V hongkongském metru létají gumové projektily. O protestech mluvila v Pekingu Merkelová

Hongkongská policie zasáhla proti demonstrantům. Podle agentury Reuters k jejich rozehnání použila slzný plyn, pepřový sprej a gumové projektily. Střetli se u stanice metra v hustě obydlené městské oblasti Kau-lung. O týdny trvajících protestech hovořila německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu.

Stovky protestujících se ve večerních hodinách shromáždily před stanicí metra, kde postavily barikády. Někteří z nich se i přes kovové mříže dostali do uzavřené stanice, kde strhávali informační cedule a stěny pomalovali grafitti. Policie do davu střílela gumovými projektily a zasáhla je slzným plynem a pepřovým sprejem. Slzný plyn proti davu použila na stejném místě také v pondělí.

Kromě násilného střetu v metru se odehrálo i několik pokojných protestů. Studenti v Hongkongu před několika školami vytvořili lidské řetězy. Byly mezi nimi například studentky katolické dívčí školy v modrých školních uniformách, které doplnily obličejovými maskami, jimiž se demonstranti chrání na protestních akcích před slzným plynem.

Na jiných místech se manifestující studenti oblékli do černé, která je symbolickou barvou demonstrantů. 

Na sobotu  svolali organizátoři velkou demonstraci před hongkongské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě. Jejich cílem je narušit dopravu na letiště. Protesty proti návrhu extradičního zákona začaly v Hongkongu v červnu a v některých dnech při nich vyšly do ulic i statisíce lidí.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová tento týden slíbila úplné stažení návrhu zákona o vydávání podezřelých do pevninské Číny. Slib ale aktivisty neuspokojil. Propekingskou vládu vyzývají k nezávislému vyšetření údajné policejní brutality při zásazích proti protestům, propuštění zadržených demonstrantů a žádají zcela svobodné volby. Dokud nebudou tyto požadavky splněny, chtějí aktivisté v protestních akcích pokračovat.  

Merkelová v Pekingu

Téma Hongkongu nadnesla německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu. Je podle ní třeba hlavně předejít násilí. Reakce kancléřky byla s napětím očekávána, protože v poslední době čelí kritice, že lidským právům nadřazuje dobré obchodní vztahy s Čínou.

„Zdůraznila jsem, že občanům Hongkongu musejí být zajištěna jejich práva a svobody,“ řekla Merkelová. „V současné situaci je nutné předejít násilí, pomůže jedině dialog. Objevují se náznaky, že správkyně Hongkongu tento dialog zahájí. Doufám, že se tak stane,“ dodala kancléřka.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila v roce 1997 pod čínskou správu. Od té doby funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“ a díky tomuto modelu má některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné. Kritici však tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

Čínský premiér na tiskové konferenci s Merkelovou prohlásil, že Peking ve vztahu k Hongkongu respektuje model „jedna země, dva systémy“. „Podporujeme hongkongskou vládu ve snaze ukončit násilí a chaos v souladu se zákony a zajistit Hongkongu dlouhodobou prosperitu a stabilitu,“ dodal.

Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský premiér Li Kche-čchiang
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Merkelová je v Číně po dvanácté

Merkelová je v Číně už podvanácté. Doprovází ji početná hospodářská delegace. Jednání, při kterých se setká i s prezidentem Si Ťin-pchingem, se budou věnovat nejvíce obchodu.

S ohledem na strach z hrozící hospodářské recese v Německu, neřízeného brexitu i otřesů způsobených obchodní válkou amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Číně se očekává, že Berlín bude usilovat o zlepšení obchodních vztahů s Pekingem.

Merkelová uvedla, že věří v brzký konec obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy, protože spory obou velmocí se dotýkají celého světa. Uvedla také, že je otevřená investicím čínských firem v Německu. Čínské představitele ale upozornila, že Německo prověřuje investice do určitých strategických odvětví a do kritické infrastruktury. Peking doufá, že Německo přijme více čínských firem a uvolní omezení vývozu pro určité typy výrobků, reagoval premiér Li.

Čína je nejvýznamnějším dovozcem do Německa a po Spojených státech a Francii také nejdůležitějším odběratelem německého zboží. V loňském roce si obě země vyměnily zboží bezmála za 200 miliard eur (5,2 bilionů korun).

Během nynější německé návštěvy v Pekingu podepsalo několik společností dohody se svými čínskými partnery. Jednou z nich je evropský výrobce letadel Airbus, který bude společně s čínskou firmou AVIC Aircraft Corporation montovat v Číně letouny A320. Německá pojišťovna Allianz uzavřela dohodu o užší spolupráci s Čínskou bankou (Bank of China). Strojírenský gigant Siemens podepsal s čínskou státní korporací SPIC memorandum o porozumění ohledně vývoje plynových turbín a součinnosti při využití technologií na bázi vodíku.

Německo svůj vztah k Číně jednoznačně nedefinuje

Německo se dlouhodobě potýká s nejednoznačností svého vztahu k nejlidnatější zemi světa. Zatímco Evropská komise Čínu nedávno začala označovat jako „systémového protivníka“, Berlín s Pekingem udržuje vztah, který obě strany vykládají jako „obsáhlé strategické partnerství“.

Již pětkrát se němečtí a čínští vládní představitelé sešli ke společným konzultacím, letos dokonce obě země uspořádaly první společné vojenské cvičení. „Čína je strategický partner, ale i konkurent,“ popsala Merkelová situaci. Ambivalence tohoto vztahu vzbuzuje v zahraničí i v samotném Německu nejistotu.

Nedlouho před plánovanou návštěvou kancléřku v otevřeném dopise vyzval vůdce protestů v Hongkongu Joshua Wong, aby podpořila demonstrace za svobodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 20 mminutami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 1 hhodinou

Pentagon označil Anthropic za bezpečnostní riziko, firma se obrátí na soud

Společnost Anthropic se obrátí na soud. Reaguje tím na rozhodnutí ministerstva obrany USA, které ji označilo za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce. Firma v pátek nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Americký prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií.
před 2 hhodinami

Pád letadla v Bolívii nepřežilo patnáct lidí

Nejméně patnáct lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších deset osob utrpělo zranění. Podle místních médií o tom informovali hasiči. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vykolejení tramvaje v Miláně jsou dva mrtví a pět desítek raněných

Dva lidé zemřeli a devětačtyřicet dalších utrpělo zranění poté, co v italském Miláně vykolejila tramvaj, píše Reuters. Dříve agentura informovala o jedné oběti a jednom člověku v kritickém stavu. Zatím není jasné, co bylo příčinou nehody ve městě, které v současné době hostí Týden módy a kde minulý týden skončily zimní olympijské hry.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Keňská policie odhalila síť verbující muže do ruské armády

Policie v Keni odhalila zločineckou síť, která verbovala mladé muže do ruské armády na Ukrajinu. Některé podvodně nalákala na civilní práci v Rusku, jiným slíbila vysoký plat. Podle vyšetřování se nechalo zlákat přibližně tisíc mužů – tři desítky se pohřešují, nejméně 89 pak zůstává na frontě. Dle ukrajinského ministerstva zahraničí bojuje na ruské straně nejméně sedmnáct set žoldnéřů z 36 afrických zemí.
před 8 hhodinami

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...