V hongkongském metru létají gumové projektily. O protestech mluvila v Pekingu Merkelová

Hongkongská policie zasáhla proti demonstrantům. Podle agentury Reuters k jejich rozehnání použila slzný plyn, pepřový sprej a gumové projektily. Střetli se u stanice metra v hustě obydlené městské oblasti Kau-lung. O týdny trvajících protestech hovořila německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu.

Stovky protestujících se ve večerních hodinách shromáždily před stanicí metra, kde postavily barikády. Někteří z nich se i přes kovové mříže dostali do uzavřené stanice, kde strhávali informační cedule a stěny pomalovali grafitti. Policie do davu střílela gumovými projektily a zasáhla je slzným plynem a pepřovým sprejem. Slzný plyn proti davu použila na stejném místě také v pondělí.

Kromě násilného střetu v metru se odehrálo i několik pokojných protestů. Studenti v Hongkongu před několika školami vytvořili lidské řetězy. Byly mezi nimi například studentky katolické dívčí školy v modrých školních uniformách, které doplnily obličejovými maskami, jimiž se demonstranti chrání na protestních akcích před slzným plynem.

Na jiných místech se manifestující studenti oblékli do černé, která je symbolickou barvou demonstrantů. 

Na sobotu  svolali organizátoři velkou demonstraci před hongkongské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě. Jejich cílem je narušit dopravu na letiště. Protesty proti návrhu extradičního zákona začaly v Hongkongu v červnu a v některých dnech při nich vyšly do ulic i statisíce lidí.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová tento týden slíbila úplné stažení návrhu zákona o vydávání podezřelých do pevninské Číny. Slib ale aktivisty neuspokojil. Propekingskou vládu vyzývají k nezávislému vyšetření údajné policejní brutality při zásazích proti protestům, propuštění zadržených demonstrantů a žádají zcela svobodné volby. Dokud nebudou tyto požadavky splněny, chtějí aktivisté v protestních akcích pokračovat.  

Merkelová v Pekingu

Téma Hongkongu nadnesla německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu. Je podle ní třeba hlavně předejít násilí. Reakce kancléřky byla s napětím očekávána, protože v poslední době čelí kritice, že lidským právům nadřazuje dobré obchodní vztahy s Čínou.

„Zdůraznila jsem, že občanům Hongkongu musejí být zajištěna jejich práva a svobody,“ řekla Merkelová. „V současné situaci je nutné předejít násilí, pomůže jedině dialog. Objevují se náznaky, že správkyně Hongkongu tento dialog zahájí. Doufám, že se tak stane,“ dodala kancléřka.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila v roce 1997 pod čínskou správu. Od té doby funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“ a díky tomuto modelu má některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné. Kritici však tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

Čínský premiér na tiskové konferenci s Merkelovou prohlásil, že Peking ve vztahu k Hongkongu respektuje model „jedna země, dva systémy“. „Podporujeme hongkongskou vládu ve snaze ukončit násilí a chaos v souladu se zákony a zajistit Hongkongu dlouhodobou prosperitu a stabilitu,“ dodal.

Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský premiér Li Kche-čchiang
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Merkelová je v Číně po dvanácté

Merkelová je v Číně už podvanácté. Doprovází ji početná hospodářská delegace. Jednání, při kterých se setká i s prezidentem Si Ťin-pchingem, se budou věnovat nejvíce obchodu.

S ohledem na strach z hrozící hospodářské recese v Německu, neřízeného brexitu i otřesů způsobených obchodní válkou amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Číně se očekává, že Berlín bude usilovat o zlepšení obchodních vztahů s Pekingem.

Merkelová uvedla, že věří v brzký konec obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy, protože spory obou velmocí se dotýkají celého světa. Uvedla také, že je otevřená investicím čínských firem v Německu. Čínské představitele ale upozornila, že Německo prověřuje investice do určitých strategických odvětví a do kritické infrastruktury. Peking doufá, že Německo přijme více čínských firem a uvolní omezení vývozu pro určité typy výrobků, reagoval premiér Li.

Čína je nejvýznamnějším dovozcem do Německa a po Spojených státech a Francii také nejdůležitějším odběratelem německého zboží. V loňském roce si obě země vyměnily zboží bezmála za 200 miliard eur (5,2 bilionů korun).

Během nynější německé návštěvy v Pekingu podepsalo několik společností dohody se svými čínskými partnery. Jednou z nich je evropský výrobce letadel Airbus, který bude společně s čínskou firmou AVIC Aircraft Corporation montovat v Číně letouny A320. Německá pojišťovna Allianz uzavřela dohodu o užší spolupráci s Čínskou bankou (Bank of China). Strojírenský gigant Siemens podepsal s čínskou státní korporací SPIC memorandum o porozumění ohledně vývoje plynových turbín a součinnosti při využití technologií na bázi vodíku.

Německo svůj vztah k Číně jednoznačně nedefinuje

Německo se dlouhodobě potýká s nejednoznačností svého vztahu k nejlidnatější zemi světa. Zatímco Evropská komise Čínu nedávno začala označovat jako „systémového protivníka“, Berlín s Pekingem udržuje vztah, který obě strany vykládají jako „obsáhlé strategické partnerství“.

Již pětkrát se němečtí a čínští vládní představitelé sešli ke společným konzultacím, letos dokonce obě země uspořádaly první společné vojenské cvičení. „Čína je strategický partner, ale i konkurent,“ popsala Merkelová situaci. Ambivalence tohoto vztahu vzbuzuje v zahraničí i v samotném Německu nejistotu.

Nedlouho před plánovanou návštěvou kancléřku v otevřeném dopise vyzval vůdce protestů v Hongkongu Joshua Wong, aby podpořila demonstrace za svobodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...