předem o svém záměru v Sýrii neinformovaly a je podle něj třeba počkat, kolik vojáků nakonec opravdu stáhnou, protože Washington to avizoval už v minulosti, ale záměr nesplnil. „Sledujeme situaci velmi pozorně,“ doplnil.

O situaci v severovýchodní Sýrii se svým tureckým protějškem hovořil taky šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podrobnosti ale nejsou známy. Moskva patří ke klíčovým spojencům syrského prezidenta Bašára Asada a zastává názor, že všechny mocnosti zúčastněné v syrském konfliktu musejí respektovat územní celistvost této blízkovýchodní země.

Trump stažení ze Sýrie ohlásil už loni, nakonec ale jenom část vojáků odešla do sousedního Iráku. SDF už tehdy začala vyjednávat s Damaškem o možném zachování určité autonomie regionu, ale rozhovory nebyly úspěšné.

K situaci se vyjádřil i šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Podle něj je třeba ji řešit jedině diplomaticky. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 18 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 40 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...